Náš vodca

Jakkoli se dívám skepticky na mediální hon na takzvané extremisty, který v současné době společenské krize probíhá, tahle Vlna mě pořádně smetla a v závěru mi otevřela ústa úžasem. Svižně odrežírované, nenásilně gradující vyprávění sleduje reprezentativní výběr současné mladé evropské generace, potýkající se s jinak obvyklými problémy dospívání, kterak snadno podléhá uměle vytvořenému, neopodstatněnému pocitu nadřazenosti. A jak už to tak bývá, na počátku je vždy nějaký ten dobrý úmysl, který se poté vymkne z rukou. Psychologická proměna hereckého ansámblu je, včetně grandiózního finále, tak působivá i díky tomu, jak obyčejné používá rekvizity (např. forma stejnokroje) a v jak uvěřitelných, současných kulisách nechává celé divadelní představení odehrávat. Film nedlí na, již notně obehraném, miliontém a prvním zobrazení hrůz holocaustu, ale s lehkostí poukazuje na nesnesitelně snadno nakažlivé šíření zárodků libovolného fašizující hnutí. Každý v sobě neseme dispozice pro určitou roli, která v nás současně s pocitem, že jsme součástí něčeho většího, najednou vyvstává jako monstrum, o němž jsme třeba ani neměli tušení, že někde hluboko uvnitř dříme. Vždyť my jsme ta zpohodlnělá, konzumní generace, která nemá, proti čemu by bojovala. Brilantní. Ačkoli asi není součástí onoho slavného internetového seznamu "Tisíc a jeden", měl by to být jeden z filmů, které byste měli vidět, než zemřete. (02.08.2009)

Je to paradoxní. Film, který se snaží dokázat, že "mainstreamový fašizmus" není mrtvý, na to jde tak nešikovně, až by se dalo říct, že spíš dokazuje opak. Spojení reálného prostředí s tak extrémně zjednodušeným a zrychleným chováním postav tvoří strašný guláš. Možná docela funkční coby jeden film na jeden večer, ale myšlenkově je to naprosto tupé. (25.09.2012)

Nenápadný německý film, přehlížet ho by byl ale sakra pořádný hřích. Zvláštní pedagogický experiment bývalého bouřliváka a nyní učitele občanské nauky a tělocviku se zvrtne a smete vše, co mu stojí v cestě – hlavně pak slabší jedince. Kdo by čekal, že pokus sázející na pospolitost znudění studenti odmítnou podstoupit, je hrubě vedle. Opojná chuť moci je nadmíru lákavá. Lehce předvídatelný příběh pomalu graduje do neodvratného, leč trochu přepáleného závěru. Do té doby nám ale mladý německý režisér Dennis Gansel předkládá velmi sebejistou, živoucí a promyšlenou metaforu o vzestupu, aneb jak se i v 21. století dá poměrně snadno (někdy vážně až moc snadno) vytvořit diktatura plná hesel a opojení z nadřazenosti. Daří se mu to i díky reportážní kameře, slušnému soundtracku i živému výkonu Jürgena Vogela a neokoukaných teenagerů, s Frederickem Lauem v čele. Od/z téhle hry o manipulaci a poslušnosti se holt těžko odchází, stejně jako od Ganselova filmu.. (10.03.2012)

Zaujímavý a myšlienkovo podnetný film o tom, ako to môže dopadnúť, keď niekto prevezme rolu "vyvoleného", aj keď len na pedagogickej pôde a v súčasnosti. Die Welle je modelová situácia, mrazí však tým, aká je vlastne reálna. Autokracia a extrémizmus prepojené v historickom a súčasnom kontexte... Celkový dojem z filmu je viac než výborný, aj keď trošku mu škodí ten vygradovaný záver, ktorému dal Dennis Gansel svojskú dramatickosť (film by sa úplne bez toho zaobišiel). Priznám sa, že som čakala viac priestoru pre zoznámenie sa s charakterom učiteľa, ktorý celý "experiment" potiahol, takto sme sa dozvedeli len o jeho pedagogických zručnostiach, menej o jeho egu. Istotne je rovnako udivujúce, ako môže šikovne riadená manipulácia zafungovať na študentov tak rýchlo...Ale to nie je až také podstatné. Na filme je najzaujímavejšie hlavne to, že pochádza z nemeckej produkcie a ponúka pôsobivú adaptáciu historických a spoločenských faktov do dnešnej éry. V neposlednej rade chcem spomenúť aj prekvapivo dobré herecké výkony. (27.02.2011)

Podle skutečné události? No nevím nevím. Možná na motivy něčeho podobného. Ovšem je třeba vyzvednou myšlenku filmu a to tu, že jakékoli sdružování lidí do určitých spolků či organizací může mít katastrofální následky. Film těží z toho, že je to německý film, tudíž je atmosféra ještě dusnější. Vydařený snímek, nad kterým se vyplatí popřemýšlet. 80% (24.06.2010)