Čas umierať

'Pora umierać' je veľmi striedmy, ale takmer dokonalý film. Príbehovo, či herecky skromný a zároveň bohatý a po všetkých stránkach veľmi senzitívny. Dojemný príbeh o starej babičke, ktorej sa na staré kolená všetci otáčajú chrbtom a jediné utešenie nachádza len vo svojej jedinej kamarátke, fenke Filadelfii. Príbeh o starobe, o slepej honbe po majetku a o odvrhnutí vlastnou krvou. Sentimentálne miesta sú ale razom nahradené jemným ľudským humorom. Dej síce nie je v dnešnej dobe ničím výnimočným, ale keď sa príbehu chopia zruční ľudia od fachu, napíšu príjemne plynúci, nenáročný scenár, ktorý na plátno ešte lepšie predvedú výborní herci, tak potom o dobrom výsledku nemožno pochybovať. 85%. (27.09.2009)

Jedna hláškující babča (pardon, babička :-) s parádním psíkem utáhne, jak vidno, bez problému celovečerní film, který vás navíc bude bavit! Připomíná mi tak trochu postavu Brodského z Babího léta, kdy vtipně a s nadhledem glosuje dění kolem sebe, akorát ona si zde vystačí sama a "dialogy" zvládá téměř výhradně jen se svým psím společníkem. Tato dáma v letech názorně ukazuje, že ne se všemi lidmi jejího věku může společnost zametat, jak se ji zlíbí, a naopak že je musí brát velmi vážně - pokud ne, tak se ji to pak vymstí, což se nakonec také stane v tomto minimalistickém černobílém polském snímku, když se na závěr rozhodne udělit lekci svému nevděčnému a jí pohrdajícímu synovi... (15.02.2011)

Dojmy mám velice rozporuplné. Nemůžu neocenit na první pohled skvěle odvedenou práci kameramana Artura Reinharta. Černobílé nasnímání dokonale umocňuje melancholickou atmosféru filmu, v němž se vše točí kolem tří základních kamenů. Elegantní staré dámy, která se ocitá na sklonku života. Její věrné fenky Filadelfie (ta svým "hereckým výkonem" téměř zastiňuje i samotnou hlavní představitelku). A chátrající dřevěné vily, symbolicky zasazené do podzimní krajiny. Poetické dílo, které mě však překvapivě nechalo poměrně chladnou. Snad jsem chtěla najít něco víc... (26.11.2008)

Moje matka (nyní 90 let) chtěla vždycky být herečkou (asi tak jako já rockovým muzikantem), ale tuto roli by asi dobře nezahrála, spíš by byla na situační komedie (jako já na brnkání u táboráku).... Nádherná dřevěná vila, která má jen tu nevýhodu, že je všude daleko k telefonu) a kterou tupci (dospělí i děti) nazývají chatrčí, vypráví prostřednictvím Aniely (jediného lidského obyvatele - fenku Filomenu nelze samozřejmě opominout) nejen o dobách, kdy bylo více sněhu a psi byli chytřejší, ale i o radostech a strastech doznívání života v plné duševní i tělesné kondici (kdoví, jak by to tam bylo v zimě). Potom i zemřít je radost!... Milý, citlivě natočený film o tom "co jsme, budete i vy" - pokud ovšem budete mít dost štěstí. (20.10.2015)

Výborná představitelka - zahraná i napsaná, ironie vyváženě smíšená se sentimentální nostalgií a hlavně nádherná kamera, která hlavně ve vzpomínkách zcela odpoutala moji pozornost tak dokonale, že vytržení psím štěkotem se pak dalo srovnat s těmi nejpovedenějšími hororovými lekačkami. Poláci začínají být velmi zajímaví, snad se jimi nenecháme zahanbit a stvoříme také tak upřímná a esteticky podmanivá díla. (05.02.2009)