Posledný dom naľavo

Nudné, prázdné, samoúčelné. Násilí tu není ani šokující, ani estetické, ani burcují, jen vyprázdněně exhibující a otravně blbé. Postavy nemají absolutně žádnou svobodu rozhodnutí, tvůrci je vždycky natlačí tam, kde je chtějí mít a brutalita je tak jediným východiskem z nouze. Další potvrzení toho, že Hollywood dělá z perel králičí bobky. V "nehororovém" Bergmanovi je stokrát víc opravdového násilí, opravdových dilemat, opravdového utrpení. Tahle nažehlená kravina patří do středu pelotonu mainstreamových pokusů šokovat. Koho? Leda děti. (17.05.2009)

Scénář: Adam Alleca, Carl Ellsworth .. Obvyklý film nakraji. _ Mám spoustu tradičních problémů s obdobnými filmy - klišé, nešťastně jednoduché postavy, neoriginalita, kulhající opravdovost (když už se vše tváří tak realisticky) - přesto nemohu upřít občasnou režijní působivost a celkovou svižnost děje. Potěšila perfektní hudba, bouřlivá atmosféra, slušní herci, často zručně vybudované napětí, které opravdu funguje s patřičnou korunkou v podobě násilných scén, které svírají. (02.09.2009)

Díky bezvýchodné atmosféře, neustálému hnusnému pocitu z toho, že to, co se už stalo, není nic ve srovnání s tím, co se teprve stane, a díky absolutní nepředvídatelnosti děje nemůžu jinak a musím Poslední dům nalevo postavit takřka na úroveň Peckinpahových Strašáků. Je to patrně první film, který si takové srovnání zaslouží. Úplně dobře mi z té podívané nebylo, ale bavil jsem se setsakra poctivě. (22.02.2021)

Původní „Last House on the Left“ pojímal motivy násilí a pomsty exploatačně. Remake ze stejného příběhu vychází k fyzicky intenzivnímu thrilleru. V obou případech se jedná o typické produkty své doby. Zatímco Cravenův originál je esencí laciných brakových bijáků ze sedmdesátých let (drogově poblouzněná nesourodost vyprávění; třeskutě ubohá forma; zkazky o filmu, jeho interpretace a ostatně i jeho slogan z plakátu jsou mnohem podnětnější a dramatičtější než film samotný), stejnojmenná novinka je zase stylově čistá žánrovka dle současných mainstreamových norem. Nicméně zatímco Craven se vůbec nezatěžuje otázkou legitimnosti či etičnosti pomsty, tentokrát film v absolutním finále přichází se zneklidňující tečkou, která happyendu dodá zlověstně mnohoznačný rozměr. Jistě, nový „Last House on the Left“ není originální, nicméně to nebyl ani Cravenův „originál“ (lépe řečeno brakové přiznané přepracování Bergmanova „Pramenu panny“). Ale narozdíl od Cravena dokáží tvůrci nové verze starý koncept obohatit (viz závěr) a především uchopit koncepčně a konzistentně. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (15.05.2009)

Atmosférická kvalitka, při níž chvilkama příjemně tuhne krev v žilách. Když se průměrnej terorismus na obětech obrátil v příjemnej revenge ve stylu Storm warning a trochu i Tormented, můj dutý svalový orgán zaplesal blahem, ačkoli si říkám, právě po vzoru Storm warning nebo dějově přímočarejšího plivání po hrobech, že kydlení zmetků z vidlákova mohlo bejt maloučko pestřejší. I tak mě ale nejednou zatrnulo nad představou, že by se něco takověho mohlo dít klidně i mě a to se při nerozhodnosti mezi třema a čtyřma jednoznačně počítá. 70% (29.12.2013)