Jako hvězdy na Zemi

Já osobně bych tam pár věcí změnil či upravil. Například to, že se až moc tlačí na slzy i tam, kde to není třeba. Je v podstatě jasné, že k nim ten příběh směřuje a tak není nutné to ždímat několikrát. A zároveň bych to díky tomu i zkrátil, protože skoro tři hodiny je hodně dlouhá stopáž a třeba první tanec učitele šel určitě zkrátit (ale rozumím, že se během něho představuje hlavní hvězda filmu). S Bollywoodem nemám moc diváckých zkušeností (i proto budu ohleduplnější v hodnocení) a chápu, že oni to tak dělají. Úplně mi to nevadí, ale nějak tu jejich potřebu necítím. (19.10.2018)

Trochu mi vrtá hlavou, jak je možné, že nikdo u dítěte tohoto věku nepoznal jeho poruchu, kterou měli za lenost a vzdor. Ani učitelé na dvou školách a už vůbec to nenapadlo rodiče. Poté se všichni tvářili, jako kdyby umíral, či byl totálně méněcenný. Když tedy tento fakt pominu, tak se dostávám k samotnému příběhu, který šel svým motivem poměrně dost mimo můj zájem. Než na scénu přišel Aamir Khan, tak to bylo opravdu průměrné a mnohdy i otravné. Pak už šlo vše krásně nahoru, ale i tak to prostě nestačilo, abych se s postavami dostatečně sžil a nějak nad plán přidal i více svých sympatií a emocí. Natočeno to bylo ale dobře, včetně mnoha nápadů, které ukazovaly svět dětské fantazie a vnímání světa. Celkově bych tento snímek hodnotil za tři a půl hvězdy, ale zde musím přidat půlhvězdu za Aamira a dobře zvládnutou filmařinu. Kdyby toho nebylo, tak by film už nic před osudem tří hvězd nezachránilo. Tyto věci však nakonec převážily nad negativy, ale musím přiznat, že nad výsledkem přišlo zklamání, neboť jsem čekal o dost lepší zážitek. (03.06.2018)

To desetileté dítě to snad ani nemohlo takhle mistrovsky zahrát, to ho snad museli do těch emocí opravdu dostat, neuvěřitelné. Připomnělo mi to dost silně klučíka z našeho okolí, kterému diagnostikovali moderní nemoc (made in America) ADHD a teď ho cpou léky na schizofrenii, na kterých je napsáno, že jsou vhodné až od 18 let, ale teď už po nich tolik "NEVOTRAVUJE"....všichni jsou spokojení. (27.08.2013)

Ač stále stojí trochu ve stínu slavnějších a profláklejších tváří, patří Aamir Khan k nejvýraznějším osobnostem Bollywoodu a v Taare Zameen Par se mu podařilo dokázat, že mu pánbůh nenadělil pouze talent herecký, ale i režijní. Příběh o chlapci, který je v mnoha směrech jiný než jeho vrstevníci, věru nenabízí nic nového, ani se nezkouší dívat na věc z neotřelého úhlu; skoro by až člověk tvrdil, že je natočený na zakázku pro promítání na základních školách - ale to by školáci museli být tolerantní k velkorysé stopáži a neobvyklému způsobu vyprávění, kdy se v první třetině seznamujeme pouze s Ishaanem, v druhé pouze s jeho učitelem a až v té třetí se dočkáme koexistence obou. Kouzlo Taare Zameen Par se neskrývá v nějakém novátorství, ale v tom jak Aamir Khan dovede zacházet s (pro Indii) typickými výrazovými prostředky. Mává kolem sebe otřelými postupy a hází po nás klišé, ale všechno to obléká do svěžího kabátku; hraje si s kamerou, použivá netradiční hudbu, pro každou hudební scénu vymýšlí odlišnou stylizaci a občas dojde i na nějakou tu animovanou vložku. Zkrátka je co do formy mnohem hravější a zajímavější, než bývají mnozí jeho slavnější kolegové typu Aditya Chopry. Pokud se má Bollywood vydávat novým směrem, doufám, že při tom bude sledovat mimojiné i stopy Aamira Khana. (19.08.2009)

Nádherná indická pohádka, která si svojí hrou na city dokonale získala i moje srdce. Celý děj tlačí na pilu úplně brutálně. Všechny postavy mají co možná nejplošší charaktery, aby mohl dokonale v kontrastu vyniknout naprosto jedinečný Aamir Khan, kterého jsem již viděl v 5 filmech a mám ho opravdu hodně rád a zřejmě brzy zavítá mezi mé oblíbence. Zde si na něj člověk musel počkat více než hodinu. Právě tato první část byla výrazně slabší než ta druhá, ale byla z hlediska děje naprosto nezbytná. Jakmile Aamir rozjel svoji ďábelskou roli empatického učitele (kterých už moc nezbylo, ale z vlastní zkušenosti vím, že je potkat stále lze), který jako jediný učil děti tomu, co je opravdu důležité a připravoval je na život. Opravdu přenádherná oslava dětství a film překypující nekonečnou lidskostí, který je třeba vidět v našem světě, kde se naopak od lidskosti více a více odchylujeme a krysař nás vede do propasti. Darsheel Safary v dětské roli byl rovněž úplně boží. Marně pátrám v paměti, kdy by si takhle malé dítě střihlo svoji roli lépe. Indie je naprosto jedinečná země a je to pevně zapsáno i v jejich jedinečné kinematografii. Opravdu v němém úžasu tleskám tvůrcům za to, v jak neskutečně chytlavém pojetí se jim podařilo předat takhle silné poselství. A ta překrásná hudba... Já se tedy úplně rozplynul, a dokonce mi několikrát během sledování cosi padlo do oka a rozslzelo se. Trošku mám o sebe strach, že mi brzo narostou kůzlátka a bobřík. (16.02.2020)