Réžia:
Nicolas Winding RefnScenár:
Hossein AminiKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Cliff MartinezHrajú:
Ryan Gosling, Carey Mulligan, Bryan Cranston, Albert Brooks, Oscar Isaac, Christina Hendricks, Ron Perlman, Russ Tamblyn, John Pyper-Ferguson, Chris Muto (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Hovoria mu Vodič (Ryan Gosling). Cez deň je filmovým kaskadérom a pracuje v autoservise, po nociach si privyrába ako nájomný vodič zločineckých gangov, ktoré unikajú z miesta činu. Nezaujíma ho, aký zločin spáchali, rúti sa nocou s policajnými autami za chrbtom. Majiteľ autoservisu Shannon (Bryan Cranston) je jeho menotorm i manažérom. Dohadzuje Vodiča filmovým režisérom i zlodejom, ktorí sú ochotní dobre zaplatiť za jeho služby. Shannon chce kúpiť vozidlo, s ktorým by Vodič jazdil na profesionálnych automobilových pretekoch a presviedča Bernieho Rosea (Albert Brooks), miestneho boháča s pochybnými zdrojmi príjmov, aby do neho investoval. Aj napriek protestom svojho spoločníka Nina (Ron Perlman) nakoniec Bernie peniaze požičia. Dvojitý a rozpoltený život samotárskeho Vodiča osvieži náhodné stretnutie s krehkou susedkou Irene (Carey Mulliganová), s ktorou trávi čoraz viac času. Všetko sa zmení, keď z väzenia prepustia jej manžela Standarda (Oscar Isaac). Vodič mu chce pomôcť splatiť dlh za ochranu vo väzení, pre ktorý ho vydierajú gangstri, a dohodne sa s ním na poslednej lúpeži. Ukáže sa, že išlo o nastraženú pascu a všetko sa začína komplikovať. Standard pri prestrelke umiera a Vodič, aby ochránil seba i Irene so synom Beniciom (Kaden Leos), musí urobiť to, čo vie najlepšie - poriadne šliapnuť na plyn, jazdiť na doraz a postaviť sa podsvetiu celkom sám. (TV JOJ)
(viac)Videá (11)
Recenzie (2 623)
Perfektní atmosféru a zajímavé zobrazení současné americké mafie (která je reálnější, než si většina lidí připouští) v mých očích kazí zejména nesmyslně nechutné scény vražd a doslova "poprav" - už se mi dlouho nestalo, že bych musela odvracet zrak od televize, ale Drive to dokázal. Napětí se dá ale krájet (hlavně hned v úvodní scéně) a tichý hrdina Ryana Goslinga rozhodně zaujme, ale jako celek to tak trochu vyšumělo v mých očích do ztracena. Což dohormady s pro mě samoúčelným extrémním zobrazením násilí (pohled na rozdupanou hlavu bych opravdu vidět nemusela a nemyslím si, že by filmu dodal nějakou přidanou hodnotu) hodně silně sráží výsledný dojem. Moje značně přehnaná očekávání nebyla splněna a o to větší je pro mě zklamání z díla, které je originální, opravdu pěkně natočené (co se týče audiovizuální formy), ale na můj vkus hodně roztahané a prostě a jednoduše mi nesedlo. ()
(1001) Už když jsem slyšela písničku k úvodním titulkům, tak jsem si říkala, že to bude průser. A taky že jo. U slow-mow záběrů už jsem si chtěla vyrvat oči z hlavy a tento pocit už mě neopouštěl. (Ryan jako retard pouze ve Světě podle Lelanda.) Opět jsem jednou šokována obecným vkusem. Opět se mi chce psát pamflety o tom, že takhle podané násilí ve filmu je problematické. I kvůli tomu, že film je plytký a absolutně bez nadhledu. ()
Drive je sice na papíře poměrně tuctová kriminální story, která vyloženě svádí ke konverzi ve stylu zaměnitelných Rychle a zběsile (a trailer taková očekávání vyloženě neodmítá), ale nakonec se v rukou dánského filmaře mění v pravý opak – pomalý, hypnotický a atmosférický skvost s archetypální postavou bezejmenného Řidiče v hlavní roli. Goslingův štír v Chevroletu (kterého navíc pro potřeby natáčení sám přestavěl!) je tady klíčem k celému filmu. Přes den filmový kaskadér a automechanik, v noci nájemný řidič pomáhající zlodějům při vloupačkách – ten člověk snad nikdy nespí. A vlastně ani není užitečné o něm jako o skutečném člověku vůbec přemýšlet; film jeho stoickou postavu záměrně stylizuje do až příliš dokonalé modelové figurky kluka z plakátu, rytíře na bílém koni. Celý ten melancholický retro háv, kterým se Drive ohání minimálně od úvodních titulků, totiž není ani tak bohapustým vzpomínáním na staré dobré časy osmdesátkových thrillerů, ale subjektivním pohledem hlavního hrdiny na svůj život. Tohle je příběh o kaskadérovi, který by hrozně rád byl jednou sám akčním hrdinou, a proto si tak sám sebe alespoň představuje. Jeho akce dávají největší smysl, pokud se na ně budeme dívat optikou někoho, kdo tak jedná, protože „tak se to ve filmech dělá“. Řidičovo opojení sebou samým se zároveň přenáší na samotný film, který se vyžívá ve fetišistických zpomalovačkách a v soundtracku zpívá o „skutečných lidech a skutečných hrdinech“. Drive však říká, že hrdinové filmoví jsou odsouzeni k trvalé samotě, k permanentnímu bytí na okraji společnosti, v říši snů. My k nim sice můžeme vzhlížet, ale buďme rádi za to plátno (obrazovku), která nás od nich odděluje. Je to tak pro všechny lepší. ()
Goslingův životní výkon v uhrančivém, nočním Los Angeles. Jedinou výtkou by byl asi nijak zvlášt promyšlený příběh sázející jenom na skvělou atmosféru vyplývající z úžasně působivého soundtracku a zamyšlených dlouhých záběrů. Spíše na hranic 4 a 5, ale některé scény mně tak očarovaly, že musím dát 5 ()
Jsem zvyklej hodnotit filmy v co nejkratší době po projekci, abych při psaní využil emoce, kterejma mě film nadupal, ale Drive je jinej případ. Tady to chtělo nechat uležet a přehrávat si to v hlavě sem a zase tam, abych nechal pocitům z tohoto filmu čas na zrání. Musím se přiznat, že mě na začátku zklamalo, že práci filmového kaskadérství se tam věnuje jen jedna scéna a to ještě velmi, velmi okrajově. Nicméně o tom prostě film ani omylem není, byť je to hlavní "řidičův" job. Tohle je hodně intimní věcička takzvaně z dušičky filmařské do dušičky divácké. Příběh působí velmi reálně, tedy až na brutalitu vražd, ale to neva, protože život to je takovej citrón kterej je občas pokapanej cukrem. Drive se několikrát projel v mý hlavě, aby pak s přehledem zaparkoval v mým srdci a něco mě říká, že parkovný tam bude mít předplacený na hodně dlouhou dobu. ()
Galéria (147)
Zaujímavosti (138)
- Podľa Nicolasa Windinga Refna bola romantika vo filme čiastočne inšpirovaná filmami Johna Hughesa. (Pat.Ko)
- V novembri 2010 získala spoločnosť FilmDistrict distribučné práva pre Severnú Ameriku. Majitelia boli takí nadšení získaním práv na film, že začali vyjednávať o jeho kúpe ešte pred tým, než videli akýkoľvek záber, pretože verili, že by mohol zaujať fanúšikov žánrových filmov, ako aj návštevníkov umeleckých filmov. (Pat.Ko)
- Oscar Isaac spolupracoval s Nicolasom Windingom Refnom na ďalšom rozvoji svojej postavy, Standarda, s cieľom vytvoriť menej archetypálneho bývalého väzňa. (Pat.Ko)
Reklama