Americký ninja

Ten typ filmu, který jsem jako děcko docela žral a po letech shlédnutí se naprosto otřepal šokem. Pro ty, kteří si jej pamatují jen z dětství a chtěli by si ho po nějakých 20ti letech pustit znovu, důrazně VARUJI: Pokud jste během těch let viděli všechny ty Ong-Baky, Raidy, Protectory a vůbec většinu rubaček s Jackie Chanem, Jet-Liem, Donnie Jenem, Uko Uwaisem, Tonym Jaa atd. atd. - NEDĚLEJTE TO! Zub času jej totiž ohlodal na kost, tedy co se týče bitek. Zde se oddělí zrno od plevele, chlapi od děcek... Velmi jde z toho cítit, že choreografii dělal nějaký amík, který si nejspíš myslel, že se může rovnat asijské škole a dopadá to tak, že zatímco v těch asijských rubačkách ty bitky fyzicky bolí, zde ty bitky fyzicky bolí... tedy... rozuměj: v prvně jmenovaných údery cítíte za ty herce/ kaskadéry a zde kdybych na to koukal s nějakým asijským kamarádem, jež by dělal poctivé karate a moc nemusel americké filmy, tak bych trpěl fyzicky díky studu. To máte pocit, že koukáte na bitku důchodců v Kauflandu kvůli slevám. Hrozně pomalé, jen takové šolichání s údery 10 cenťáků od těla a spíš se tu tančí, než bije. Jinak jde o takovou neurážející a roztomile naivní filmovou osmdesátku. Je fajn, že upustili od různých 8mi bitových klávesových samplů a použili spíš motiv s vojenskou trumpetou: "Tjutududitu TJuujíííííí". (26.03.2022)

Filmová klasika mého dětství. Poměrně originální hrdina, efektní bojové scény, ninjové na každém kroku, příjemná hudba....ale co si budeme nalhávat - je to béčko. Sice s efektními, ale před divákem se zdravýma očima nemožně trapnými souboji. Ale who gives a damn? Tenkrát na kazetě s německým dabingem přes který kdosi vyblil jednohlasý český překlad to bylo NĚCO! (23.03.2003)

Ach, ta nostalgie. Poprvé jsem tohoto Ninju viděl v Německu v němčině někdy v mých čtrnácti. Do týdne jsem měl šuriken a vyrobeno takových ninjovských bojových hračiček, že by to nejednomu mistrovi bojových umění zamotalo hlavu, než by přišel na to, k čemu to všemu slouží. Ale ta doba je dávno pryč. Později jsem prozřel a zjistil, že to byla jedna velká béčková habaďůra. Takhle černí ninjové vůbec nefungují. Fňuk. ...Jenom ti modří a zelení s červenými puntíky. (21.10.2005)

Já, až se budu cítit ohrožen, si jedině najmu Michaela Dudikoffa, ne Van Damma, ale Dudikoffa, protože jedině on se svými nepřesvědčivými karatistickými otočkami a kopanci dokáže spolehlivě ochránit, dokonce se vyhne kulkám efektním kotrmelcem, aniž by si ušpinil záda. Příběh sympatického armádního šoféra Joea Armstronga, který zachrání dceru velitele základny před útokem ninjů, kteří vyrábějí a pašují drogy, je dost naivní. Ostatně chtít po režisérovi Samu Firstenbergovi dobře zvládnutou akci v inteligentním balení je téměř nemožné, ale i tak je tento film pro někoho kultovní záležitostí. Z Firstenbergovi režie přímo číší zapálení pro akční film, proto se mu dá odpustit občasný stín kamery v záběru nebo jiné technické nedokonalosti, ale ona ta naivita postupně tak nějak tolik nebaví jako dřív a kouzlo filmu se nenávratně vytratilo. Dneska už prostě tento akční film neobstojí. Snaha ovšem byla. (08.12.2009)

Z neznámého důvodu se mi tenhle starý akční propadák po shlédnutí asi po 23 letech docela líbil ... Nevím přesně čím to ... Dobré prostředí, dobrá kamera. Taková akční oddechovka. Ninjové vs speciální vojenské jednotky je fakt nápad k pohledání, ale funguje to. Dudikoff nebyl nikdy žádný bojovník a nic z bojových umění neovládal, každopádně se zde najde pár docela dobře provedených hmatů. Jako dítě mě tahle série minula, sice jsem ji viděl, ale nějak mne nebrala. Teď po letech jsem se nenudil, prostě je to docela koukatelné. Jako vím, že to je strašná kravina jak z filmového hlediska, tak v rámci akčních filmů, ale prostě mne to bavilo. Jo a myslím, že Dudikoff zde řekl ještě méně vět, než Arnie v prvním Terminátorovi ... a to byl člověk a ne robot... Ninjové asi mluví ještě míň. (28.05.2008)