Stiahni ma do pekla

Na horror to postrádá atmosféru. Naopak tu přebývají lekačky, které o sobě dávají vědět dlouho dopředu. Lekl jsem se jen jednou a to když kámoš při hledání plechovky zašátral na mou ruku. Doufám, že omylem. Černohumorné scény sice fungují, ale není jich zase až tak moc, aby to obstálo jako komedie. Krom "Itchy a Scratchy" soubojů mezi Christine a paní Ganuhovou tu není nic moc k zapamatování. Navíc Raimi bez Bruce... To je snad přímo synonymum slova protimluv, ne? Jenže je tomu tak a dvojnásob to zamrzí ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že role Miloše je pro něj jak stvořená. Ostatně ani nevěřím tomu, že původně nebyla právě pro něj určena. (21.06.2009)

Velmi stylové, ale zároveň i velmi laciné. Záměr? Nevím. Docela jsem se těšil, ač zrovna neholduji duchařským hororům.. Děsí mě něco uchopitelného a ne jen jakási ďábelská kletba pošahané cikánské babky.. To bylo asi takhle. Vytoužené povýšení bude stát jednu drobotinkou blondýnku mnohem víc, než by si mohla ani ve zlých snech představit. Milá a dobrosrdečná bankovní úřednice Christine vede spořádaný život, má inteligentního přítele, slušné zázemí i dobře rozjetou kariéru. S vidinou krůčku k lepší pracovní pozici nevyhoví stařenkovskému prošení o odložení platby za dům. Dle svých slov ponížená a zostuděná a dle mých poněkud nechutná babka se v doprovodu ochranky odporoučí z banky, ale na Christine si počká. Holt, bábince se zachtělo po mladém masu, párkrát nám hrdinku ožužlá a následně prokleje. Nejprve trocha toho bububu a pak cesta přímo do pekel. Co teď s tím? Netlačen rozpočtem ani producenty se Sam Raimi s nadšením mladého klučiny vrátil ke kořenům a na primitivní dějové kostře si svobodně zadováděl. Jeho stylová pouťová atrakce ale nejednou hlasitě zaskřípe. Je to taková projížďka kontrasty. Na jednu stranu staromódní balení (už úvodní logo Universalu nás na leccos připravuje), na tu druhou ne zrovna jistá práce trikařů (do tohohle světa počítače nepatří) a zbytečné klišovité kudrlinky, které se hodí možná pro současnou hororovou vlnu. Bohužel závěr je už jen slabý odvar první poloviny snímku, zvrat á la knoflík v obálce je průhledný jak křišťálová studánka a vlastně těch klišé je pohříchu mnoho. Přiblblé bitky a létání vzduchem, řada nesrovnalostí bortící atmosféru, mluvící kozel. Už u samotného scénáře to začne, ten prakticky ničím nepřekvapí ani nezaskočí. Kulminuje jen ohrané motivy a situace (pozice asistenta v bance, návštěva tchýně), kombinuje strach s nadhledem (četné nechutnosti) a ironií. Ač to mohl být v lecčems záměr, tak já hodnotím film jako celek a ne jako ukájení se nad několika lahůdkovými sekvencemi. I když ty si svou pozornost rozhodně zaslouží (dialogově výtečná první návštěva u věštce, skorofinále na hřbitově, kancelářské potřeby jako obrana proti jedovaté čiperce, návštěva u snobských rodičů). Paradoxně právě tyhle momenty mohou leckoho naštvat. Bitka na předních sedadlech auta je totiž skvostná, ale zároveň nejednou donutí k úsměvu, návštěva u partnerových rodičů je taktéž dokonalá, ale několikrát je Raimiho pokus o „nadhled a ironii“ spíše rušivým elementem. Takže zase ten kontrast.. Možná se měli tvůrci rozhodnout jen pro jednu stranu mince. Moc dobře se naopak dívá na půvabnou Alison Lohman, která má i ve třiceti výraz náctileté lolitky, která ale dokáže v pravou chvíli pořádně zabrat. Mimochodem, v bahně při plenění hrobu jí to moc sluší. No, možno můj komentář neoplývá superlativy a na Raimiho lacinou maškarádu jsem zrovna dvakrát nadšeně nepřistoupil, ale přesto všechno je příjemné, když se někdo svobodně pustí do pokleslého žánru a ještě to dělá s radostí!! Takže něco mezi *** a ****.. (06.11.2009)

Atmosfericky excelentní, herecky zdatně zahrané a technicky minimálně nadprůměrné. Raimi si nebere servítky a jde vcelku o zábavnou, leč jednoduchou věc. Jemnost Alison Lohman se krásně tříští s nelíbivými kulisami, zakaboněným nebem a brutální Lornou Raver. Akorát toho zeleného slizu tam ne mne byl otrochu moc. (14.11.2009)

Nejsmutnější na tom je, že nejsilnější pasáže filmu vlastně nemají s hororem nic společného. Kdyby se Raimimu nepodařilo přilákat krásku s hezounem do hlavních rolí, tak by divákům nabízel pouze pár plesnivých ksichtů jedné staré báby. To mu zřejmě došlo a na konci se snažil přitvrdit, tím však rozbil stavební kámen celého filmu a já nakonec musím jít ještě o jednu níž. (12.03.2011)

Sice s týdenním zpožděním, ale nakonec přece. V 17h bych měl chodit do kina asi častěji, divácké osazenstvo čítající celkem 5 členů, z toho se ještě jedna brunetka stihla během krátkých 99 min celkem 3x přebalit mimo sál kina, už jsem jí chtěl dát knoflík a říct jí, že se nemusí vracet. Po přetrpění česky předabovaného traileru k novému Harrymu a několika dalších archivních kousků, které už jsem viděl někdy před víc jak měsícem, mě pěkné úvodní titulky rychle proškolily v nadcházející kletbě jménem Lamia, která je jen tak mimochodem dle řeckých tradic vyobrazena zcela jinak a autoři si ji tu pěkně přizpůsobili k obrazu svému. Již na začátku mého komentáře si nenechám ujít otřepanou frázi a s klidným svědomím tento film můžu prohlásit za první letní (ne)očekávanou hitovku, která nezklamala. Drag Me to Hell můžu přirovnat k prvnímu dílu Transformers. A co mají tyto dva naprosto rozdílná díla společného? V podstatě nic, ale jeden shodný prvek tu přeci jen je a tím je jejich dopad na diváky. Stejně jako u Transformers i zde si mnozí říkáme, že je to trapná blbůstka, která se nám však líbí a proto i já klidně vlepím tu jednu hvězdu navíc a pasuji Drag Me to Hell na můj první pětihvězdný celovečerňák roku 2009. Už jen když srovnám, kolik špatných, průměrných a nadprůměrných ''hororů'' jsem za poslední, dejme tomu, dva roky viděl, DMTH i se svými neduhy a kozlem z toho pořád vychází jako vítěz. Film samozřejmě stojí především na atmosféře, kterou Raimi staví prostřednictvím lekaček, které sice více či méně čekáte, ale díky audiovizuálnímu zpracování vždy potěší a létající kapesník byl opravdu dotěrná potvora, stejně jako bitkařka Mrs. Ganush, která by zatopila i takovému Bronsonovi . K lepšímu hodnocení jistě přispěla i ta již zmiňovaná samota v sále, kterou zas ne každý měl možnost při tomto filmu zažít (spíše naopak, kor při ČSFD předpremiéře) a že právě kvůli takovým snímkům je lepší porušit společenské konvence a je lepší je sledovat v temném koutku bez dalších přísedících, aby mohla emoční fontána pěkně tryskat. Pár vtípků a narážek by se tu také našlo, zuby, sliz, kopání hrobu nebo třeba záběr na pokoj, kde je vidět plakát s nápisem ''Baby, Hang On'' jsem se Christine potměšile zasmál pod vousy, které ani nemám. Když mé milé hrdince spadla na zem v autě obálka, už jsem bohužel tušil, jak to asi celé dopadne. No, a když tu není Bruce, který by stejně akorát tak rozřezal knoflík motorovkou, musí se uznat, že tohle se Raimimu povedlo. DMTH vám sice koule neutrhne, ale i tak je to více než povedená lekačka, navíc spojená se zábavou. Tedy pohádky je konec, šel jsem na tramvaj, nastoupím dovnitř a hádejte. No samozřejmě, nikdo nikde, jenom naproti mně sedí cikánka a divně na mě čumí… (9/10) (24.06.2009)