Dům ďábla

The house of the devil (troufám si tvrdit) bude pro současného náctiletého diváka zvyklého na novodobé horory plné prvoplánových laciných lekaček skutečným utrpením (důkazem budiž místní hodnocení a komentáře). Pro nás „fajnšmekry“, co s láskou vzpomínají např. na Johna Carpentera je to skutečná delikatesa. Já bych tento snímek nebral doslova jako poctu žánru let 80-ých. Ti West chytře vsazuje děj právě do tohoto období, nicméně mám silný pocit, že to není pouze z důvodu, že by chtěl natočit 80–kové retro, ale aby právě na tomto byla vidět nejvíce ta rozdílnost se současnou tvorbou. Musím přiznat a jednoznačně konstatovat, že takhle dokonale řemeslně odvedenou filmařinu, to aby člověk pohledal. Kouzlo všeho tkví právě a jenom v neukázaném (čehož si je Ti naštěstí více než dobře vědom), takže to nekonečné oddalování toho co musí? přijít, je ve výsledku o mnoho působivější než 95% současné produkce. Musím se přiznat, že pro mě osobně mělo to procházení se hl. hrdinky ( btw notně sympatické Jocelin Donahue) mnohem větší kouzlo než samotné okultní finále. Při scéně, kdy si Jocelin pouští do uší 80-kovou pecku z walkmanu a křepčí po baráku jsem si téměř cvrnknul do trenek (přepadla mě nostalgie jako prase) a stejně tomu bylo i v případě úvodní titulkové sekvence. Nicméně chápu (souhlas s uživ. Matty), že bez závěrečné 15-ti minutovky by se House of the devil nedal považovat ani za horor. Na druhou stranu, vadilo by to tak...? Výsledný resultát: Ti West je nesporně talent (na toho chlapíka si dám pozor) a samotný The house of the devil je pro mě osobně jedním z NEJpříjemnějších překvapení za poslední dobu. V rámci žánru těch největších. Takže...počkejte si na večer, zatáhněte rolety, sluchátka do uší a nechejte se pozvat do „ útulného“ domu, na tak trochu jiné samotě u lesa, než nám kdysi servíroval Jiří Menzel :o) (22.02.2011)

Ti West všechny svoje filmy točí hlavně pro sebe, nikoliv pro masy. Tenhle chlápek očividně má nakoukáno hodně - ví co divák vyžaduje, ale záměrně na to kašle, a plní si SVŮJ dětský sen. Proto se mu pokaždé podaří rozdělit publikum na dva tábory: na ty, co jeho snímky nenávidí a opovrhují jimi, a na ty, co jeho práci naopak respektují a baví je. West pracuje hlavně s náznaky tušeného zla a nemilosrdně dlouhým očekáváním na zlomový okamžik. Za to lekacími momenty rozhodně šetří, asi se mu nezdají pro příběh důležité. Takže jeden divák je pak samozřejmě nasraný ("Co je to za horor, když se každých pět minut neleknu?!"), druhý je spíš nadšen po stránce řemeslné. A přesně to je případ jak House of the Devil, tak novějšího The Innkeepers. West zkrátka někoho nudí, jiného baví. A mě si rozhodně získal. (14.02.2012)

S výjimkou trochu rozporuplného konce, asi nejnapnutější horor, co jsem viděl, za což můžou zejména tři věci - nevíme vůbec, čemu hlavní postava čelí, posloucháme hodně exponovanou hudbu a hlavně, z ostatních hororů jsme zvyklí, že "to něco" (například lekačka) přijde mnohem dřív a jelikož nic nepřichází a pořád cítíme, že to přijít musí, jsme nataženi jako struna (jsme-li pozorní). Očekávání nějakého typického osmdesátkového hororu může způsobit zklamání, nedoporučuji, House of the Devil na mě působilo mnohem seriózněji. Po emoční stránce snímek podpořili i 4 zkurvení diváci v sále kina Aero, co nebyli schopni zavřít hubu na déle než půl sekundy. Omlouvám se za svůj výlev, ale pořád je to přijatelnější než vražda :-) (13.02.2010)

Taková tichá, ale přesto velmi působivá pocta okultním hororům druhé poloviny dvacátého století. Přestože se většinu filmu děj neposouvá a prakticky jsme jen svědky hrdinčiného poflakování nebo prozkoumávání domu, snímek poutá dál a dál až do strhujícího finále. Konec je skvělý, poslední věta mě zvlášť dostala. Místy jen škoda té táhlosti, ale to u podobných hororů bývá časté, takže v rámci žánru okultního háčka určitě film vyhrál na plné čáře. (12.08.2011)

Najprv sa ospravedlňujem fanúšikom hororových muvies za toto hodnotenie ( beztak viem , že som krypel a buzík, idiot a čurák.. ) , ale dovoľte mi objasniť " very short and sweet " prečo vlastne tak. 1. Do prvej hodiny a 15tej minúty to bol film Babysitter Wanted ( 2008 ) , pričom i napriek tomu, že som to kukal o 11tej v noci a so slúchadlami na ušiach , tak ani jedna ľakačka nezabrala . To bolo doposiaľ za 2 nádejné hviezdičky . 2. Tak debilný a trápny koniec zmazal i tie dve nádejné hviezdičky. Bohužial , Ti West i napriek tomu, že atmosféra 80. rokov , ktorú vytvoril, je nepopierateľná, nevie točiť filmy, ale iba sračky !!! (20.03.2010)