Dům ďábla

Sektářské horory jsou mým vůbec nejoblíbenějším hororovým subžánrem (viz. Race with the Devil, Rosemary's Baby,...) a tak jsem byl na tohle Westovo retrodílko docela natěšen. A zklamání se nedostavilo - má očekávání, která jsem v duchu záměrně nezveličoval, byla do puntíku naplněna. Příjemný návrat do hororové minulosti. (12.12.2009)

FIlm bych ohodnotil jako velkou dávku nudy. Většinu času se nic neděje a pak na samotný závěr kdy se něco začné dít, si to hlavní hrdinka rozdá s partou šíleců a přestože je svázaná je všechny přemůže. Děj je však naprosto nenápaditý a přímočaře směřuje k jednomu bodu, jenž mne ale vůbec nenadchnul. (19.11.2020)

je úplne jasné, o čo sa film snaží a za túto snahu dávam autorovi hviezdičku naviac, pretože v dnešnom svete, kde v žánri horor dominujú a prevládajú dve výrazné línie - a obom ide buď o lacný efekt alebo prekročenie hranice brutality, či o silenú pointu a dôraz na "mechanické" ľakanie - je tento počin a pokus o istý návrat k hororvej tradície rokov sedemdesiatych, s budovaním atmosféry a stavaním na stupňujúcom napätí naozaj ojedinelý a chvályhodný, bohužiaľ však výsledok nie je taký účinný a k vzorom, ktoré kopíruje či sa im približuje, má ďaleko, čo je hlavne smutným dôsledkom trestuhodne slabého a neoriginálneho scenára a mdlého herectva, miestami až iritujúceho; (31.03.2013)

Ti West všechny svoje filmy točí hlavně pro sebe, nikoliv pro masy. Tenhle chlápek očividně má nakoukáno hodně - ví co divák vyžaduje, ale záměrně na to kašle, a plní si SVŮJ dětský sen. Proto se mu pokaždé podaří rozdělit publikum na dva tábory: na ty, co jeho snímky nenávidí a opovrhují jimi, a na ty, co jeho práci naopak respektují a baví je. West pracuje hlavně s náznaky tušeného zla a nemilosrdně dlouhým očekáváním na zlomový okamžik. Za to lekacími momenty rozhodně šetří, asi se mu nezdají pro příběh důležité. Takže jeden divák je pak samozřejmě nasraný ("Co je to za horor, když se každých pět minut neleknu?!"), druhý je spíš nadšen po stránce řemeslné. A přesně to je případ jak House of the Devil, tak novějšího The Innkeepers. West zkrátka někoho nudí, jiného baví. A mě si rozhodně získal. (14.02.2012)

Poctivo budované napätie. Na tak čistú hororovú hru už dnes ani nie sme zvyknutí (paranormálne aktivity sú pôsobivé, ale sú blaf). Snímka zahanbuje všetky domy a amityvilly, a v perfektne vystihnutých osemdesiatkových šlapajách vzdáva poctu jednej historicej etape žánru. Škoda len toho záveru, ku ktorému sa posúva tak sústredene a s toľkými rastúcimi očakávaniami v divákovi, ktoré nedokáže naplniť, nieto ešte preplniť. (05.12.2011)