Réžia:
Nicolas Winding RefnScenár:
Hossein AminiKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Cliff MartinezHrajú:
Ryan Gosling, Carey Mulligan, Bryan Cranston, Albert Brooks, Oscar Isaac, Christina Hendricks, Ron Perlman, Russ Tamblyn, John Pyper-Ferguson, Chris Muto (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Hovoria mu Vodič (Ryan Gosling). Cez deň je filmovým kaskadérom a pracuje v autoservise, po nociach si privyrába ako nájomný vodič zločineckých gangov, ktoré unikajú z miesta činu. Nezaujíma ho, aký zločin spáchali, rúti sa nocou s policajnými autami za chrbtom. Majiteľ autoservisu Shannon (Bryan Cranston) je jeho menotorm i manažérom. Dohadzuje Vodiča filmovým režisérom i zlodejom, ktorí sú ochotní dobre zaplatiť za jeho služby. Shannon chce kúpiť vozidlo, s ktorým by Vodič jazdil na profesionálnych automobilových pretekoch a presviedča Bernieho Rosea (Albert Brooks), miestneho boháča s pochybnými zdrojmi príjmov, aby do neho investoval. Aj napriek protestom svojho spoločníka Nina (Ron Perlman) nakoniec Bernie peniaze požičia. Dvojitý a rozpoltený život samotárskeho Vodiča osvieži náhodné stretnutie s krehkou susedkou Irene (Carey Mulliganová), s ktorou trávi čoraz viac času. Všetko sa zmení, keď z väzenia prepustia jej manžela Standarda (Oscar Isaac). Vodič mu chce pomôcť splatiť dlh za ochranu vo väzení, pre ktorý ho vydierajú gangstri, a dohodne sa s ním na poslednej lúpeži. Ukáže sa, že išlo o nastraženú pascu a všetko sa začína komplikovať. Standard pri prestrelke umiera a Vodič, aby ochránil seba i Irene so synom Beniciom (Kaden Leos), musí urobiť to, čo vie najlepšie - poriadne šliapnuť na plyn, jazdiť na doraz a postaviť sa podsvetiu celkom sám. (TV JOJ)
(viac)Videá (11)
Recenzie (2 623)
Lehce Tarantinovská zápletka obsahující jak charismatického hrdinu, špetku romance, tak i trošku té brutálnější akce se slovem "pomsta" vytetovaným na zádech. Režisérsky dokonale vybroušený styl obrazu, zvuku, dokonale zvolené hudby a pozvolného, resp. pomalejšího a přemýšlivějšího vyprávění dává diváku prostor dostat se pořádně pod kůži hlavnímu hrdinovi a jeho pocitům. Ač relativně prostý děj, po celou dobu z něj číší něco zvláštního, něco víc. Jsme nuceni hledat pod povrchem, kde nacházíme převážně melancholické, nahlas nikdy nevyřčené, pocity. Jízda jako motiv celého filmu také funguje perfektně a zúročuje emocionální katarzi v závěru. 10/10 ()
Tretie zhliadnutie v kine mi definitívne potvrdilo, že rozhodovanie medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami je tu nezmyselné. Drive je pre filmového fajnšmekra výzvou. K debate, skúmaniu záber po zábere, vetu po vete. Nejde ho zaradiť do kvalitatívnej kategórie, nejde ho neobdivovať. Je to opus hypnoticky kľudný a pomalý, a súčasne vrejúci emóciami a napätím. Pracuje s viacerými žánrami, no nedá sa jednoznačne zaradiť do žiadneho z nich. Od hlavnej postavy si drží najväčší odstup, nenechá nás ju pochopiť a precítiť jej vzťah k holke, kvôli ktorej ochrane sa uchýli k extrémnemu, grafickému násiliu. Toto násilie sa tak stáva šokujúco samoúčelným, ale v kontraste s okolitou romantickou poetikou neodolateľne katarzným. Skrz extravagantnú kameru a hudbu film skrýva dôležitosť dialógov, ktoré sú pilierom jeho príbehu. Servíruje ich poskromne, takmer útržkovite, ale postavy nimi perfektne definuje hneď prvou, druhou hláškou. Herci sú vybraní originálne, nečakane, a z ich statusu zašlých hviezd či večných vedlajšákov robí režisér tarantinovským umom stelesniteľov postáv, ktoré sa vám navždy vryjú do pamäti. Nicolas Winding Refn má na to, byť novým Tarantinom. Ale Drive ešte nie je jeho Pulp Fiction. Naň bude potrebovať viacej figúrok na šachovnici a zauzlenejší príbeh. ()
Terapie, díl tři. Hype hraničící s absurditou. Absolutně prázdná nuda, jednou přerušená slušnou honičkou a dvakrát nebo třikrát přehnaně krvavou scénou. Mezi tím chodí Ryan Gosling a vrhá pohled "po tomhle záběru se fakt už pudu vysrat", který tu a tam vystřídá výrazem "paní máte loštomilouškého chlapešta". Možná to není úplně jeho vina, protože mu to předepisuje scénář, ale našlo by se snad pár herců, jejichž charisma by utáhlo málomluvnýho drsňáka, kterej taje pod, ehm, teplými pohledy sousedky a jejího synáčka. O děj tu moc nejde, ten se jen občas prodere zpod deky, pod kterou ho drží - no, to - jo, umění. Pod uměním si zde třeba představit dlouhý zoufale prázdný záběry na dlouhej, zoufale bezvýraznej obličej hlavního postaváka a sem tam obdobně prázdnou větu nebo dialog. Jednání tu nemá logiku - např. nevíme, proč vlastně hlavní hrdina je na šikmý ploše, zjevně ho to nijak netěší, přitom k tomu zároveň neni nijak existenčně nucenej ani mu to nepřináší nějakej echtovní zisk. Stejně tak jeho pozdější protivníci postupujou často v rozporu se zdravým rozumem a korunu tomu nasazuje výtah, jehož cesta mezi čtvrtým patrem a garáží trvá asi třetinu filmu. Jo vono je to vlastně vo melancholii. Tak to prosím zábavu, přátele, v horším případě chlast a a antidepresiva, ne hluboký mlčení. A teď si jdu hrát s angličáky, brm brm. ()
Výtečná atmosféra, výtečný Gosling a všudypřítomný ambient dělají z Drive skutečně jeden z nejlepších a především nejzajímavějších filmů roku. Refn opět volí pozvolné vyprávění, aniž by se ale přitom jakkoliv podbízel divákovi a šel mu na ruku. Ten buďto stíhá jeho ostré úhybné manévry, nebo má smůlu. K dokonalosti tomu ale chybí elegantněji dotažené finále a zdaleka největším problémem je paradoxně nekompromisní, až přehnaně naturalistická brutalita, bez které by se film rozhodně obešel. Jinak ale palec silně nahoru. P.S.: Řidič je jednoznačně gay, což dělá zpětně jeho motivace a chování mnohem zajímavější a postavu komplikovanější, rafinovanější a vůbec tak nějak "hustší" :) ()
Ty nejnadupanější motory nemají ve zvyku řvát vám do uší... Aneb jednou jsem si stěžovala spřátelenému doktorovi: "Když udělám s rukou tohle, tak to strašně bolí." "Tak to nedělej," odtušil. Tvůrci rychlých a zběsilých kurýrů si stěžují, že když ty filmy natočí takhle, tak každej nadává, jaká je to blbost, zbytek Hollywoodu se přidává k remcání s tím, že se dneska nedá najít originální téma. "Tak ho nehledejte," dí Refn a stvoří dílko, v kterém není na první pohled originální nic a na druhý "pouze" zpracování, protože ruku na kapotu, spočítat, kolik osamělých mlčenlivých chlápků, kteří mají ve vlastních rukou zbraň a spravedlnost, krásek v nesnázích, vytuněných kár a mafiánů všech národností a rozměrů se už prohánělo po plátně, to je trest pro Saxanu, která právě za opisování vyfasovala tři sta let po škole. Ovšem spočítejte mi hlučné a hypnotické, kruté i lyrické jízdy hlučnými bulváry a zadními uličkami, jízdy s atmosférou severských dramat a nevyhnutelností antické tragédie, jízdy s řidičem, jehož mlčení ohlušuje svou výmluvností, a já vám garantuju, že k takovému zúčtování vám bohatě postačí, jste-li lichokopytník (ne nutně Equus asinus, ačkoli někteří z místních splňují i podmínku hýkání). Násilí může být krásné a hranice mezi zločincem a superhrdinou nejasná - koneckonců škorpión svléká kůži, ne povahu. ()
Galéria (147)
Zaujímavosti (138)
- Keď Johnny Jewel uvažoval o hudbe v termínoch základných prvkov, hovoril Nicolasovi Windingovi Refnovi, že pre určité scény by nemala obsahovať basy, pretože ako zemský tón sa obvykle používa na vyvolanie emocionálnej alebo pohromovej atmosféry. Jewel si myslel, že hudba by mala byť v hornej oblasti a relaxačná pre "onírickú" scénu. Na pomoc pri písaní a vytváraní melódií si producent vytvoril postup, pri ktorom zdôraznil mnoho fráz z románu, potom tieto slová vytlačil veľkým písmom a zavesil ich na svoje steny alebo kreslil obrázky počas sledovania filmu. (Pat.Ko)
- Podľa Nicolasa Windinga Refna bola romantika vo filme čiastočne inšpirovaná filmami Johna Hughesa. (Pat.Ko)
- Keď Nicolas Winding Refn prechádzal katalógom mixu Johnnyho Jewela, vybral skladby "Under Your Spell" a "Tick of the Clock", pretože si predstavoval film ako rozprávku. Počas vrcholu filmu sa melódia "A Real Hero" o stávke byť "skutočným človekom a skutočným hrdinom" opakuje, pretože vtedy sa Vodič (Ryan Gosling) mení na oba tieto statusy. Pôvodne sa Jewel obával, že "Under Your Spell" môže byť príliš doslovná, ale čoskoro si uvedomil, že v Drive je použitá "...presne tak, ako som ju cítil, keď som ju písal. Určite zachytil detail skladby, pochopil, čo malo znamenať, a chcel preniesť tú emóciu divákovi, ten istý pocit." (Pat.Ko)
Reklama