Dům ďábla

Nechci tady hanit horrory 80. let, ale tohle je střela do vákua. Na jednu stranu film sebejiště buduje hned od začátku silnou znepokojující atmosféru a diváka dobře vyladí do nervózního stavu. Jenže! Slovo promarněný čas je pro House of the Devil ještě slabý výraz. Místo nějaké scenáristické invence totiž ubíjí neskutečně dlouhou nudnou pasáží, kde by bylo dějovým zvratem i spláchnutí záchodu. Nekonečné čekání je korunováno nevalným koncem, a tak nad pěknou stylizací převládá negativní dojem. Alternativa: Skeleton Key. (22.05.2011)

Pravda pravdoucí. Tento horor je hodně nestandartní, ale to bude zřejmě tím, že to není horor, nýbrž ,,horor". Úvod je totálně dementní a hrozně špatný. Naštěstí netrvá dlouho. Nějaké napětí a hustá atmosféra ve vzuchu poletovali, ovšem pouze do okamžiku, něž se vysvětlilo o co vlastně běží. Závěr je skutečně neadekvátní předešlým minutám. Je bez napětí a bez špetky hrůzostrašnosti. Jestli má někdo pocit, že ve filmu viděl jakékoli nevysvětlitelné okamžiky, na které je upozorňováno před začátkem filmu, tak se mi může ozvat, protože já si jsem naprosto jistý, že jsem pochopil film celičký a dává mi absolutní smysl. Vyberu 3, které jsem shledal nejzajímavějšími. Pozor na potenciální spoilery. Zatmění měsíce trvalo kratší dobu než se předpokládalo, protože se pohybujeme v minulosti, kde se mnohokrát předokládalo špatně, co se vesmíru týkalo. Slečna otěhotněla, protože když byla v bezvědomí, tak se na ní vystřídala zřejmě celá rodinka božích služebníku a některá ze spermií se ujmula. A vidiny slečny jsou spojené s rituálem, během kterého ráčila zešílet, přičemž se jí nemůžeme příliš divit. Po zhlédnutí filmu jsem dostal chuť na pizzu a chuť k natočení něčeho podobného, ale bez zdejšího závěru. Skončilo by to slovy: ,,Děkujeme za hlídání, přijďte zas!". Pokud někoho děsí věci jako zvonící telefon, vlasy ve vaně, bouchnutí dveřmi, ba dokonce vrchol filmu prasknutá žárovka, tak nebude zřejmě usínat v suchém spodním prádle. Já do této kategorie bohužel nespadám, takže zakončím film konstatováním, že je absolutně nehororový, zato velmi osvěžující. 2* (08.08.2013)

Aké jednoduché je vrátiť sa atmosférou do hororov 80. rokov! Vtedy sa točilo jednoducho úplne inak. Miesto rýchlych strihov a množstva očakávaných a lacných lakačiek sa kládol dôraz na budovanie atmosféry už od začiatku filmu. Možno to má pomalý rozjazd, no zvedavosť ako sa dej bude vyvíjať je veľmi veľká. Po príjazde hlavnej hrdinky do domu som spozornel a od filmu som sa nevedel odtrhnúť. Aj keď sa vlastne vo filme nič poriadne v prvej polovici nedeje, natočené je to brilantne. Strach z neznáma, pochybnosti, vnútorný nepokoj a napatie som pociťoval neustále. Stále sa to stupňovalo až do akčnejšieho finále. Vymyslené je to celé naozaj veľmi dobre, ale po skončení filmu som si hovoril, že keby tvorcovia pritlačili na pílu viac a už skôr, vystrašil by ma tento horor oveľa viac. Z jednej strany som bol spokojný s kvalitnou robotou (atmosféra filmu je neskutočná), no na strane druhej mi bolo ľúto toho veľkého nevyužitého (strašidelného) potenciálu. Som však veľmi rád, že niečo takéto v dnešnej dobe vzniklo. Po dnešných hororoch plných rýchleho klipovitého strihu, tuposti, lacných lakačiek, bezhlavého násilia a vrážd pôsobí The House of the Devil ako balzam na hororovú dušu. (07.11.2011)

Sakra, tohle byl fakt zvláštní film. Takřka 70 minut se v něm skoro nic neděje, jen si jedna normální holka domlouvá baby sitter brigádu (nezvykle dlouho) a pak se jen sama pohybuje po velkém době (ještě déle). A to je, až na pár drobností, všechno. Přitom to ale nějak zvlášť (jak by se mohlo zdát) neškodí atmosféře, která na zatím tak obsahově nuzný příběh vystoupá do velmi přijatelných a příjemných výšin nezvykle často. A pak přijde poslední dvacetiminutovka, která ve vašich očích celý film vyzdvihne poměrně vysoko (tak jako u mně), nebo jen pokrčíte rameny a řeknete si: "Tak alespoň něco". Ten příběh není originální, vlastně není ani nějak originálně vyprávěn, ale ono to prostě funguje. Má jisté kouzlo, poutavý styl vyprávění (navzdory jeho prostotě, která ho právě možná ona dělá tak zajímavým), příjemné herecké výkony neodpudivých postav. Byť musím uznat, že občas nezvratitelná pravda, že celá zápletka prostě na celovečerák nestačí a tak jsou některé věci docela okatě natahovány, ale na druhou stranu, nakonec se s tím tvůrci poprali docela obstojně. Jedním slovem prostě klasika. Která mi dost sedla. 3,5* (13.04.2013)

Ti West všechny svoje filmy točí hlavně pro sebe, nikoliv pro masy. Tenhle chlápek očividně má nakoukáno hodně - ví co divák vyžaduje, ale záměrně na to kašle, a plní si SVŮJ dětský sen. Proto se mu pokaždé podaří rozdělit publikum na dva tábory: na ty, co jeho snímky nenávidí a opovrhují jimi, a na ty, co jeho práci naopak respektují a baví je. West pracuje hlavně s náznaky tušeného zla a nemilosrdně dlouhým očekáváním na zlomový okamžik. Za to lekacími momenty rozhodně šetří, asi se mu nezdají pro příběh důležité. Takže jeden divák je pak samozřejmě nasraný ("Co je to za horor, když se každých pět minut neleknu?!"), druhý je spíš nadšen po stránce řemeslné. A přesně to je případ jak House of the Devil, tak novějšího The Innkeepers. West zkrátka někoho nudí, jiného baví. A mě si rozhodně získal. (14.02.2012)