Sedem životov

Dlhé, nudné, uťahané... navyše sa Will Smith do polovice filmu usmieva ako idiot a od druhej polovice je zase strhaný, ako po 16- hodinovej „ šichte” v kameňolome. Jediná scéna, ktorou ma rozosmial bola, ked nasadí rovnako stupídny výraz tváre, pri pití drinku v nemocničnej kantýne, ako Samuel L. Jackson v Pulp Fiction predtým, než vyriekne známy biblický výrok pred popravou. Mal som pocit, že srdečnou vadou miesto Rosario Dawson trpím ja. Je to veľmi podpriemerný ciťák, ked skutočná akcia prichádza až v 13. Minute od konca filmu. (06.02.2009)

Přestože film tlačí hodně na city (což vlastně má za úkol), tak se mi vcelku líbil. Will Smith podal opět bezchybný výkon a režisér Gabriele Muccino se o hvězdičku zlepšil od předchozího Hollywoodského filmu Pursuit of Happyness. A doufám, že společně jako dvojice herec-režisér (podobně jako Tim Burton- Johnny Depp) vytvoří ještě pár zajímavých filmů, kde se opět budou snažit diváků dostat slzy do očí. Líbí se mi originální nápady v ději jako je stylový konec s medůzou. Všechny otevřené kapitoly mají svůj konec a vy nemusíte na konci nic dalšího řešit. Proč tohle, proč tamto... Já si kladu jedinou otázku, proč tu všichni řešíte Oscary? :) (27.12.2008)

Už ani Štěstí na dosah mě nedokázalo zaujmout, i když tohle mělo tu sílu příběhu, že jsem se na to podívat i chtěl, jenže nakonec mě to docela mrzelo. Will Smith totiž pro mě byl herec, který kde se objevil, tam zazářil, jenže já si nemůžu pomoct, v komediích a ani dramatech to není on. Sice začínal ve Fresh Princovi, který je černoušskou zábavou nabytý od začátku do konce, ale v těch komorních dramatech není tak dobrý herec, jak ho znám. Už ani štěstí na dosah nebo Hitch mě nedokázal natolik zaujmout a ačkoliv tenhle příběh měl něco do sebe, doufal jsem, že se protrhne smůla, se kterou se mi Will Smith jeví v takto podobně laděných filmech. Sedm životů je popravdě docela průměrné drama, od kterého jsem očekával hodně a nakonec jsem dostal čistou várku stereotypu, který se z Hollywoodu na mě valí poslední dobou častěji a častěji. Radši bych toho ranaře viděl v nějakém parádním thrilleru, kam on patří, nebo nějaké příjemné sci-fi komedii, do takovýchto filmů mi on prostě nesedí, ačkoliv je to sebelepší herec, tak nesedí. Nic proti němu, mám ho hodně rád, ale tohle prostě nejsou role pro něj. Krom toho tenhle film není nic extra, i když na první pohled vypadá, nakonec z něj vypadne film, který má emocí přehršel, hlavně tedy z těch sedmi vyhasínajících životů, takže na city zahraje až se z nich bude kouřit, jenže nakonec to stejnak nebude mít tak mocné grády a dopadne to tak jako vždycky, tak co. (19.01.2009)

Viděl jsem mnohem víc průhlednějších a sentimentálnějších snímků, nicméně Smithova druhá spolupráce s Italem Gabrielem Muccinem mě semlela až podezřele silně!! Pánové to vzali od podlahy a mě si dokonale získali. Základní myšlenka může být i poněkud vlezlá a zcela jistě neuvěřitelná (promyšlené vykoupení sedmi ztrápených osudů), jenže emoce se tu dávkují pomalu, vkusně a působivě, což jsem byl ochoten akceptovat. První polovina prakticky nedává moc berliček, je strukturována poměrně nejasně, brzy jsou však karty rozdány a záleží na divákovi, jak se tím vším nechá ovlivnit. Nemůžu rozhodně souhlasit s tím, že se tu společně s hlavní dějovou linkou (srdečními problémy pronásledovaná Emily) schyluje k lacinému ždímání emocí. Jasně, hlavní hrdina tu bojuje proti větrným mlýnům a chodí kolem horké kaše v podivné dramatické stavbě, ale srovnávat námět s libovolným dílem Esmeraldy mě coby diváka minimálně uráží. Režisér to celé umně posouvá až ke kýženému finále, které má až nečekaně silný náboj. Ví, jak nasvítit scénu, jak zachytit ten správný detail, čímž se pohybuje na hranici artově vyhlížejícího dílka. Dojemná atmosféra, lahodné záběry, klavírní omamné melodie (Angelo Milli), vlnící se medúza, skvostná milostná sekvence!! Kdo tohle považuje za sterilní, kdo ví mu pomož. Dlouhé měsíce se mi nestalo, že bych se zhruba po padesáti minutách filmu, který mě do té doby popravdě příliš neoslovil, nechal tolik ukolébat. Celé to funguje jako dobře namazaný stroj na Emilyna svatební oznámení. Ambiciózní scénář, nadprůměrné řemeslo, další úchvatná kreace Woodyho Harrelsona („You must be Emily.") ve vedlejší roli (No Country for Old Men) a nakonec Rosario Dawson („Jen abys věděl, bývala jsem vážně sexy. Jako opravdu hodně sexy."). Na plátně natrvalo ukotví sice až v druhé polovině, její přirozenost ale nemůže nestrhnout!! V mých očích je na emocionálně vypjaté role - když se tedy nenechá ukecat Kevinem Smithem - rozená. A samotný Will Smith, sžíraný chybami z minulosti, jak divákům, tak akademikům hravě dokazuje, že vedle komerčních projektů s přehledem utáhne i roli hodnou nějaké té nominace. Nezajímá mě, co se kde píše, po předlouhých měsících dávám plné hodnocení... Na podruhé člověk zachytí ještě další drobné detaily. Nic pro cyniky a rádoby filmové vědátory!! 90% (11.02.2009)

Není to špatné drama, ale co mě dovádělo k šílenství, je neskutečně natahlá stopáž!! Proč to má k sakru dvě hodiny? Opět se ukázalo, že pravidlo méně bývá často více, opravdu platí a u tohohle snímku dvojnásob. Ze začátku jsem se v ději téměr neorientoval, ale asi po 30 minutách bylo jasné kam snímek směřuje. To by nebylo až tak na škodu, ale s přibývajícími minutami je děj více a více natahován a já se ptám proč, když je jasné jak to skončí. Navíc se mi zdá, že Gabriele Muccino tlačí na divákovi emoce možná až zbytečně moc. Will Smith hraje perfektně a jako herec v mých očích stoupá čím dál tím více. Škoda té stopáže, protože kvůli ni nemůžu nad tři hvězdičky...... (06.01.2009)