A Woman Under the Influence
A Woman Under the Influence
A Woman Under the Influence
A Woman Under the Influence
Réžia:
John CassavetesScenár:
John CassavetesHudba:
Bo HarwoodHrajú:
Gena Rowlands, Peter Falk, Fred Draper, Lady Rowlands, Katherine Cassavetes, Matthew Labyorteaux, Matthew Cassel, Christina Grisanti, Xan Cassavetes (viac)Obsahy(1)
Tento drásavý portrét manželství a ženy na pokraji šílenství, považovaný mnoha kritiky za mistrovské dílo, se nepodobá ničemu, co do té doby americký film vytvořil. Složitý a neučesaný obraz rodinného života zkoumá proměnlivé vztahy, popudy, emoce a střety, z nichž se rodí problémy. Citově křehká Mabel (Gena Rowlandsová) je provdána za vznětlivého, panovačného Nicka (Peter Falk), stavebního předáka, který pracuje pro město Los Angeles. Když pošle všechny tři děti k matce, aby mohla strávit volný večer s Nickem, Mabel ztratí veškerou jistotu. Láskou ke své rodině žije tak silně, že když manžel schůzku zruší, ve zkratu se opije v místním baru a přivede si domů jiného muže. Film navozuje mnoho otázek bez snadných odpovědí: zda a jak se chovat podle očekávání našeho okolí, zda je možné být citově upřímnou osobou a zároveň dospělým/rodičem/manželkou, jaká vzplanutí lze promíjet, v jakých situacích se cítíme dobře a jak omezují role, které hrajeme, nás samotné i ostatní. Za ztvárnění bláznivé Mabel získala Rowlandsová po zásluze několik ocenění za herecký výkon. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Ukažte mi prstem na někoho, kdo je v tomhle filmu "normální". Myslím, že nejblíž by tomu mohla být Mabel, chtěla by se chovat přirozeně, ale v tom prostředí, které ji tvrdě nutí předdefinovanou roli, to není možné. A ona na to nestačí, není silná, chce s lidmi vycházet. Je mi jí líto. ()
Ano vskutku, pocit uvěznění může přijít i u rodinného krbu, kde je každý člen rodiny zdánlivě na tom svém správném místě. Obyčejný předměstský život to schovává velmi poctivě, ale o to děsivější ty tlaky, manipulace, a rutiny jsou. Načež pouklízíš nádobí, utřeš stůl, zhasneš, jdeš spát, a druhý den s krásným zapomněním opakuješ vzorec znova. Zpověď o nepochopení. Ta závěrečná válečná naháněčka po baráku je silné kafe. ()
Podobné filmy jsou přesně důvod, proč mě retro přestává bavit. 2,5 hodinová stopáž (sledoval jsem na čtyřikrát), neskutečně natahované scény (oslavy) a nulový příběh bez jakéhokoliv konce sledující obyčejný život jedné pošahané rodiny. Abych byl fér, fantastičtí herci to táhnou. Peter Falk vypadá jako v Colombovi, ale zdání klame - jeho manžel je hrubiánský, panovačný k celému okolí a veskrze nesympatický. A Gena Rowlands? Ohyzdná, pomatená ženská, která se chová jak na drogách, člověku je za ni až trapně... a ve finále mě ji vlastně po návratu (já nevím co dělat..) bylo líto. Zahraný je to tak, že jsem něco podobného snad ještě neviděl, ale nuda to byla pekelná. PS: Viděl jsem teď pár nových filmů zasazených do sedmdesátek a došlo mi co mi na tom pseudoretru tak vadí. I když režisér trefí vizuál, songy, oblečení, filmové postupy, lidi se zkrátka chovají jinak než v minulosti. Příklad? Tata hulí před děckama, klidně jim nabídne pivko, po domě běhá nahatá holčička, jako uklidnění ženy pomůže pár facek. To jsou prostě věci, co by dneska neprošly. ()
Úžasný studijní materiál každého sociologa a nezávislého filmaře. Mohla by to být zajímavá zkušenost být pozván na návštěvu do rodiny asociála Petera Falka a citově vysáté Geny Rowlands. Celou dobu jsem přemýšlel, který z dvojice ovlivňuje toho druhého víc. A kdo je více vyšinutý. Trýznivý pohled na disfunkční rodinu pozvaní hosté snesou mnohem snáz než vlastní potomci, kteří mají jejich emoce denně na talíři. Režijní vedení herců s důrazem na improvizaci přibližuje film skoro až k dokumentu. Intenzivní záležitost. ()
"Dad, will you stand up for me?" "Sure." "No, I don't mean that. Sit down, dad." Totálny blázinec, v ktorom vystupujú postavy dvoch druhov - tie šialené a potom tie úplne šialené. Napriek všetkej tej šialenosti je táto prenikavá psychologická dráma desivo pravdivá a veľmi znepokojivá. Divák je nútený prežiť všetky tie šialené stavy spolu s postavami, čo vyvoláva poriadne trýznivé pocity. Viniť za to treba najmä Genu Rowlands (Mabel), ktorá je ako kráľovná Šiši priam famózna. Výborne jej potom sekunduje Peter Falk (Nick) ako kráľ šialencov. Toto je poriadne silná káva, ktorú budú citlivejšie povahy dlho rozdýchavať. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Tenhle film jsem viděla na LFŠ v Uh. Hradišti a dlouho jsem se z něj nemohla vzpamatovat,nic podobného jsem před tím (a vlastně asi ani potom) neviděla.Je to neuvěřitelně silné a mistrovsky natočené. ()
Herecky zvládnuto na výbornou, zahráno přesvědčivě až příliš syrově. Film má své silné okamžiky ve vypjatých scénách obou manželů, horší je, že to co k nim vede, je strašně zdlouhavé (dokresluje to sice prostředí ve kterém se film pohybuje, ale divácky to moc přivětivé není). Každopádně příjemné pokoukání to není. ()
"Come on girls, die for Mr. Jensen." Tak tohle bylo náročný. Režiséři, co chtějí dvě a půl hodiny koupat diváky v nepříjemných pocitech, mě musí svými schopnostmi fakt oslnit, aby jim to prošlo. A to se Cassavetesovi celkem podařilo, i když tam byly i části, kdy jsem se sám sebe musel ptát, proč se tomu dobrovolně vystavuju. Líbí se mi jak dlouho se Cassavetesovi daří ukazovat vztahy mezi členy rodiny v relativně pozitivním světle, aniž by však diváka nechal byť jen na chvíli pochybovat o tom, že vše se může velice rychle vymknout kontrole. Mabel je fascinující a nesmírně tragická postava, má v sobě spoustu lásky a něhy, ale neumí to vždy dát najevo správným způsobem, ve snaze zavděčit se každému zachází příliš daleko, a když pak reakce neodpovídá jejím očekáváním, neví jak své pocity zpracovat. Uvědomuje si, že její chování ostatní přivádí do rozpaků a znervózňuje, ale to jen ještě víc znervózňuje a přivádí do rozpaků jí. Když k tomu přidáme manžela, který má problémy se zvládáním vzteku, je prostě zaděláno na katastrofu, kterou je těžké sledovat, ale nesledovat jí je ještě těžší. Genu Rowlandsovou jsem jinak myslím v ničem neviděl a totálně mě svým výkonem uchvátila. 8/10 ()
Freemind: "Obvykle mi nevadí rozvláčnost vyprávění, pokud něčemu slouží.." ()
V mnoha věcech megahusté, nic takového moc často nevidíte. Ten herecký výkon je fenomenální. Takový rozklad osobnosti v přímém přenosu jsem neviděl od … Černé labutě? ()
Otec nezávislých filmárov občas trochu zbytočne preťahuje scény a svojsky narába s hercami, tento film je však hlbší ako Mariánska priekopa a má u mňa päť, plus dlhé úvahy o spoločnosti- myslím, že tento film je dnes aktuálnejší než v čase svojho vzniku. ()
Manželské etudy trochu jinak - improvizovaně, napjatě, místy chaoticky laděných několik příběhů, kde bravurně vystupuje Rowlands a neméně skvěle sekunduje Falk. Dobrá nízkorozpočtovka, kde hraje celá Cassavetovic rodina. ()
Psychicky velmi náročný a vyčerpávající snímek, který nabízí pohled na ženu, která se nachází na pokraji naprostého šílenství v podobě bipolární poruchy. Nabízí se tak pohled velmi citově založené ženy, která svoji rodinu miluje více než cokoliv na světě a je pro ni schopna udělat cokoliv. Vedle sebe má velmi výbušného a paličatého manžela, který touží po tom, aby se jeho manželka přestala chovat tak odlišným způsobem a začala být normální. Nabízí se tak otázka, jak se má žena vlastně chovat na základě svého okolí, aby ji ostatní považovali za vynikající matku svých dětí a perfektní manželku a přitom zůstala citově upřímná. Gena Rowlands je naprosto fantastická a předvádí neuvěřitelný herecký koncert a společně s Peter Falkem přivádí diváka do velmi nepříjemných životních situacích. Velmi působivá kamera, která nabízí velmi detailní záběry tváří, které mnohdy zhoršují celkovou orientaci celé scény a společně s hereckými výkony přivádí diváka k šílenství. Největším problémem celého filmu je neúprosně dlouhá délka, film je neskutečně roztahaný a dlouhý a v mnoha místech opravdu nic neříkající a nudný. Herecky naprosto geniální a ohromující, psychicky náročná podívaná, kterou John Cassavetes stavěl především na hereckých výkonech, ale tak trochu zapomněl na diváka jako takového. "Mabel is not crazy, she's unusual. She's not crazy, so don't say she's crazy." ()
Mamka je cvok ... a otec ? ... ten tiež ... 30% ()
Super! A Woman Under the Influence je film, kde Cassavetes neuvěřitelně lidským způsobem předkládá pohled na sociální struktury společnosti se vším všudy. A hlavní protagonisté Rowlands a Falk věrně, emotivně či empaticky zahrávají nejisté a tak nějak hledající se manžele jejichž něha, vztek, bezmoc, šílenství, zkrátka neskutečná škála všech možných emocí, mě udržely v pozoru a napnutého od začátku do konce. ()
Příběh dvou podivínů, kteří se i překážky stále milují. Filmový herecký zážitek. Jak Peter Falk, tak hlavně Gena Rowlands podávají dokonalý výkon a kradou si celý film pro sebe. Emočně plný příběh. Připravte se na hodně křiku, emocí, lásky a bláznovství. 85%. [KVIFF 2021] ()
Dvě a půl hodiny hysterického řvaní. Kamenujte mě, ale tohle není umění, ani zábava. Starat se o psychicky nemocného sranda není (vím to z vlastní zkušenosti), a fackami střídajícími se s křikem se to jen zhorší. Asi nejsem dost sadista (nebo masochista), abych si užívala pohled na alkoholem ochucenou degradaci a ponížení. ()
Vrchol "amerického umění". Petr Falk podává životní výkon. Velkým negativem filmu je jeho délka a z ni vyplývající pravděpodobnost, ze ho málokdo uvidí více jak jednou. 90% ()
Súvisiace novinky
Zemřela herečka Gena Rowlands
Ve věku čtyřiadevadesáti let odešla obdivovaná americká herečka oceněná čestnou Cenou Akademie a dvěma Zlatými glóby, Gena Rowlands. Zemřela ve středu 14. srpna ve svém domě v Indian Wells v… (viac)
Mimo to, že jsem se dnes dozvěděl, že zemřel Paul Auster (kuuurva, čtyři měsíce!), dokopal jsem se k tomu si konečně pustit 'A Woman Under the Influence' a zjistil, že hlavní představitelka, Gena Rowlands, zemřela dva týdny zpátky, ve věku 94 (a na tenhle film jsem se chystal set sakra dlouho a pořád ho oddaloval). Čtyřka a 94, ty numera. Každopádně, tenhle film je (teprve druhý od Cassavetese, co jsem viděl [The Killing of a Chinese Bookie], ale viděl jsem pár, kde hrál, naposledy pár let zpátky třeba 'Mikey a Nicky', kde je zajímavý, že jednak hrál s Peterem Falkem, který má samozřejmě jednu z hlavních úloh i v tomhle filmu... a jednak jsou ty filmy pár let od sebe a rovněž je v nich motiv: "She's psycho. Just tell her you love her." situace, kde máme ženskou postavu pod tlakem). Ale abych se konečně dostal k filmu, 'A Woman Under the Influence' je na seznamu oblíbených filmů řady herců a tvůrců, kteří neopomíjejí tenhle Cassavetesův masterpiece zmínit mezi svoje oblíbené... a vypráví drásavý příběh manželské dvojice v podání Falka a Rowlands, kdy ona je přecitlivělá, milující, ale trochu "vychýlená" v přehnanosti své emocionality... "Tell me what you want me to be, Nicky", je příliš plná života, takový ty typy, co mají příliš silný extrémy, příliš milují, ale taky se příliš snadno zlomí a začnou jednat absolutně iracionálně. Znám tuhle povahu. Občas jsou takové ženy, které o sobě nemají příliš valného mínění a tak se zaseknou u prvního muže, který se naučí s tím "nějak pracovat" a většinou toho i dost zneužívat. Nick je naopak taková horká hlava, tupec, co má rád good times, má rád komunitu, proto konstantně cpe do domu zástupy spolupracovníků, zve si dvacet-třicet-čtyřicet lidí, dokud to ale je podle toho, jak se mu to líbí, to je to, všechno a všichni musí skákat podle Nicka. Jeho žena nechce být upnutá rajda s nosem nahoru, chce být přátelská, ale zároveň není schopná znát v tom všem hranice, je "too much" a ani nemá ponětí, že podvádí (což je ale asi jediná vyloženě špatná věc, co ve filmu udělá - nicméně Nick už takových s ní musel zažít desítky)... třeba hned na začátku, když Falk zkejsne na cestě a nemůže se dostat domů, tak volá, že to ženě zítra vynahradí a její reakce je, že jde ven, dá si tam megapanáka na baru a nechá se pak domů přitáhnout a přetáhnout, ráno ani neví, neřeší, že se něco dělo. Je to drsné, ale podle mě stejně tak absolutně normální a přirozené, jako když sledujete dokument o zvířatech, jak loví další "pěkná zvířátka". Je v tom určitá poezie, i když to pro Bambiho končí. Takový je život. Nechci se nijak zastávat postavy Falka, kterej je definitivně horkokrevnej dickhead, control freak. Výkon Ellen Burstyn toho roku musel být vážně něco, protože kdyby dnes měla herečka výkon, jaký předvádí tady Gena Rowlands... to přecházení do zakřiklé, ubohé, ruky svého muže se držící ženušky, co se podvoluje a pak naopak teatrální, když se snaží ukázat, že má "na salámu" (ten typ, co často dostává bídu a bití rukama násilníků). Co je nejvíc fucked up je tak trochu stejný motiv, který vidím na konci Mechanického pomeranče, kde Alex svůj návrat pojímá velmi sarkastickým tónem "I'm back and better than ever! Now I'll start real ultraviolence..." sort of thing. Jenže Gena Rowlands se vrací z nemocnice, kde ji převychovali, aby byla zakřiknutější, to Falkovi brzo nesedí a chce ji zpátky "cinklou" a to hraní, kdy opět "neví, jakou ji chce" a jí se nedaří být zase "taková, jaká je". Filmu asi nejvíc vévodí dlouhá scéna hádky, breakdwonu, než Rowlands pošlou na léčení do špitálu, Falk se pak tyranicky věnuje dětem "jdem se bavit na pláž". Plně chápu status tohohle filmu, ale i tak mi při stopáži přijde děsně rozvleklý, ačkoliv to je hodně tím stylem těch dlouhých scén, které Cassavetes nechá jet, skoro jakoby "se tvořily samy o sobě" aby je pak stejně tak nečekaně utnul. (*"Film stál pouhých 250 tisíc amerických dolarů, o částku se rovným dílem rozdělili Peter Falk a John Cassavetes. Točilo s v neuvěřitelně skromných podmínkách v pronajatém domě, kde všichni dělali co bylo právě zapotřebí.") Definitivně doporučuju, ale spíš pro trpělivější diváky. Konec je fakt síla, ta přetahovačka s děckama, matka omlouvající se. Manželství, jako nekončící noční můra. Falk hraje dobře sympaticky vyhlížejícího (jak ho asi i znáte z Columba), ale přitom ve většině filmů, co jsem s ním viděl, je to vše, jen ne sympatický člověk (pokud bereme jeho činy a to že to nemyslí špatně a možná dokážu pochopit, proč to dělá asi nemá smysl zmiňovat). "Do yo love me?" (when you can't lie to her anymore, ten pohled "I... I... I..." ale hádám, že některým ženám je asi mnohem snazší lhát, protože k tomu samy nahrávají.) A přesto se usmát na to svoje hovado, na tu lež, kterou si zvolila... nevím, čím si takové ženy muži získávají. Je to tím, že je dokáži dobře ošukat? Slyšel jsem, že to tak často je. Dobrý sex přebije hodně. Možná proto můj první vážný vztah trval o dva roky déle, než měl, ale co člověk čeká, ve věku 18ti, než nekonečnou touhu. Závěrečné titulky, u kterých pořád běží film a manželé uklízí po hostině, chystají postel... působí skoro jako kdyby to celé byla jen fraška, protože, tak jsme se vyblbnuli "a zítra v pohodě zas do práce, zpátky k běžnému životu." Lidi dokážou a žijou často takhle. Hodně zajímavý a podnětný snímek. () (menej) (viac)