Darca

Jak vzít Equilibrium, omladit ho, dokurvit a jako naprosto nestravitelný kus hovna servírovat ještě zatepla divákům a tvářit se u toho, že to je naprosto originální počin? Toto je ten příklad, kdy si autorka vytřela prdel s Orwellem a výsledný produkt posloužil jako předloha pro Dárce. Jinak naprosto potvrzuji slova páně Segrestora. Snad bych i trochu přitvrdil. 10% (06.04.2021)

O tomhle filmu se nedá říct, že se na něj člověk dívá, u tohohle trpí. Jak se objeví adolescenti, už to ve mně probouzí červený alert. A jak se začnou chovat jako v mnoha podobných puberťáckých filmech, kde mladé zařazují do různých skupin podle jejich naturelu, už je jasné, že je něco špatně. Dokonce to chvílemi připomíná Loganův útěk, ale ta linka se starými tady není tak drsně podaná, přece jen rating je rating, a dospělí na tohle nepůjdou, leda by trpěli demencí nebo podobně příjemnými chorobami mozku. Na konci jsem dokonce fandil zastáncům černobílého a poklidného světa, oproti tomu sice barevnému, ale chaosu, který vlastně nic až tak pozitivního nepřinesl. Rozvrácené rodinné vztahy možná. Navíc mne posléze začalo zajímat, jak žil svět jinde, než na té stolové hoře, proč sníh, proč koledy, kde jsou ostatní apod. Chápejte, celé to má takové směrování jako film o kosmonautech, kteří přistanou na cizí planetě, neprozkoumají ji, ale řeší mezi sebou psychologicky důležité okolnosti, jako časový rozvrh posezení na WC nebo kdo bude šéfem lodní knihovny. Aby v posledních minutách filmu se přece jen po dramatických okolnostech, kdy se lodním knihovníkem stal ten nejmladší a nejméně zkušený nýmand, rozhodli pro průzkum planety a objevili najednou mimozemské město - a dost, konec filmu, podstatný byl ten knihovník. Nic myšlenkově zajímavého, nic pořádně kontroverzního na téma utopie. Hvězdička za Jeffa. Mladík hrál pitomce, i když věděl, že je jiný - ale pokaždé ho to udivilo. (23.07.2015)

V postapokalyptickém Kvítečkově (později potracení viz Neználek, normalizační vize reálného komunismu Nikolaje Nosova) už zase něco smrdí. Smrdí to Divergentními Hladovými hrami. „A kurva,“ říkal jsem si po prvních deseti minutách. Co jsem si říkal při závěrečných titulcích, raději reprodukovat nebudu, protože bych si strašně zkazil pracně budovaný imič prudérního katolíka, o němž je všeobecně známo, že v životě neřekl sprosté slovo. Další plagiátorská grafomanská kráva tentokráte myslela ve svém literárním patogenu i na holky s koulema, a tak v tomto předmenstruačním postapu nehledá svou identitu a lásku až za hrob další předčasně dospělá, náležitě přechytřelá a uvědomělá čtrnáctiletá pizda, ale inovativně je hlavní hrdinkou fešácky nagelovaný hošík s odulými rtíky, vášnivě z plátna pomrkávající po generačně spřízněných pohlavních nevyhraněncích, co se měli problém najít v Hangrgejs. Tam však, na rozdíl od téhle nudné a logicky naprosto zpotvořené pičoviny, byl alespoň jakýs takýs náznak bezkrevné akce, když si Katnys sem tam hrábla do toulce. Zde se ten náš ťutín akorát tak učí sáňkovat a poznávat barvičky, na závěr si udělá príma procházku s nesmírně iritujícím uřvaným miminem, během níž defloruje nějakou aristotelovskou bariéru, pročež zhatí nekalé plány zlé předsedkyně Ústředního výboru komunistické strany Postkataklyzmatova, neboť po jeho výletě všichni náhle prozřou. Opravdu nechápu, proč do téhle žumpy skočil i můj milovaný Džef Mosty. Leda snad, aby by ho stará kolena nadrobil do té obstarožní pissatelky, gerontoprasák jeden. Takže, jediné, co se nedá tomuto audiovizuálnímu hlenu upřít, je jeho výstižný název. Po tomhle má člověk opravdu nutkání okamžitě darovat pár životně důležitých orgánů jen proto, aby už to nikdy nemusel vidět znovu! (02.10.2014)

Základ (svět, do kterého je příběh zasazen) je hodně podobný jako v Divergent. Příběh a myšlenka jsou ale odlišné. Navíc jde pouze o jeden film, ne natahovaou trilogii nebo tetralogii, které se v posledních letech tak rozmohly. A hlavní postava je mužská, ne ženská. Takže i když tenhle film spadá do tak oblíbeného žánru "antiutopie", se kterým se od prvotní popularity Hunger Games tak trochu roztrhl pytel, zdá se mi v mnoha ohledech dost jiný. Osobně mám navíc slabost pro filmy, které vyzdvihují důležitost lásky. Takže co na to říct... film mě zkrátka dojal a moc se mi líbil, proto tak vysoké hodnocení. Krom hereckých výkonů Meryl Streep a Jeffa Bridgese potěšila i mini rolička Taylor Swift. ~(4,3★)~ (20.09.2014)

|70%| Dárce se celkově docela vyvedl. Asi to nepřinese nějak nic extra žhavého-nového, ale mě se líbilo to jednoduché, nenáročné zpracování a k tomu ten nejobyčejnější, nejupřímněji ikdyž amatérsky hrající mladý hlavní hrdina. Právě ten mě zaujal svým upřímným, nenuceným výstupem, asi kvůli němu jsem nakonec přilepšil hvězdu, abych tu slabší 4 dal. Nápady jsou obyčejné, finále také mohlo mít větší rozuzlení, ale nemůžu si stěžovat. Ta atmosféra a to vše jak bylo ve filmu vytvořené – to vše dokázalo patřičně zaujmout. I hudba od Beltramiho nebyla špatná – lepší než v jeho předchozích snímcích. Námětem a několika scény mi to připomnělo moji oblíbenou DIvergenci. Takže dost okecávání, bavilo mě to, takže se na to minimálně ještě jednou někdy při správné náladě podívám. (29.03.2016)