Quiet room ni jókoso

Taká japonská variácia Girl, Interrupted, ale podaná samozrejme v tom ich bláznivom štýle. Lenže aj napriek odľahčenému tónu a pár infantilným vtipom, sú tragické príbehy všetkých tých pacientiek na psychiatrii aj dostatočne smutné. Hlavná hrdinka si dlho nechce priznať, že ta skončila oprávnene, takže až kým si to neuvedomí, tak tam zažije kopu vtipných a aj smutných príhod. Bavilo ma sledovať všetky pacientky a celkom by ma zaujímalo, ktorá ďalšia z nich sa odtiaľ niekedy dostane, ale to sa samozrejme už nikdy nedozvieme. Celkovo to je po každej stránke vydarený film. 8/10. (30.12.2021)

Myslím, že není na místě srovnávat tento film s korejským I'm Cyborg, But That's Ok jako s filmem, který je mu podobný, ale když už, tak tyto filmy srovnat jako naprosto rodílné. Protože krom prostředí - psychiatrické léčebny - mají jen málo společného. I'm Cyborg, But That's Ok byl pro mě naprosto šílený film, ve kterém od začátku až do konce nebylo jasné, co je výplod šílené mysli pacientky a co je skutečnost, a bylo těžké v tom všem hledat nějaký smysl. Takže ve výsledku mi tento film nic neřekl a stal se pro mě jen bizarní záležitostí bez skutečné myšlenky. Naproti tomu, když sledujeme v Quiet room ni yôkoso postavu Asuky, můžeme být zpočátku možná trochu zmatení, co se s ní stalo, jestli je skutečně šílená nebo ne, ale brzy chytíme nit. A i když se ve filmu vyskytují i mírně podivné scény, vždy jde rozeznat, co je skutečnost, a o tom to právě je. Jen takhle se filmu podařilo divákovi něco říct, vyjádřit nějakou myšlenku, a to originálním, zábavným, chvílemi i trochu dojemným způsobem. Ať už by dokázalo podivné prostředí psychiatrické léčebny jakkoliv přirůst k srdci, ať už bychom si jakkoliv zvykli, a možná si udělali i nějaké přátelé, je to jiný svět. A pokud máme skutečně žít, musíme se od tohoto světa odpoutat, vzít svůj život do vlastních rukou a vykročit směrem k realitě. To je to, co mi film řekl, a je možné, že stejně jako já by se s postavou sžilo i více diváků. Protože to není ani tolik film o šílených lidech z léčebny, jako spíš film o životě, tak jak ho může vidět každý z nás... Líbilo se. Líbilo se hodně. ~(4,8★)~ (10.09.2010)

Psychiatria pohľadom pacientky. Novinárka, ktorá má problémy so spánkom a stresom z dodržania šibeničných termínov uzávierky sa dopuje liekmi na spanie a pivom. Žije s uleteným tv šašom, ktorý výdatne vyhuľuje trávu, skrývanú v matrioške. Vyrehotaná prítomnosť muža a jeho ešte uletenejšieho kámoša jej kľudu nepridáva.  Navyše má traumu z materstva i detstva. Jedného večera sa niečo zlomí a hrdinka sa ocitá v tzv. tichej izbe - izolačke, pripútaná na lôžko.  Postupne sa zoznamuje s prostredím izby i nemocnice. To, čo sa javí ako neskutočné, šialené a paranoidné, vrátane chovania ošetrujúceho personálu, sa postupne napravuje nielen v jej mysli, ale rovnako aj v mysli diváka filmu. Pomáhajú jej nielen sestričky a lekári, ale hlavne jej spolupacientky. Niečomu napomôžu, niečo pokazia aj návštevy jej čudácky trpácky smiešneho partnera a jeho kamoša. Napokon i na prvý pohľad terorizujúce pravidlá oddelenia, či manipulatívno využívačné správanie niektorých pacientiek, sa ukážu ako v niečom užitočné. Odľahčenie množstvom dostatočne šľahnutých scén prispieva k plastickému obrazu toho, ako to liečebniach narušených duší vyzerá. Chcelo by sa povedať, že typicky japonsky šibnutých scén, lenže tu vzhľadom na prostredie, sú tie scény úplne trefné, , na rozdiel od mnohých iných filmov z rovnakého prostredia. (10.07.2021)

Občas citově kruté, ale také i bláznivě komediální, s výborným příběhem, který mi místy připomínal Přelet nad kukaččím hnízdem, takový je pro mě Welcome to the Quiet Room filmový debut, ve kterém si zahrála velkou hlavní roli Yuki Uchida. Zase trošku jiné pojetí prostředí psychiatrické léčebny, než u jihokorejského filmu I'm Cyborg, But That's Ok . Díky velkému množství komediálních prvků, je vážná atmosféra příběhu z psychiatrické léčebny pojata zajímavou uvolněnou formou, na kterou se příjemně dívá. 85 % (18.01.2010)

Velice zajímavý počin o ženě, která žila v domnění, že se nějakým nedopatřením ocitla na nesprávném místě. Jednoho dne se totiž probudí v psychiatrické léčebně a pomalu zjišťuje co vše za tím stojí. ■ Líbilo se mi kolik pestrých okamžiků a barevných charakterů (zprvu ukrytých v černobílých ulitkách) tento nenápadný snímek ukrývá. Welcome to the Quiet Rooom je převážně komediální a i přesto, že je mi japonský humor ve značné části cizí, tak tady mi jako rušivý element vůbec nepřišel. Dokonce jsem žasnul jak byly přechody mezi komediální a vážnou stránkou skvěle zvládnuty. Ty působily přirozeně a neničily obsáhlost a hloubku dosavadních scén. (07.09.2015)