Zažiť Woodstock

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)

Je to jak když vás kamarád pozve na oslavu narozenin, kde je hodinu a půl strašná nuda a pak vám dá papír, po kterém deset minut vidíte barevněji. Dalších třicet vám bude nalhávat, že to byla nejlepší párty vašeho života... nejvíc zarážející je, že Woodstock je použit jako kulisa pro film o Woodstocku a přitom výsledek nemá zádné charisma - režie je strnulá, hlavní hrdina nesympatický a feeling neexistuje. Strašné utrpení. (06.12.2009)

Scénář: James Schamus .. O hipících vlastně bez většího než malého množství hipíků v ústřední roli. Podle zvolené předlohy se ani nedá čekat film, kde bude legendární koncert a jeho návštěvníci hrát hlavní roli. Zato zde máme okolnosti rodinné, homosexuální, mizérii jednoho maloměsta a především ze zákulisí příprav, které svou nabídkou sám Elliot Tiber odstartoval. Určitě zarazí až nemístně komerční pozadí celé akce a především stále usměvavý Jonathan Groff, který létá helikoptérou a peníze rozdává na potkání. Kdekdo asi čekal "taking" v nějakém ze stovek tisíc příběhů návštěvníků, ale o ty se děj jen občas otře a o samotné koncertující ikony nezavadí vůbec. Režie sice poskytne pár hezkých nápadů, hrátek s obrazem a dobová výprava je velice precizní, problém ale je, že to není nijak pohlcující a podání se místy dost vleče. Za vidění přesto určitě stojí. Na poctivou koncertní hudbou a pravými drogami si můžete zajít kdykoliv sami... (06.12.2009)

můžu říct,že mě Ang Lee velmi mile překvapil.Z toho co sem od něj měl zatím možnost vidět,byl každý film úplně jiný a každý měl zatím svoje kouzlo.A platí to i o Woodstocku.Je sice pravdou,že festival,potažmo hlavní aktéři/hudebníci a svým způsobem i samotná hudba jsou značně upozaděni a celé vyprávěni se vydává a je uchopeno jinak než by člověk čekal,ovšem mě tenhle styl nad očekávání sednul (a Liev Schreiber je kočka :-)) 80% (22.12.2009)

Kdybych měl stroj času, jedním z prvních období které bych navštívil by byly 60.léta v USA. Pár týdnu bych si prožít v komunitě, navštívil Learyho, se kterým bych si vyjel na pár výletů a všechno zakončil na půl-milionovém Woodstocků s kytarou Jimmiho Hendrixe. Jo jo, to by bylo... Stroj času ale bohužel nemám (zatím), přesto mi každý den umožňuje cestovat filmová páska (a proto ji tak miluju). Na Zažít Woodstock jsem se tedy těšil jako na nějaký free-hippie-lsd úlet avšak samotný Woodstock si člověk nakonec moc nezažijete. Vše je totiž podáváno z pohledu člověka, který s hippies komunitou nemá moc společného a jelikož se festival pořádá na jeho popud, řeší spíše jiné, technické věci. Tady se dá snímek rozdělit. Pokud ho člověk bude brát jen jako obrázky, které vidí, moc velké hodnocení mu, pravda, asi nedá. Z tohodle pohledu bych to možná nazval i nudou. Druhou věcí je pohled Anga Leeho - emigrant z Tchaj-wanu, jež se vyjadřuje k historickému (a tak klíčovému) dění v USA a nabízí jeho pohled. Ang v této nezaujaté postavě a jeho rodině řeší přístup ostatních lidí k hippies, vývoj mladého jedince, kterého to všechno prostě muselo sebrat, maloměšťácký život 60.let no a některé pravdy ohledně samotného festivalu. Tenhle svůj názor, nebo chcete-li někteří moralizování však dávkuje pouze v určitých momentech, které právě dobře doplňují ona ty hluchá příběhová místa, o kterých pak někteří mohou říct, že jsou pouze nudou. Na plné hodnocení to není určitě, popravdě mám trochu problém i s těmi 4 hvězdičkama, protože celou dobu jsem se těšil, že alespoň trochu mám Ang Lee dá ze samotného festivalu, ale nakonec je dám... Everyone with their little perspective. Perspective shuts out the universe, it keeps the love out. (06.12.2009)