Drive

Něco takového by chtěl možná točit Jarmusch, ale už na to nemá. Drive je hooodně pomalé, a s divnou hudbou. Líbilo se mi to moc. Klasický příběh je tu natočen přece jenom zase trochu jinak. Nejvíc se mi líbila asi ta úvodní řidičská "akce," jak se tam chytře schovával poldům. Každopádně realistickou Pusher trilogii Refn zatím stále nepřekonal. (24.11.2011)

Tretie zhliadnutie v kine mi definitívne potvrdilo, že rozhodovanie medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami je tu nezmyselné. Drive je pre filmového fajnšmekra výzvou. K debate, skúmaniu záber po zábere, vetu po vete. Nejde ho zaradiť do kvalitatívnej kategórie, nejde ho neobdivovať. Je to opus hypnoticky kľudný a pomalý, a súčasne vrejúci emóciami a napätím. Pracuje s viacerými žánrami, no nedá sa jednoznačne zaradiť do žiadneho z nich. Od hlavnej postavy si drží najväčší odstup, nenechá nás ju pochopiť a precítiť jej vzťah k holke, kvôli ktorej ochrane sa uchýli k extrémnemu, grafickému násiliu. Toto násilie sa tak stáva šokujúco samoúčelným, ale v kontraste s okolitou romantickou poetikou neodolateľne katarzným. Skrz extravagantnú kameru a hudbu film skrýva dôležitosť dialógov, ktoré sú pilierom jeho príbehu. Servíruje ich poskromne, takmer útržkovite, ale postavy nimi perfektne definuje hneď prvou, druhou hláškou. Herci sú vybraní originálne, nečakane, a z ich statusu zašlých hviezd či večných vedlajšákov robí režisér tarantinovským umom stelesniteľov postáv, ktoré sa vám navždy vryjú do pamäti. Nicolas Winding Refn má na to, byť novým Tarantinom. Ale Drive ešte nie je jeho Pulp Fiction. Naň bude potrebovať viacej figúrok na šachovnici a zauzlenejší príbeh. (23.11.2011)

Hypnotická atmosféra která vám protéká přes obrazovku a hladí vás po celém těle - na konci vám vleze pod kůži. Film, který se bude ve vašich myšlenkách pomalu rozkládat a bude pro vás stále dokonalejší. _______ Pomalé tempo, záběr po záběru, art, temná hudba v pozadí, ticho, linka vášnivého dotyku, zpomalené záběry, myšlenky. _______ Perfektní práce s kamerou, hudbou (Nightcall, Under Your Spell, A Real Hero), střihem, nádherné režií Nicolase Refna, geniální práci s herci a divákem dělá s DRIVE už nyní referenční ukázku filmového postupu. DRIVE vyplouvá do sbírky kultovních filmů, a pokud půjdete stejným směrem, připravte si zatraceně vysoké hodnocení. (07.04.2012)

Scénář: Hossein Amini .. Film pro řidiče. Když jsem se z projekce vracel nočním Brnem, se žvýkačkou v koutku, pod kapotou s bublajícím jedenapůllitrovým benzínem a z rádia se linuly utahané fláky, ani při 170 za městem to nebylo ono jako ty fascinující pasáže v Drive. _____ Už jen soundtrack je na plnou palbu. Jak elektronicky tepající pasáže (Cliff Martinez) tak příběh podtrhující písničkový výběr. Hlavní postava je sympatická, tajemná, komplikovaně (gay?) motivovaná a výraz, jaký ji dává Ryan Gosling to jen celé znásobuje. K tomu pevná a svérázná režie, kterou graduje přefiltrovaná kamera, zvuky a střih (občas perfektní hra s divákovým očekáváním). Stylově perfektní s intenzivně hustou atmosférou, zkrátka až benzínově omamný zážitek. (13.09.2011)

Pro mě zcela bombastická ukázka toho, co může režisér s vizí udělat z tuctové žánrové podívané. Refn sem promítl svou fascinaci nepřístupnými hrdiny, které žene kupředu vášeň a také fascinaci příběhy, v nichž se hrdina nezištně obětuje. Jeho pohanské vychutnávání vibrací dlouho po skončení hlavního děje v záběru je znovu ryzí slastí, nemluvě o překrásně nasnímaných honičkách a podmanivé atmosféře losangeleské noci. Opět je třeba podtrhnout, že pro Refna není hlavní logika a příběh - to jsou jen druhotná pojítka nesmírně silných a do posledního detailu propracovaných scén. Už se těším na výčty všech nesmyslů, které analytičtí diváci snesou v domnění, že v Drive jde o nějakou konzistenci a příběhovou rafinovanost. Co mě fascinuje do morku kostí: i když tentokrát postavy opravdu hodně mluví (jsou to přeci jen Američani), to podstatné o jejich pohnutkách sděluje Refn náznakem, gestem, výrazem obličeje. Zůstal prostě severským i na poli výsostně "hollywoodském". I když je to film se zcela přístupným příběhem, Refn z něj udělal nesmlouvavý autorský manifest a festival subverzivního propojení obrazu a zvuku. Já toho kluka dánskýho prostě žeru! Nechtěl by natočit Bonda? (07.09.2011)