13 dní

Prezident Kennedy: „Kto, do pekla, schválil tento raketový test?“ Bob Kennedy: „Kto myslíš? Boh vie, ako to budú komunikovať Sovieti...“ Kenny O'Donnell: „Komunikovať so Sovietmi? Nedokážeme komunikovať ani s Pentagonom - a to je len cez tú prekliatu rieku!“ Ide o napínavé skúmanie vypätého okamihu v dejinách. Ja som v tom čase ešte nebola na svete, dejepis sme sa za socializmu učili jedine zo „správneho“ uhla pohľadu a tak si matne pamätám zmienku o kubánskej kríze. Lepšie je opýtať sa pamätníkov v rodine. Mamka mi teda porozprávala, že sedeli celá rodina pri rádiu (televízor ešte nebol) a plakali zo strachu, že bude vojna. Mama mala 15 rokov. A jej rodičia ešte mali čerstvý obraz o hrôzach druhej svetovej vojny, ktorú zažili. Ešte zaujímavejší príbeh mám od uja, bol v tom čase vojakom základnej vojenskej služby - vojaci boli v plnej pohotovosti a čakali len na moment, kedy to naozaj príde. Z filmu pre mňa vyplýva povinnosť ľudstva pripomínať si takéto dôležité a osudové okamihy, aby sa už nikdy nezopakovali. Snáď. K filmu samotnému – potešilo ma herecké obsadenie a nemala som pocit, že film rozpráva o udalosti len zo strany dokonalých a neomylných Američanov. Naopak, cítiť tu závažnosť každého vysloveného slova a pocit, že šachové figúrky sa pohybovali po zamínovanom poli. Možno v skutočnosti nemal O'Donnell taký vplyv na prezidenta, ale Kevin Costner tieto charakterové úlohy zvláda vždy na úrovni. Trochu mi chýbala ešte tiesnivejšia atmosféra bezvýchodiskovosti. Robert McNamara: „Toto nie je blokáda. Toto je jazyk. Nový slovník, aký svet ešte nevidel! Toto je komunikácia prezidenta Kennedyho so sekretárom Chruščovom!“ (03.08.2024)

"13 dní" sa všemožne snaží vierohodne vyobraziť situáciu, respektíve krátky časový úsek, kedy boli ľudia "milimeter" od jadrovej skazy. Nuž, toto bude hroziť každý Bohový deň, kým si budú hentie hlavy pomazané, z Boží vúle králové - veľkosti cicín porovnávať. Nadarmo sa nehovorí, že chudobných nie je problém nasýtiť, ale tie svine nenažraté čo sa nevedia dožrať - áno. Čo sa filmu týka, neviem. Nemal som dojem, že by som sledoval niečo výnimočné, čo by ma vzhľadom na možný "prúser" nejak mimoriadne vtiahlo do deja, či dokonca držalo v napätí. Čo ale potešilo, bolo vykreslenie zmýšľania tých "Naďov" tam, čo chceli za každú cenu konflikt, aby sa následne mohli hrať na vojakov bez ohľadu nato, či majú modrú knižku alebo nie .. (27.03.2022)

Nezaobišlo sa to bez pátosu (Kennedy: "Ako ma môže kongres prinútiť, aby som vydal rozkaz k zmareniu miliónov nevinných životov?!") a občasného polopatizmu a zjednodušovania, ale aj tak je to veľmi solídne napísaná a šmrncovne zrežírovaná dráma, ktorá napriek nemalej minutáži ani chvíľu nenudí. A Costnerovi táto úloha sadla. (29.08.2007)

Povedená rekonstrukce kolem událostí tzv. Karibské krize. Pohled do "zákulisí" tohoto konfliktu z americké strany, je zajímavý především z pohledu bratrského vztahu Johna a Roberta Kennedyových. Natočeno pouze z perspektivy americké a nepříliš reflektovány události a postoje druhé strany. Ty přechody mezi barevným a "černobílým" materiálem, které mají evokovat zřejmě dobovost a možná též nádech dramatičnosti, zrovna povedené nejsou a osobně mě dosti rušili. Costner je v roli poradce výborný a názorově uvěřitelný. Možná to tak zcela nebylo, ale kouká se na to hezky a informační základ je obstojný. Více takých filmů. 8/10! (11.12.2010)

Karanténa nebo útok? Bratři Kennedyové to se zastánci tvrdé linie v generálním štábu, kteří možná skutečně chtěli válku, neměli vůbec jednoduché. Nesmíme však zapomenout na to, že za to, že nakonec uspěli (a svět tak neskončil v jaderném konfliktu), vděčili do značné míry realistické politice Nikity Chruščova. Těžko tak říct, jak by se to vyvíjelo, kdyby byl tehdy v Sovětském svazu u moci někdo, jako je dnes nevyzpytatelný Vladimír Putin... Film ze "zasedačkového" prostředí vysoké politiky vcelku osvěžuje "nejpopulárnější playboy" Kevin Costner v roli osobního Kennedyho tajemníka. Škoda snad jen toho nedůsledného přeskakování z barevného do černobílého vizuálu a zpět. Ze začátku se ho filmaři docela drželi (asi z důvodu navození autentičnosti), ale pak to nějak vyšumělo. (27.10.2022)