Pád do tmy 2

Dalo by sa povedať, že jednička bola fajn, taktiež by sa dalo naznačiť, že bola v celku "originál"... ale čo bolo toto, hmm... ako by som to povedal, za každú cenu točiť part 2 nebolo najlepšiou voľbou. Rozprávať o nelogických scénach zo ženským komandom nemá zmysel, taktiež vyšší level niektorých "podzemných strašidiel - bodybuilder hardcore" hmn, asi vysoká radiacia v okolí... a ta konšpiračná teória na koniec, bože pomôž, ale už aspoň viem kto im tam dole nosil protein :D 4/10 sranda no... (10.03.2010)

update 2018: No nyní v tom vidím spíš tuctovou vyvražďovačku. O to víc vynikne genialita béčkových krváků N. Marshalla. ----- Excelentní. Když si člověk vezme jak byly po jedničce rozdané karty, že zmizel moment překvapení a že pokračování "muselo" být pouhou vybíjenou, tak se povedl malý zázrak. Příběh přesně navazuje na první díl a relativně elegantně se daří do hry dostat leckoho, koho by už divák znalý původního filmu nečekal. Navíc se opět vede poměrně nečekaně vybíjet maso na porážku v okamžicích, které neuhádnete 10 minut předem. Neznám moc dvojek u hororových filmů, které jsou takhle dobré. V podstatě mi tohle nastavení přijde podobně zvládnuté jako bylo REC2 u Španělů, jen ne tak hravé a drsné. Ale trojku už teď fakt ne ... tam už by nebylo co recyklovat. (21.03.2010)

Kdybych měl porovnávat s horory, které jsem v poslední době viděl, ať jde o remaky nebo pokračování, tak D2 se řadí mezi ty lepší. A to celkem s přehledem. Koncept stísněných temných prostorů je zachován a ti šmejdi jsou nyní trochu víc vidět, takže zkažených ksychtů je více než dostatek. Jo, závěr(asi 2 minuty) jsem si představoval trochu jinak, ale zbylých 92 minut za to stálo. 78% (20.01.2011)

Zeptal jsem se své dívky, nechce li večer zhlédnout pokračování descentního příběhu lásky a zrady dvou speleoložek na pozadí uhrančivého, čarokrásného prostředí krasových jeskyní. Chtěla. A pak na mě hodinu třicet řvala, že je kurva klaustrofobik, a aby se jí celou noc zdálo o nějakých posraných lidožravých mutantech, to prý taky nemá zapotřebí!! Kráva. (16.03.2010)

Už předchůdce Neil Marshall to s lekačkami a s budováním nervní atmosféry náramně uměl. Jednička byla v rámci žánru, no, nebuďme přísní, téměř geniální. Střihač prvního dílu Jon Harris sází na tradiční pokračování „o pár hodin později“ a má jednu zásadní nevýhodu. V jedničce se totiž až ve druhé polovině snímku na scéně objevovaly nepříjemné zvuky, za kterými stály dost děsivé potvůrky. Než divák první monstrum spatřil, uběhlo tak hodně vody. Marshall tak atmosféru budoval na stísněnosti a všudypřítomné tmě. Harris na to šel (musel jít) jinak, přesto obstál – a to se ctí. Může za to děkovat i Jamesi (teď hodně v kurzu) Watkinsovi, který pomáhal se scénářem i schopnému týmu lidí, kterými se obklopil. Atmosféra je totiž slušná, lekačky velmi povedené. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale na šestici jeskyňářek se přeci jenom dívalo líp (i když je dobře, že tvůrci zvolili zajímavou, dospělou směsici). Na režijní debut velmi dobré!! (19.04.2012)