Úplné zatmenie

Možná je to trošku nesmyslné, ale i přes famózní herecké výkony, reálný základ a výborně syrovou vizuální stránku, musím dát tomuhle dílu maximálně tři hvězdičky! A důvod? Ať jsou hlavní dva hrdinové jakkoli historicky přesní, odpornější dva kretény, dva nesnesitelnější ubožáky, dvě podřadnější namyšlený paka bych nenašel ani v nějaké buranské německé komedii! (17.07.2008)

Poprvé jsem toto dílko viděl kdysi ve francouzském institutu (btw za přímé účasti Agnieszky Holland) se simultánním překladem do sluchátek, a přesto to bylo působivé. Režisérka má bezpochyby poctivý přístup, výborně zvládá řemeslo a vybírá si atraktivní (tohle slovo začíná pomalu ale jistě znít jako nadávka, teď tak ovšem není míněno;) témata. Tentokrát navíc projevila neuvěřitelný cit pro výběr herců - nejlepší je asi Thewlis, ale i DiCaprio nebo Bohringerová předvádějí skvělé výkony a typově jako by se s nimi počítalo už od scénáře. Skvělý psychologický film o dominanci a submisivitě, sebereflexi, svobodě, lásce (často sobecké, jak už to tak bývá), závislosti, umění a jednom mýtu, který bylo už dávno potřeba zbořit. K tomu bod navíc za skvěle vystiženou dobovou atmsféru. Btw je zajímavé, kolik slušných věcí, v období mezi Gilbertem Grapem a Romeem a Julií, DiCaprio natočil; je škoda, že mu po zmíněném období začal docházet dech, potenciál byl obrovský... (13.01.2008)

Neubližuj, ale keď to už urobíš, tak to urob elegantne. Neurážaj svoje obete tým, že ti to je potom ľúto. Bože ... tí dvaja sa ale naurážali navzájom a nevedeli čo so sebou. Zženštilý a teatrálny Paul a Arthur arogantný až na kosť. Na ten ich vzťah sa vskutku ťažko pozeralo. Zvláštne pocity ma opantali. Skvelé herecké výkony, slušná hudba a výprava, ale zaslúžilo si to viac poézie. (17.05.2017)

70% - Lehce nadprůměrný film o sebezničujícím homosexuálním vztahu básníků Rimbauda s Verlainem. Nic víc. Jejich tvorbu i smýšlení režisérka upozaďuje, a soustředí se na onu „bulvární“ stránku příběhu. Ta bohužel bez jiných souvislostí žádné velké poselství nepřináší (snad kromě zamýšleného šoku z nahých scén), a tak tím jediným, co tento film dělá opravdu zajímavým, jsou herecké výkony obou hlavních představitelů. Zejména David Thewlis v roli Paula Verlaina se předvedl v mnoha přesvědčivých kontrastech, a udělal na mě ohromný dojem. Úplné zatmění je film s velikým tematickým a hereckým potenciálem, a proto mě dost mrzí, že byl jinak filmařsky zanedbán. Jako laikovi se mi nelíbil nápadně chaotický střih bez jakékoli formy, který se ani nesnažil korespondovat s hudbou. Ta se mi, tentokrát jako profesionálovi, nelíbila vůbec. Kaczmarek mi vadil už po samotné kompoziční stránce – statické střídání akordů, a mizerné vedení hlasů... zkrátka žádný xicht, žádný nápad, a školácké chyby v harmonii. Nebyl bych tak kritický, kdyby se zde skladatel nesnažil o neromanticky ostinátní, ale tonálně jasně romantikcou hudbu. Působí to pak na mě jako snaha o dobově znějící hudbu, s předpokladem, že posluchač o vrcholně romantické muzice nemá ani páru. Taková hudba mě ruší a kazí mi celý film. Cítím za ní totiž laciný přístup: „Chceme umění, hoď tam smyčce v moll“. Zkráceně: Filmařsky špatně, ale oceňuji herce a nápad pustit se do tohoto tématu. (23.11.2005)

Musím se přiznat, že u těchto dvou velikánů jsem čekala o něco víc odvážnější zpracování. Celé mi to totiž přišlo takové nemastné neslané, spíše obyčejné než zajímavé. Hudba a herci výborní, ale pořád jsem čekala, že se dozvíme něco o Rimbaudově díle, když ho Verlaine po celý film opakovaně adoruje. Místo toho se dokola a dokola řeší vztahy. Zkrátka očekávání to zrovna nesplnilo. (24.01.2010)