Réžia:
Ron HowardKamera:
Salvatore TotinoHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Frank Langella, Michael Sheen, Sam Rockwell, Kevin Bacon, Matthew Macfadyen, Oliver Platt, Rebecca Hall, Toby Jones, Andy Milder, Kate Jennings Grant (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Byla to největší válka, která se odehrála před televizními kamerami. Na jedné straně stál bývalý americký prezident Richard Nixon, který jako jediný obyvatel Bílého domu rezignoval na svůj úřad, aby se vyhnul hrozícímu odvolání. Na straně druhé se ocitl populární televizní moderátor David Frost. Jejich rozhovor byl napínavý jako ten nejprestižnější boxerský zápas a měl i stejný cíl – udělit tomu druhému smrtící K. O. Režie se ujal zkušený tvůrce životopisných snímků Ron Howard (Čistá duše, Apollo 13, Těžká váha), který má spolu s oběma představiteli titulních rolí, Frankem Langellou a Michaelem Sheenem, největší zásluhu na tom, že se ze zdánlivě odtažitého tématu, vyklubal jeden z nejlepších filmů roku 2008... Aféra Watergate, v níž vládnoucí republikáni s tichým souhlasem prezidenta připravovali odposlouchávání konkurenčních demokratů, patří k nejtemnějším kapitolám americké historie. V jejím důsledku rezignoval prezident Nixon na svůj úřad, aniž za za svou roli v celé aféře a za oklamání celého národa omluvil. Úspěšnému britskému showmanovi Davidu Frostovi to mohlo být úplně ukradené. Jenže on byl typem člověka, který se nehodlá zastavit ani na vrcholu a snaží se posouvat vlastní mantinely dál a dál. Tak se zrodil plán na sérii rozhovorů s bývalým americkým prezidentem, na jehož konci se měl kdysi nejmocnější muž planety omluvit za svůj největší hřích. Zdálo se, že Frost nebude mít naději, protože Nixon se od rezignace cíleně vyhýbal veřejným vystoupením. Ke všeobecnému překvapení ale na jeho nabídku kývl. Možná v tom hrálo roli podcenění, když svého konkurenta ocejchoval za pouhého baviče, kterého utluče argumenty a nepustí ke slovu, respektive k choulostivým dotazům, které by ho přitlačily ke zdi. Jenže jednou z největších chyb, kterou můžete ve válce udělat, je podcenění nepřítele. To samé ale platí i pro Davida Frosta a jeho tým. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (554)
Nejprve to vypadá, že tohle téma nemůže utáhnout dvouhodinový film. A řádně zaujmout. Nakonec je opak pravdou a tenhle slovní souboj v některých momentech přiková k sedačce. Může za to jeden nápad britského baviče a moderátora talk-show Davida Frosta, který se v honbě za vidinou vysokých ratingů neváhá zadlužit a vyzve po aféře Watergate v ústraní žijícího exprezidenta Nixona na sérii rozhovorů. Nixona zaujme nejen slušná finanční odměna, ale i možnost rehabilitovat se před národem. Jenže lehkomyslný Frost z nápadu nakonec vykřesá ostře sledovaný soud, který bývalý prezident nikdy neměl. A hrdý národ se možná dočká nějaké té omluvy od jediného oficiálně odstoupivšího amerického prezidenta.. Ron Howard je přepečlivý a na snímku je to znát. Jeho dílo je přehledné i pro neznalé a podstatně mladší ročníky a i přes dosti nezáživné téma je dostatečně atraktivní. Obyčejný televizní rozhovor je tu nosnou dramatickou linií, k čemuž režisérovi bravurně vypomáhá ústřední herecké duo. Frank Langella i Michael Sheen rozpoložení obou bojovníků vždy dokonale dokáží převést na plátno. V některých momentech fakt velká poklona (sorry, Seane i akademici, ale o Oscara se měl poprat Langella s Rourkem). Obrovská profesionalita čiší i z dalšího hereckého osazenstva (Sam Rockwell, Kevin Bacon nebo Matthew Macfadyen), Rebecca Hall zase dokazuje, jak moc dokáže vymačkat i z tak maličké role. A navíc jí to náramně sekne. Oko divákovo nicméně potěší i výborný střihač s kameramanem, kterým může Howard líbat nohy. A vlastně i sám sobě.. ()
Již jen nápad zpracovat to jako boxerský zápas "bývalého mistra světa s talentem, který uvízl v záři reflektorů" je výborný. Na jedné straně boj za vykoupení/odpuštění a na druhé za přiznání/omluvu. Sheen hraje tak dobře, že nenechává fenomenálního Langellu ukradnout si film pouze pro sebe. Přesto to není bezchybné. Je to stále pouze klasická "howardovština". Tedy zjednodušená pohádka, byť tentokrát politická. Ovšem těch faktických prohřešků je přespříliš (a není to jen o těch vypsaných na IMDB). Především tedy Nixonův výlev během nočního telefonátu, tahle scéna si nezadá s filmy kdy nejzápornější záporák vyzradí hrdinovi svůj kompletní plán (včetně slabých míst) na ovládnutí světa. Chápu, že z filmového hlediska je to třeba i potřeba, ale pak je výsledkem zákonitě pouze fikce, která se skutečností nemá nic společného. Osobně myslím, že vynechat ten telefonát, a ponechat prostě jen skutečný stav věcí, by bývalo bylo lepší. Nechávalo by to aspoň prostor pro vlastní interpretaci zda Frost skutečně dostal Nixona na lopatky vlastními silami či zda náhodou nešlo pouze o další brilantní Nixonův tah, jak odejít ze scény s aspoň nějakou ctí a svým způsobem i slávou. ()
S tímto Oscarovým kandidátem mám vlastně úplně stejné problémy, jako s ostatními Howardovými filmy. Řemeslně čistě zvládnutá práce, ale emoční dopad na mou osobu znovu na nule. Ty dvě hodiny pěkně utekly, interview Frosta s Nixonem byla radost sledovat, avšak necítím potřebu si film někdy zopakovat. Když bych měl ovšem porovnávat s letošním druhým velkým politickým dramatem (Milk), vyhrál by Frost/Nixon s velkým náskokem, protože jsem měl pocit, že ten film alespoň ví, o čem je, kdežto Milk na mne působil hrozně prázdně. ()
Z filmů se scenáristickým podpisem Petera Morgana, které jsem zatím viděl, patří Duel Frost/Nixon bohužel k těm slabším. Na jedné straně perfektní herecké výkony Franka Langelly, Michaela Sheena, Sama Rockwella a Kevina Bacona a podařená dokumentární atmosféra, na straně druhé vcelku zbytečné postavy včetně (bohužel) Rebeccy Hall, jejíž smysl jsem úplně nepochopil, a stěží uvěřitelné scény mimo kamery - například ten noční telefonát. Hádám, že původní divadelní hra je koncentrovanější, a tím pravděpodobně i lepší. ()
Scénář: Peter Morgan .. Politické filmy jsou pro mě většinou poutavým tématem. Frost/Nixon je esencí toho, co na nich mám rád. Poklidně vyprávěný, ale obsahově bohatý film. Precizně natočené, sestříhané s výbornou hudbou a paletou skvělých herců. Jenže všechno a všechny strká do kapsy Frank Langella (i takový Wrestler se s ním v Oscarovém ringu ještě hodně zapotí..). Jeho Richard Milhous Nixon je skutečně herecky grandiózně ztvárněná postava s širokým psychologickým rozhraním. Konverzační drama vysokých kvalit. 85%. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (13)
- Ron Howard přiznal, že v roce 1972 sám Nixona volil. (Karlos80)
- Frank Langella vyhrál roku 2007 Tony Award za roli Richarda Nixona v původní divadelní hře. (HellFire)
- Přestože představitel bývalého prezidenta Nixona, Frank Langella, během pauz natáčení vtipkoval a hrál se členy štábu karty, důsledně trval na oslovování v rámci věrohodnosti role "pan prezident - Mr. President." Až po skončení natáčení řekl: "Já jsem Frank!" (FilmFan24)
Reklama