Hugo a jeho veľký objav

Film o filmech, pro lidi, kteří mají rádi filmy. Příběhově nejde o nic světoborného, ale v technickém provedení a smyslu pro detail odráží Marty samotného Meliese. Stejně tak staré úchvatné obrazy ukryté napříč celým snímkem. Dřív byl film o tom dělat sny, dnes všichni chtějí aby zachycoval realitu. Copak tu není místo pro obojí? (25.02.2012)

splněný sen salónního intelektuála s lehkou obeznámeností s počátky kinematografie a právě tak noční můra filmového historika. bez mála v každém koutě mizanscény, skrze kterou se nezadržitelně dere až nabubřele okázalá kamera, vanou chuchvalce páry. jen s minimem výjimek zahlcuje každý obraz barevnými filtry výstředně zabarvené světlo, prýštící často odkudsi z tajemných zdrojů zpoza záběru. obojí přiléhavě odpovídá podobné obskurnosti, která halí počátky kinematografu a Scorsese se rozhodl neusilovat, neobjevovat, netvořit. přijal mýtizovaný obraz o pionýrech raného filmu takový, jaký byl, včetně těch nejhanebnějších báchorek vysněných filmovými nadšenci, smíchal jej s fakty a nad to přidal další, ještě tužší vrstvu temné mlhy, která vzešla ze základního dějového soukolí románové adaptace. vlastně i použitá metafora s hodinovým strojem je nesmírně přiléhavá. Hugo vskutku je stvořen metodou hodináře. přesně to zdůvodňuje jeho neživotnost a nevěrohodnost a přesně proto také selhává ve svém vůbec největším přiznaném cíli - v uctění Mélièsova díla. jelikož Hugo nemá co společného s uměním spřádat sny z látky kinematografie, se schopností uhranout duše a zprostředkovat téměř metafyzický dotyk mezi člověkem a ... čímsi. rozdíl mezi uměním a kýčem je rozdíl mezi přirozenou oduševnělostí a mechanickou vypočítavostí. a tak se přiznám, že přes nejlepší diváckou snahu, na kterou se zmohu, se mi Hugo nelíbil, ač je to v jistém smyslu vynikající film. precizní. sterilně precizní. (23.06.2012)

Hugo je neco jinyho, nez jsem puvodne cekal a taky neco naprosto jinyho, nez jak ho prezentovaly trailery. Pulku filmu to totiz vypada jak dobrodruznej rodinnej film lehce riznutej komedii a fantasy o malym umastenci, co bydli na nadrazi a opravuje robota. Nastesti se pak film presune do jiny roviny, protoze co si budem povidat, tohle tema by na dve hodiny rozhodne nevydrzelo. Ono celkove to pusobi tak trochu dojmem, ze to je o nicem. Jenze Scorsese je machr, takze z toho vyzdimal maximum. Film ma tak skvelou atmosferu, misty az pohadkovou kameru a perfektni herce. Na 5* to sice neni, ale i tak je na to radost koukat. (19.02.2012)

Je to pohádka, pohádka, na kterou do kina mohou jít i dospělí a může je to bavit. Však i mě to bavilo, ale přesto jsem se neubránila jistému zklamání. Co mi chybělo? Napětí. Vypadá to pěkně, člověk by se tam až rád procházel, herci hráli, hudba fungovala (ale už si ji nepamatuju, takže to nezapomenutelný kousek není), ale nemělo to spád. Navíc smrt Hugova otce je taková prázdná věc, muselo k ní dojít, jen aby Hugo šel na nádraží, kde se potkal… Navíc proč dostal tu knihu? Proč nedostal zpět svůj zápisník? Proč v jeho snu řetízek v jednom záběru ležel v kamení a ve druhém na pražci? A proč…? Nevím, prostě mi celkový zážitek trochu kazí spousta otázek a neuspokojená tužba po napětí nebo dobrodružství, kde člověk zapomene dýchat. Nebylo ve filmu nic, na co bych nechtěla zapomenout. Je to pěkný film. Vizuálně hezky odvedený. Ale ve 3D být přece nemusí, i 2D by mu to moc slušelo (bohužel místní kino to nabízelo jen ve 3D). Odcházela jsem z kina s lehkým zklamáním, ale přesto vím, že jsem zhlédla pěkný film zaměřený na malého diváka. Je to film bez násilí a o opravování. Pro něžnou duši akorát. Kdybych měla malého prcka, klidně bych mu to pustila. Ale už bych se na to s ním nekoukala, nesedla bych si k TV - jak se mi to občas stává, když jdu kolem a jede tam něco zajímavého - to bych šla raději uklízet. (07.02.2012)

Příjemná, ale poněkud nedovařená kombinace mých dvou oblíbených žánrů a sice filmů o dětech a filmů o filmařích. Na jedné straně jsem si říkal, že je tam toho až moc (knihy, filmy, nádraží, hodiny, automaton), na straně druhé panoptikum nádražních postaviček mohlo být výrazně prokreslenější a nápaditých a vtipných scén jako sen o lokomotivě mnohem víc. Navíc Asa Butterfield kabonící se v titulní roli je z celého jinak vydařeného castingu (Cohen je moc fajn) zdaleka nejmíň sympatický. A chvíli mi i trvalo než jsem si zvykl na tu otravnou jakože francouzskou hudbu. (16.01.2014)