Nine

Narozdíl od 8 1/2 kde jsem naprosto nevěděl, která bije a o čem to vlastně je, jsem se tady orientoval v ději. Postava Daniela Day - Lewise je zde perfektně vystihnutá, stejně jako atmosféra Itálie let šedesátých. Úplně jsem cítil kouř z cigaret a tu Guidovu životní bezmoc, přepracovanost, ale zároveň nudu a nemohoucnost. A ještě štěstí, že je to muzikál, protože film o tom jak jeden chlápek má tvůrčí krizi bez písniček nejde natáhnout na celovečerní délku aniž by z toho nevznikl nesrozumitelný a nudný blivajz. Btw ze všech těch ženskejch mě nejvíc uhranula citově zraněná Marion Cotillard, bylo mi jí chudinky líto. (11.04.2010)

3ajtrištvrte za ten neskutočný sexepíl, ktorý dýchá zo svetového dámskeho obsadenia... + krásna práca s obrazom. Pýtam sa ale zas: Kde sa zas nechal základný koncept muzikálu?... preveľká škoda. Nine má totiž neskutočne veľa inovatívnych nápadov a nádherných momentov (možno aj kôli broadwayskej predlohe), ktoré však nanešťastie neladia dohromady. Ajtak ale jeden z najlepších M projektov za posledních päť rokov. ...A to je to, čo ma naozaj mrzí. (24.04.2010)

Scénář: Michael Tolkin, Anthony Minghella .. Tvůrčí krize v italském kabaretním stylu. Paralelní pohled na filmařskou beznaděj, kdy se vedle hlavní postavy střídá jedna životní žena za druhou a k tomu výstupy z filmu, oslavujícím Itálii. To vše natočené Americkým pohledem, který u srdce zrovna nebere. Ani vystoupeními, které jsou spíše v pozadí a překáží. Průměrný a spíše nepovedený cirkus. (28.02.2010)

Hned zkraje jdu srovnávat s Chicagem, už z toho důvodu, že je to pro mě jeden z nejlepších muzikálů (a filmů všeobecně) všech dob a že má oba na svědomí Marshall. Tak za 1) Chicago mělo spád, divokost, intriky, napětí z toho, co přijde. Prostě příběh. Nine je celý jen o krizi středního věku v životě jednoho režiséra, který se za celý film de facto nikam nehne a navíc je to pěknej pablb (kterej si ani neváží toho, že se mu v posteli válí Cottilardka :D). Za 2) Hudební čísla posouvala Chicago v ději dál a to kolikrát i pěkně svižně, tady jsou hudební čísla jen zrcadlem do duše zmíněného truchliče nad svým promarněným životem a ztracenou múzou, případně vyjádřením pocitů, jaké z něho mají všechny ty baby, které se mu životem míhají. A tím pádem za 3) Chicago mělo ucelenou kostru s výrazným ústředním triem, které tomu všemu dávalo potřebný šmrnc a drželo celistvost. Tady, ač je obsazení výborné, je zároveň i tak rozmanité, že nikdo konkrétní film netáhne, jelikož aby se tolik jmen vešlo do jednoho filmu, musí tu de facto každý, krom ústředního mamlase, jen proběhnout tou svou vyhrazenou scénkou, aby se dostalo na dalšího, než naběhnou závěrečný titulky. Tenhle film je pro mě v mých očí prostě něco podobného jako byl Spirit pro komiksy. Po vzniku Chicaga jsem se hrozně těšila, že Marshallův další film bude opět muzikál a on místo toho přišel s Gejšou. Teď si říkám, že to byl možná ten nejlepší tah, páč né každý dokáže vstoupit dvakrát do stejné řeky a Marshall to s Nine i prokázal. Nejlepší výstupy: Fergie a její zaškolování. Kate Hudson a procházka po molu. Zbytek mi z hlavy vyšuměl dřív, než titulky vůbec naskočily. 50% (27.01.2013)

Gejšu jsem "shovívavě" vstřebal jako milou pohádku, tohle už je ale jedna velká filmová lež a kýč a strašná patlanina. Tím patrnější, že se snaží být meta a snaží se mluvit o filmech. Zajímavý, že na rozdíl od Velké nádhery, která je v podstatě tím samým, to tady každý vidí. Ale na Američany se nadává snáz, že jo... (21.11.2014)