俺物語!!
My Love Story!!
Obsahy(1)
Góda Takeo je středoškolský student, ačkoliv spíš vypadá jako strejda některého z jeho spolužáků. Přestože je obrovský, silný a umí se tvářit děsivě, má srdce na správném místě a každému pomůže. Jednoho dne tak zachrání středoškolačku Jamato Rinko ze spárů dotěrné a pofidérní existence. Ta se s ním okamžitě sblíží, protože jí Takeo přijde úžasný. Jenomže Takeo v tom nevidí nic víc než to, že s ním Rinko tráví čas jen kvůli jeho nejlepšímu kamarádovi Makotovi, který je vyhlášeným krasavcem. (Zíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (8)
Tak tohle byl úlet. Na mě tam někdy bylo až moc „anime“ úseků – chvílemi jsem se tomu opravdu nasmála, ale někdy to bylo ujetý. Mei Nagano je pro mě jedna z mála japonských hereček z generace devadesátých let, která umí hrát a její „neopětovaná“ láska mě fakt dojímala. Jenže chemie mezi hlavními postavami na mě opravdu nijak nepůsobila. Takže tři slabší hvězdičky. ()
Tentokrát komediálne ladená romantika. A behom prvej polhodiny som sa nasmial viac ako u ktorejkoľvek inej komédie za posledné roky. Lenže potom ma strašne začala iritovať zápletka založená na omyle. Hlavný hrdina - obrovská gorila sa zamiluje do krásky a ona do neho, ale celý film si nevedia na rovinu povedať, že sa milujú. On si neustále myslí, že je zamilovaná do jeho kamaráta, pritom ani kamarát a ani ona sa až do konca ani za boha neozvú jednou vetou jak to je. Scenáristická bezradnosť jak toto nedorozumenie naťahovať ma fakt srala a ani vydarená komediálna stránka nedokázala toto nezmyselné správanie postáv vykompenzovať. Všetci traja vďaka tomu pôsobia jak retardi, čo o hlavnom hrdinovi platí zaručene, keďže mu asi až 5 postáv musí povedať, že ona miluje jeho. Veľkou záchranou filmu je herecké obsadenie vďaka čomu napriek hlúposti postáv, postavy fungujú. Mei Nagano je znova neskutočne roztomilá a z tých dobrôt, ktoré celý film pečie, by som si dal hneď aj ja. Prerastená gorila Rjóhei Suzuki síce miestami fakt brutálne prehráva a neustále niečo vykrikuje, ale pôsobí to vtipne. No a Kentaró Sakaguči je za záhadného tým, že sa už tradične tvári celý čas neprítomne. Ten trest v potitulkovej scéne si za svoju pasivitu zaslúžil. Takže výsledkom je vtipná komédia s nie príliš dobre a vynaliezavo vystavanou zápletkou. 6/10. ()
Stredoškolák Takeo je na svoj vek nezvykle urastený, telesne zdatný, hrubým obočím disponujúci, spolužiaci majú radi ak športovo zápolí na ich strane, spolužiačky o ňom poza chrbát tvrdia, že pripomína gorilu. Telesný zjav je mu nápomocný, keď zo spárov obťažujúceho perverzáka spasí rovesníčku Yamato, s ktorou okamžite vzájomne zahoria láskou na prvý pohľad, ale akosi sa nevedia vysloviť. Nesmelá Yamato ho pravidelne zásobuje sladkým pečivom vlastnej produkcie a hádže zamilované pohľady, Takeo sa domnieva, že rovnako ako ostatné devy má interes o jeho najlepšieho kamaráta a triedneho fešáka Sunakawu. Kým mu to docvakne a dopracujú sa k happyendu, udeje sa kopa vtipných príhod. Romantickým príbehom sa väčšinou vyhýbam, cítim sa na ne príliš starý a cynický, ale komiksová predloha tohto filmu sa mi postupne dostala pod kožu a užil som si ju. S filmom je to už slabšie, hlavne pre zmeny v príbehu aby viac vyhovoval potrebám tohto média, z ktorých hlavný rozdiel je, že k vyjaveniu citov dôjde v mange už v druhej kapitole z päťdesiatich, nie je teda vyvrcholením deja a zážitky zobrazené vo filme sú už absolvované ruka v ruke. Čo ma bavilo bola možnosť pozrieť si nakreslené scény v živom podaní charakterovo zodpovedajúcich hercov s typickou japonskou prehnanou gestikuláciou. Vtipné mi prišli aj vekové rozdiely hercov hrajúcich rovesníkov: Rjóhei Suzuki (Takeo) 33 rokov, Kentaró Sakaguči (Sunakawa) 24 rokov, Mei Nagano (Yamato) 16 rokov. Pobavilo za tri makrónky v tvare srdca, ale určite viac odporúčam predlohu. ()
Na jednorázové podívání docela příjemné, komu navíc nevadí japonský styl humoru založený na grimasách hlavní postavy (který je dobrák se srdcem na správném místě, avšak tělem drsný hromotluk s výrazem naštvaného samuraje v útoku), tak ten se možná i zasměje a dobře pobaví. Co mi však dost vadilo bylo to, že celý film je založený na tom, že postavy k sobě nejsou upřímné a neříkají si celou pravdu, nebo případně také na tom, že japonský jazyk umí být hodně vágní (slova lze snadno chápat jinak, než jsou myšlena). Nebýt toho, tenhle příběh by skončil stejně rychle jako začal. Navíc situaci nesmyslně přispívala i postava Takeova kamaráda Sunakawy, který byl sice vykreslený jako kladná postava a dobrý kamarád, ale přesto z nějakého důvodu neřekl Takeovi tu zásadní informaci, že ho má Yamato ráda (přestože to dost dlouho věděl!). Vyzníval tak s prominutím jako naprostý kretén. Tím chci říct, že to rozhodně mělo své díry a že celá ta dlouhá dějová linka, kdy hlavní dvě postavy netuší, že se mají navzájem rády, působila hodně uměle. Takže, jak říkám, na jednorázové pobavení je to sice fajn, ale rozhodně to nepatří mezi japonské filmové skvosty. ~(3,3★)~ ()
Velmi příjemná podívaná, protože nedochází k nějakým nenávistným milostným x-úhelníkům. Kamarádi jsou kamarádi, láska je láska, trouba je trouba, gorila je Takeo. Samozřejmě Ore monogatari není kinematografický skvost, ale jako odpočinková komedie z japonské střední je to výborné. Milý scénář, roztomilé postavy a celkově je na celém filmu jen otravné to, že jim to sakra dlouho trvalo, než to konečně ti dva trumberínové pochopili. Roztomilé, japonské a konečné scény jsou skvělé! Vlastně mezi live action středoškolských romanťáren je to nadprůměr. Titulky. ()
Reklama