Všade dobre, prečo byť doma?

Krasinski je výtečný, ale ani on, ani líbivý soundtrack (a už vůbec ne téměř slzopudný závěr) mě nedonutí jít výš než na lehký nadprůměr, jelikož scenáristicky a především myšlenkově nejde o nic převratného a nového. Podobných motivů jako v Away We Go se najdou i v ostatních indie komediích desítky, přičemž zrovna Mendesova novinka jede ke svému cíli po trati, na níž to hodně často drncá víc než by mělo převážně kvůli naprosto nevěryhodným epizodkám, při nichž dva "normální" lidé potkávají samé "freaky" (celou část s Maggie Gyllenhaal jsem - až na kočárek - protrpěl). Kevin Smith mi toho o dospělosti a životních pravdách dokáže říct za stejný čas mnohem víc. (02.08.2009)

Mendes svým dalším filmem potvrzuje, jak výjimečným režisérem je. Tentokrát natočil malý nezávislý filmeček o páru, který hledá dobré místo pro své nenarozené dítě. Oba lidé přitom potkávají své příbuzné a známé, kteří mají více či méně bizarní životní styl. Po rozpačitém začátku a scéně s rodiči nastává ta pravá mendesovská jízda, která mi tak dlouho chyběla. Vynikající soundtrack plný folkových písniček, které dokreslují tu pravou indie atmosféru a sympatičtí herci vám přidají na dobré náladě. 8/10 P. S.: John Krasinski vypadá jako mladičký František Fuka. :-) (08.08.2009)

Přece jenom od Sama Mendese sem čekal něco víc než jen civilní road movie o hledání správnýho místa pro domov a rodinu, je fakt, že zase nemůžu říct, že by to bylo špatný, ba naopak to je hodně dobrý - příběh je dobře vymyšlenej, herci skvěle vybraný - působí úžasně civilně a lidsky a Sam Mendes to za kamerou umí, to je jasný, ale tak nějak mi tam chybělo něco navíc, kvůli čemu bych si ten film pamatoval a nezapad mezi ostatní (22.09.2009)

Po Revolutionary road přišel Sam Mendes s něčím odlehčenějším (díky bohu) a do hlavních rolí tentokrát neobsadil hvězdné tváře - ústřední dvojici obsadili John Krasinski a Maya Rudolph, kteří právě svého neznámého (divákovi - mně) vzhledu využili v mnoha konverzačních pasážích. Jejich putování po vybraných městech severoamerického světadílu je pak důkazem toho, že někdy i cesta může být cíl.. v tomto případě pak lze opravdovým CÍLem nazvat cíl cesty. Zní to možná trochu komplikovaně, ale snad pochopitelně. :) Zajímalo by mě, zda tohle měl Mendes v sobě celou dobu, či jestli se jedná o jeho režisérskou evoluci.. každopádně mi Away we go v mnohém připomínalo filmy Woodyho Allena, což je z mé strany rozhodně míněno jako kompliment. (27.11.2009)

Tak, a mám to za sebou! Tento film som dosť dlho sušil v budíčku a s veľkým potešením mu naperiem maximálne jednu hviezdu, pretože s niečím tak nezáživným (tu na csfd v červených číslach!) som sa pekne dlho nestretol. Dialógy samá trápnosť o ničom, postavy jeden odpornejší magor a hipík ako druhý, sám sa divím, že som nezaspal... Vlastne nedivím, lebo keď som vytočený, tak sa mi spať nedá :) Nebudem filmu, ktorý ma vyslovene nasral dávať nadpriemerné hodnotenie len preto, že ho režíroval Mendes, alebo preto, že tak učinili niekoľkotisíc bodoví užívatelia. Nie, nie, páni, ja určite nie. (14.01.2010)