Sirota

Esther mi v hlavě bourala veškerý zákony nervy drásajících okamžiků a neočekávaných zvratů. A mohl za to především tatík z rodiny, kterého si zahrál Peter Sarsgaard. Ten totiž za celej film svý vlastní manželce nedal vůbec nic za pravdu a pořád jí jenom kritizoval. Já sám se divím, že to Vera Farmiga vydržela, ale už jenom pro tenhle fakt, díky kterýmu vlastně film byl tak brutálně napnutej, mě to štvalo. I když to perfektně fungovalo. Další věc je, že jsem se těšil na Rodena a on si tam zahrál jenom na chvíli jednoho estonského doktora. Tak, zaplaťpánbůh za to, ale má na víc, to je jasný. Přesto je Orphan snad jeden z nejvíc ne, hnusných, ale nervy drásajících filmů, co jsem snad kdy viděl. Půl hodiny před koncem jsem si neuvěřitelně přál, aby byl konec, ale to bych zase přišel o tu hromadu zvratů, co se tam nakonecukázala. Dobře natočeno, od malé Isaebelly Fuhrman perfektně zahráno. Klobouk dolů. Pět nemůžu dát, protože mi při sledování bylo odporně, žaludek se mi svíjel v křečích a já se málem udusil, když jsem si uvědomil, že jsem v několika scénách přestal dejchat. (05.08.2011)

Docela zajímavý nápad, který mne opravdu překvapil (pořád jsem čekal, kdy z Ester vyleze nějaký démon), je totálně a naprosto zabit demencí všech postav. Konec už ani nemohl být klišovitější a míň napínavý. Pozitivně se dá mluvit snad jen o mihnuvším se Rodenovi a představitelce hlavní role Isabelle Fuhrman, které bych na konci vážně věřil, že už má občanku po dobu delší než krátkou. (09.07.2011)

Nápad je to výbornej. Hnát film o zlém dítku přes tu psychologickou cestu je určitě v dnešní hororové situaci jisté osvěžení. Režisér se také snaží a některé scény jsou vážně působivé a hlavní hrdinka Vera Farmiga hraje výborně. Měl jsem ale problém s tou evil holkou, vůbec jsem jí to nevěřil a některé postavy nejsou zrovna nejlépe napsány a takové logické myšlení postavy Petera Sarsgaarda je vážně na hlavu. Což mi dost kazilo zážitek z filmu. Pokus dobrej, ale potřebovalo by to ještě krapet dopilovat. (25.10.2009)

Skvělej psychoteror, co mě velmi překvapil vezmu-li v potaz, z jaký dílny tenhle výrobek pochází. Stupňování napětí je dobrá věc a taky se opravdu povedlo. Naprosto skvěle se tu taky předvedla Vera Farmiga, jejíž výkon mi na takovej film přijde možná až moc dobrej. Isabelle Fuhrman byla extrémně na zabití (to berte jako plus). Jenom obyčejně sympatickej Sarsgaard je tady na odstřel, čemu tenhle blbštajn věří, to je fakt na pováženou. Jak říká Chermy - proč věří divnýmu děcku, když má doma Veru, to mi fakt mozek nebere. A vidět Rodena je taky fajn, klidně tam mohl bejt častěji. Možná stopáž mohla bejt kratší a zážitek by byl lepší, na druhou stranu pointa patří rozhodně k těm zajímavejm a nečekanejm. Jaume se po nuďárně Dům voskových figurín předvedl v mnohem lepším světle. Škoda, že potom přišlo Unknown. (06.08.2011)

Jaume Collet-Serra, ten neumětel, který má na svědomí zoufalou rutinu House of Wax, má kočírovat zlé dítko, která teď (teoreticky) půjdou do kurzu? Netuším, jestli mu někdo od té doby domluvil, anebo jej v Hollywoodu drželi pod sedativy, ale takhle (i do budoucna) ano! Vzhledem k námětu to jde docela mimo zavedené hororové postupy posledních let a tak sledujeme dvě hodiny PRECIZNÍ psychologické hry, které stvrzují svatou pravdu, že horor je hlavně o postavách, které v něm sledujeme. Napínat diváka tím, že spolu postavy víceméně jenom vedou dialog, chce dneska odvahu, ale pokud to sem tam vrzne, podrží scénáristu dokonalí herci. Dospělí bez chyby, děcka jakbysmet, ale z dvanáctileté Isabelle Fuhrman mrazí (i když dle fotek na IMDb je to vlastně taková roztomilá holka). Škoda, že nakonec Serra neměl koule i na to, aby se zbavil tradiční žánrové neřesti, klišovitého závěru. Ať už si DiCaprio se Silverem pořádně uvědomovali, co vypouští do světa nebo ne, ještě jednou prosím, že takhle rozhodně ano! (15.10.2009)