New York, milujem ťa

New York, metropola, ktorá takisto ako Paríž nanovo reprodukuje echo nesterilného útočiska (lepšie vyjadrené stredobodu) pre rôzne tipy zasiahnutých bytostí. Centrum vratkej veľkorysosti, v ktorom chceš zažiť promenádu in "Central Park", láka ťa večerná cigareta pred reštikov "Aureole" a neváhaš nad preniknutím do tajov "China Town" alebo "Little Italy". Nevieš ku komu sadneš do taxíka, netušíš koho kde stretneš, ani sa nenazdáš a už si súčasťou niečoho, čo v danom okamihu nedokážeš nazvať- možno aj ihneď precítiť. A to ma ("just a little bit") dráždi aj tu. Pri Seine, v útrobách mesta lásky som bol z celej tej košatej koruny nálad a kozmopolitných črepín zaraz inštitucializovaný. Na brehu rieky Hudson medzi blokmi očíslovaných "avenue" klopocú kroky optimizmu-pesimizmu, naplnenia-horkosti, príchodov-odchodov a v neposlednom rade sled viacrozmerných sympatií k NYC. Istá nevyváženosť-nedotiahnutosť je tou škodnou ujmou, ktorá mi nedovoľuje "byť výsadne prepojený". Nebyť tohoto handicapu, Amerika by s Európou vytvárala rovnocennú os pohnútok po ktorej by sa dalo "veslovať" až do vyčerpania. Opak je pravdou a preto platí : 1. "Je t'aime" 2. "I love you". (08.05.2010)

Poznámky při sledování: Epizody - What the fuck? Tohle je že pokračování Paříži, miluji tě? --- Jak že to psal Isherwood k Paranormal Activity? Nuda k posrání? --- Konečně došlo na lásku, ale že to trvalo... --- Ethan Hawke a dobrý vtípek na konec. Docela fajn. --- Nádhera, kdo to sakra natočil (pozn. Zjištění, že to je od člověka, který zruinoval X-Meny, mne hodně překvapilo.) --- Téměř geniální, takhle jsem si to představoval. Při sledování další povídky si už raději nic nepíšu. Intermezza: Vtipný Badley Cooper, pěkná holka s kamerou, stále dokonalejší Ethan, Natalie Portman nevýrazná, zbytek opět o ničem. Závěr: Trojka s přimhouřenýma očima. Režijní špičky nahrazeny druhořadými tvůrci a herečkou. V hlavě mi uvízl pouze Rattner... a to je špatně. (29.01.2010)

Když se zamilovávali lidé v Paříži a do Paříže, bylo to milé, nápadité i pestré. New York poskládal artovější skvadru, nabízí temnější odstíny lásky, stejně jako u předchůdce nicméně jen některé nabízí to, co si od podobných minipříběhů slibujeme. A prostě každému sedne něco jiného, což je přirozené. Je to poměrně kvapné, asi jako město samo, takže místy sotva dokončíme větu/myšlenku a spěcháme k dalšímu příběhu. Což je možná škoda. Někdy právě renomovaní tvůrci kopou průměrnou ligu, jindy béčkaři naopak přináší na krátké ploše docela dost muziky. Ani oni, ani hvězdní herci před kamerou ovšem nemají moc času se projevit. Ocitáme se v mírně melancholickém, příjemném stavu ve městě, které se nedokáže a ani nechce zastavit. (27.03.2018)

Jsem zklamaný, že tento film není - navzdory zasazení do mého zbožňovaného města a hvězdnému obsazení, včetně řady mých hereckých oblíbenců - ničím víc než nepodařeným experimentem s nevyrovnanou úrovní, s občasnými náběhy k nudě, kýči či nesnesitelné trapnosti. O to víc mě mrzí, že se tam najde i pár vynikajících momentů, které dokazují, že potenciál by tu byl, ale ve většině příběhů je marnotratně promrhaný. Žasnu, že jako celek na mě tenhle biják působil skoro až amatérsky, jako by ho měla na svědomí partička studentů, kteří dostali za úkol natočit filmovou poklonu New Yorku v době, kdy už všichni dávno zapomněli na 11. září. Ech, nemohu si pomoci, ale libovolná epizoda Sexu ve městě skládá hold tomuto městu tisíckrát přesvědčivěji. (23.09.2012)

Mini príbehy veľkomestských obyvateľov decentne zaaranžované do zlatej siene mrakodrapov = New Yorku. Ľudské poviedky okrášlené vzácnymi okamihmi trvajúcimi jednu šťastnú minútu v ich živote. Kradmé pohľady, náznaky príťažlivosti, prebúdzanie sa do jedinečných chvíľ, odhaľovanie svojich tajomstiev pri večernej cigaretke a pozorovaní hviezd pred neznámymi ľuďmi za celkom diskutabilnej výhovorky = nemáme výčitky svedomia. New York je chladný ako ľad a nasnímané príbehy ,,osudových vyvolencov" z celej tej jednotvárnej newyorskej huspeniny si ma takmer vôbec nevedeli získať. Pokiaľ, samozrejme, nerátam dvoch roztomilých starčekov hrajúcich v zápale seniorského entuziazmu "kto z koho" a dojemnú tvár Shiu, ktorý sa ani nemusel veľmi snažiť. (01.02.2010)