Až do mesta Aš

Když film skončil, tak jsem si říkal, že měl být spíš dokumentem, než filmem jako takovým. Pak si přečtu zajímavosti a fakt to tak původně bylo myšlený. Já totiž tenhle kousek hodnotit jako film, tak mu dám dvě nebo možná i jednu hvězdičku. Hlavně z toho důvodu, že se tam nedělo nic, postavy byly nevýrazné, herečky neherečky spíš scénou jenom procházely a nemělo to vlastně nic, co by dobrý film měl mít. Jenže když jsem si to přetočil na postavení dokumentu, dělalo se mi smutno. Smutno z toho, jak je Aš prezentován a hlavně smutno z toho, že se tam dějí takovéto věci. Plno lidí si Aš představí jako to nejzápadnější české město a nic víc. Já už si ho po shlédnutí tohoto dramatu představím jako město mrtvých nadějí pro plno holek z východu. Smutná, těžká a neskutečně drsná realita, která mi v rámci tohoto příběhu a města Aš otevřela oči. (21.07.2014)

1) Slovenský film, za ktorý sa oplatí zaplatiť vstupné do kina..........2) Prvý vydarený slovenský artový film (Liovej Dom nevnímam ako vyslovene artový film, svojou dramaturgiou je atraktívny aj pre mainstreamového diváka, a Fornayovej Líštičky sú síce artový festivalový film, ale najhorší možný.)..........3) Obraz rómskej osady (aj keď len na chvíľku) konečne nadobúda v slovenskom hranom filme realistickú podobu (takto mal byť natočený Šulíkov Cigán)..........4) Popri Jurajovi Chlpíkovi sa konečne medzi slovenskými kameramanmi (nielen najmladšej generácie) objavuje niekto, kto rozmýšľa nad estetickou úlohou kamery vo filme. Je to kameramanka Viera Bačíková. Kamera je najlepšie zvládnutý a najprínosnejší prvok filmu.................................K negatívam..........1) Herci si hrajú všetci svoje husle. Najlepší sú úplní naturščici v podobe tiet vo fabrike a na ubytovni. Hlavná hrdinka nie je dobre vybratá, je toporná, ale to už je problém réžie..........2) Miera neuveriteľných momentov sa blíži k nebezpečnej hranici. Napríklad to, že osemnásťročná pomerne good-looking baba netuší ako baliť chlapa. Ďalej to, že také mladé baby balia samých starých štrbavých chrenov. Ak je to skutočnosť, chýba jej vo filme nejaká hlbšia motivácia. Vyskytnú sa aj toporné scény, ktoré by si zaslúžili vybudovanejší dramatický priebeh. Spomeniem aspoň vyhadzov z čínskeho obchodu..........3) Film asi v polovici stratí gradáciu a ťažko to ospravedlniť nejakým zámerom, že tvorcovia chceli navodiť letargickú a ubíjajúcu atmosféru príbehu. Prvá polovica je teda silnejšia ale takýto deziluzívny film by si zaslúžil zdrvujúcejšie finále. Záverečný fór so svetelným pútačom teda nemá svoju silu..........4) Film je surový hlavne kvôli kamere (vyprázdnené kompozície, nečisté zábery cez rozostrené objekty, neelegantné prerámovávanie) už menej kvôli strihu, ktorý množstvo surovosti odstráni v elipsách (a často to pôsobí nie ako sujetový zámer ale skôr ako keby odstrihnutý materiál nepôsobil autenticky a preto musel ísť zo zostrihu von)..........5) Časť filmu točená na mobil nemá svoju motiváciu, práve naopak pôsobí neuveriteľne. V daných situáciach by si určite hrdinka nič na mobil netočila..........6) Animované pasáže sú dobré v prvej polovici, keď nezachádzajú do prvoplánovej popisnosti ako ku koncu (rohatý čert už bol fakt dosť zbytočný)..........................Záverom. Je to zďaleka najpozerateľnejší počin v slovenskej kinematografii za tento rok a spolu s Liovej Domom asi aj to najlepšie, čo sa tu natočilo od čias Šulíkovej Záhrady (v hranom filme).......................S odstupom času musím ísť minimálne o jednu hviezdičku dole. Môj pôvodný nadšený komentár je viac výsledok popremierového kolektívneho nadšenia, ktorému sa na Slovensku ťažko vyhnúť. Tento film nie je ani zdaľeka taký dobrý. Opäť zdôraznujem, že v jednotlivých zložkách je mierne nadpriemerný, ale v celku sa zase jedná o ľutovací nihilizmus vlastný slovenskému driáčnickému realizmu. (13.08.2012)

Až do města Aš na mě od začátku působil jako amatérský, v lepším případě jako poloamatérský film plný neherců. A tak k němu přistupuji, protože o scénaři a nějakém solidním dějovém vývoji se příliš nedá mluvit. Některé záběry jsou povedené, jiné méně, za kreativní považuji pár obrazů, které vyprávějí příběh prostřednictvím kreseb, to mi přišlo hodně pěkné. Ale celkově by film potřeboval dramaturga. A nevím, jestli bylo záměrem, aby němčina byla příšerná a plná hrubých chyb. (22.08.2015)

Na přímé lince s Housaty a Džusovým románem pokračujeme s opusem pro mobilní telefon Až do mesta Aš. Díky pánu bohu za ty dary, že ty sexuální scény byly rozmazané jak v deliriu tremens. Jinak bych naši milou Dorotku musela počastovat ještě spokojenějším hodnocením. Na závěr je samozřejmě nutné ukápnout slzu podle Silviina vzoru. (22.11.2012)

Žádná tragikomedie, žádný časosběr, žádná naděje. Ivana Grófová natočila velmi drsnou, syrovou a naprosto bezvýchodnou sondu do osudu žen - cizinek v západočeském pohraničí. A více než o prostředí textilní továrny jde o to, kam jejich cesty vedou poté. Nightcluby, silnice, herny a bary. Poměrně civilní pohled na počátek nového života v odcizeném prostředí se mění v silně expresivní až psychedelickou vizi naprosté ztráty zábran způsobených tíživou životní situací. Letmo načrtnutý příběh se mění v pásmo obrazů vrcholné zvrácenosti a momentek ze dna lidské existence a důstojnosti. Originální animace tento burcující účinek ještě znásobují. V našem kontextu jedinečný počin, který skutečně dává najevo, že slovenský film se probouzí a nachází svoji sílu v polodokumentárně-realistickém pohledu na sociální témata. Zde zatím dosáhl vrcholu. (30.06.2012)