Vždycky jsem chtěl být gangster

Čtyři příběhy o lidech pohybujících se na hraně zákona, spojené jednou restaurací a krásně smutně lidsky obyčejným a spíše otevřeným koncem. 1. Mladá žena chce restauraci vykrást, ale místo toho se tam stane servírkou, načež přijde mladý muž se stejnou loupeživou myšlenkou. Oba jsou při vykrádání neúspěšní, ale možná tím získávají víc: neúspěch je dal dohromady. 2. Stejně tak únosci vymáhající výkupné za puberťačku, která se chce zabít, vlastně vnesou do jejího nudného života něco nového. Už jen tím, že jsou spolu. 3. Dva hudebníci se při setkání v restauraci snaží jeden před druhým vypadat úspěšněji, ale svým přeháněním spíš znásobují dojem selhání. Jeden obviní druhého, že mu kdysi ukradnul úspěšný text. Když úspěšnější odejde na toaletu, původně okradený se zvedne a odkvapí s kolegovou taškou. Může to však zajistit úspěch?! 4. V poslední povídce se po letech schází pětice zlodějů, aby nemocnému kamarádovi splnili to, co si kdysi slíbili - zkrátit utrpení, které představuje smrtelná nemoc. Snaží se ho odvézt do jejich skrýše. Ta však zmizela. Místo ní stojí restaurace. Rádi by přivolali staré časy, chtějí vykrást banku, kterou kdysi pokořili. Když přijedou na její místo, ani ta už neexistuje. Na jejím místě se nachází McDonald. Při loupežném výpadu na něj se však nemocnému přitíží a tak z akce sejde. Ale i zde - co je vlastně neúspěch a zklamání?! Jedna hvězda za příběhy, jedna za krásný černobílý - gangsterský obraz, jedna za krásnou francouzštinu a jedna za tragikomicky aktuální téma - není leckdy úspěšnější neuspět?! (08.08.2015)

Velmi slušná netradiční komedie. Humor je trochu suchý až s podivem na francouzký film. 4 příběhy které se motají kolem jednoho zapadlého motorestu u nějaké dálnice. Myslím, že zde byla velká inspirace Jasmuschem, i když ten humor nebyl příliš z jeho ranku. Spíše to vyznění trochu směřovalo k Kafe a cigára. Bylo to příjemné sledovat gangsterké patlaly. (10.01.2014)

Zoufale utahané cosi, co usilovně předstírá jakýsi absurdní humor. Absurní to je sice až do nebes, o tom žádná, humoru je však divákovi servírováno minimum. A jak minuty ubíhají, je to čím dál horší. Nemůžu tomu ale vzít jistou naději v lepší zítřky a velmi dobré herecké obsazení - a navíc Salma El Mouissi je velmi sympatická fena, s tou bych se s radostí oběsil na jednom provaze. Inspirace slavnějším a (z nějakého záhadného důvodu) kultovnějším snímkem se zkrátka moc nepovedla. 60% (17.11.2015)

„Vážně chcete, abych vás vyloupil?“ - „Za pokus nic nedáte. A když to nevyjde, máte u mě ještě jedno kafe.“ První tragikomická, absurdní povídka, během které se lupič skoro není schopný dostat bez úhony na místo činu a ani potom to z jeho strany není žádná sláva, mě pobavila i nadchla originálním zakomponováním němé grotesky. Bohužel je docela násilně useknutá a epilog to moc nevylepšil, spíš vyvolal další otázky. Druhá povídka mě rozesmála už zpackanou sebevraždou na pozadí nápisu „Shit happens“. A profesionální únos mě bavil i dál. Škoda menší ztráty tempa v průběhu a (znovu) slabšího ukončení, i když jakási pointa by se v tom najít dala. Třetí z povídek (vyloženě podprůměrná) jakoby k ostatním ani nepatřila, a trochu úsměvu vyvolá až na konci. Závěrečná povídka vzpomínající na staré, dobré časy trochu pobaví, ale s první a druhou se už moc srovnávat nedá. Celkově vidím soubor povídek na slabší 4*, humor téhle „nezávislárny“ jistě nebude pro každého. „Copak se dá vyloupit mekáč?“ - „Vyloupit se dá všechno.“ - „Tak dem?“ - „Jo!“ (12.12.2021)

Vlastně vcelku nevýrazný snímek, který se kultovních Tatantinovek dotýká jen velmi opatrně. Nebarevnost nevadí, některé dialogy potěší i pobaví, zaujme statický pohled kamery i když děj se odehrává mimo záběr, což samozřejmě není originální, ale potěšilo. Herecké výkony 0 a to i ten Rochefortův, ale popravdě, o hercích tento film opravdu není, takže celkově slabší průměr. (28.10.2020)