Zažiť Woodstock

Film jsem si s něčim splet, protože jsem si původně myslel, že je to nějaký drama, kde půjde o nějakej střet syna hipíka a jeho militantního fotra v názorech na válku ve Vietnamu. To jsem teda velice brzy pochopil, že to je můj omyl, ale tak jsem si řek, že to dokoukám. No tak jsem čekal, co z toho vyleze a vylezla z toho jenom taková křečovitá snaha ukázat, že hipíci a vůbec všechno okolo nich bylo jako strašně pohodový a sluníčkový. A kolem toho se motaj nějaký burani, z nichž většina naopak moc pohodová ani sluníčková neni. Osud toho hlavního pošuka mi byl ukradenej, v podstatě snad všechny postavy jsou nezajímavý nebo rovnou nesympatický. Od půlky už jsem ani moc nedával pozor, co se tam odehrává. Pak mě trochu probralo, když si ten hlavní pošuk dal ke konci papíra, ale zbytek opět za moc nestál. (18.05.2013)

Scénář: James Schamus .. O hipících vlastně bez většího než malého množství hipíků v ústřední roli. Podle zvolené předlohy se ani nedá čekat film, kde bude legendární koncert a jeho návštěvníci hrát hlavní roli. Zato zde máme okolnosti rodinné, homosexuální, mizérii jednoho maloměsta a především ze zákulisí příprav, které svou nabídkou sám Elliot Tiber odstartoval. Určitě zarazí až nemístně komerční pozadí celé akce a především stále usměvavý Jonathan Groff, který létá helikoptérou a peníze rozdává na potkání. Kdekdo asi čekal "taking" v nějakém ze stovek tisíc příběhů návštěvníků, ale o ty se děj jen občas otře a o samotné koncertující ikony nezavadí vůbec. Režie sice poskytne pár hezkých nápadů, hrátek s obrazem a dobová výprava je velice precizní, problém ale je, že to není nijak pohlcující a podání se místy dost vleče. Za vidění přesto určitě stojí. Na poctivou koncertní hudbou a pravými drogami si můžete zajít kdykoliv sami... (06.12.2009)

Co je to sakra za kluka, který vypadá jako mladý Al Pacino?:) Tak neuvěřitelně sympaticky a přirozeně ztvárněný charakter v podání neznámé herecké tváře jsem už hodně dlouho neviděla. Demetri Martin naprosto skvěle ztvárnil milého, přátelského a slušného kluka. Klidně to mohl být jeden z těch obyčejných kluků, kteří si nikdy nemysleli, že by se mohli stát součástí něčeho velkého. Ale byl to právě on, který stál u zrodu jedné z nejlegendárnějších (nejen) hudebních událostí historie. Právě jeho postava, i její vývoj se mi velmi zalíbily. Zvláště, když jsem rozpoznala, že zde funguje nějaké to jiskření s určitými mužskými postavami, začal můj zájem ještě vzrůstat. A ona možnost nějaké té "boy action" se nakonec uskutečnila a ta scéna mi způsobila horkost po těle:) Právě díky silnému příběhu, zajímavým a skvěle ztvárněným postavám v podání Lieva Schreibera, Jonathana Groffa, Jeffreyho Dean Morgana, Imeldy Staunton, Paula Dana či milému překvapení v podobě Kelli Garner, mně vlastně ani nezajímal samotný koncert. Ang Lee dokázal vytvořit tak silnou hereckou sestavu a zpracovaný příběh, že jsem ani neměla potřebu, aby se nějaká část filmu koncertu věnovala. Přála jsem si tam být. V té době "květinových dětí." V době, kdy lidé nosily dlouhé vlasy, zvonáče, tancovali (nazí:) v přírodě, poslouchali hudbu, brali všechno možné, a nezajímalo je, kdo má na sobě jaké oblečení, jak vypadá, či jakou orientaci má. Nebáli se vyjít ven takoví, jací prostě jsou. Nikdo je nekritizoval za vzhled, za to, že by měli být jiní, lepší, obyčejnější či "zapadnout." Neříkali jim, že "musí, aby..." Neptali se jich "Proč?" Byli svobodní. Tak strašně jsem si přála, se tam ocitnout. Zažít Woodstock. Protože být takto v této době mě strašně ničí a dusí... (26.09.2012)

Taking Woodstock neni vylozene spatny film, naopak je to pomerne slusny retro pruvodce tvorbou jednoho z nejzasadnejsich festivalu, od okolnosti okolo vyberu lokace, pres pripravy, az po finalni bordel (a povestne blato). Nevyhoda je celkova nesympaticnost hippie feelingu, atmosfery, prostredi a predevsim lidi/hercu. Paradoxne nejlepsi byla ale tripova art pasaz. Oznaceni zanru hudebni je zde take silne zavadejici, protoze o hudbu zde skutecne nejde, je to spise historicka vsuvka, ve ktere si ujasnite jak asi vznikl Woodstock. V ramci filmografie Anga Lee je to zklamani (predevsim uz svym tematem, ne ze by to rezijne zvoral), ktere se radi po bok teplych kovboju jeho americke produkce, na mile vzdalene jeho asijskym klenotum typu Touha, opatrnost, nebo Tygr a Drak. 4/10 (19.12.2010)

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)