Symptom Pandorum

Konečně! Po Horizontu události přišel zase pořádný sci-fi horor, jehož atmosféru můžete řezat motorovou pilou. Snímek plný stísněných prostorů, všudepřítomných kabelů a neprodyšné tmy nahání strach, úzkost a místy dokonce klaustrofobii. Pandorum má od začátku do konce neutuchající napětí a silné tempo, dále pak povedené masky tajemných příšer žijících uvnitř lodi a na závěr sladkou třešničku v podobě překvapivého rozuzlení. Pravda, akční sekvence jsou docela špatně sestříhané, takže se v nich divák lehce ztratí, ale to je v mém výčtu drtivých kladů malý detail. A nakonec je tu ještě skvělý Ben Foster, jenž zastínil i slavnějšího kolegu Quaida. Zajímavé je, že Foster dokáže vtisknout každé své postavě jakési nezaměnitelné šílenství, trojrozměrnou hloubku, a film od filmu herecky vyspívá. Jen tak dál, Bene. (06.03.2011)

Začalo to Heinleinovými Sirotky Oblohy, pro mě osobně vrcholilo Aldissovým Nonstopem, ale kvalitně žilo dál, třebas v podobě Harrisonova Zajatého vesmíru. Řeč je o kosmické lodi vyslané za účelem osídlení vesmírných dálav, jejíž posádka tak docela neví, co se to nyní s lodí děje. V Pandoru nejsou příčinnou neznalostí řady generací, ale amnézie způsobená dlouhodobou hibernací. Rozdíl je to podstatný jen v tom, že v Pandoru všichni vědí, že jsou na kosmické lodi. Jaký nečekaný faktor však může vyhodit z kolejí největší triumf technického umu všeho lidstva? Je to trapné, ale jsou to zombíci. Sice nejenom oni, ale právě technonemrtví jsou mlýnským kamenem, který Alvart svému filmu přivázal ke krku a ten pak zpola utonul v šestákových vodách. Škoda, první minuty filmu si uzurpovala opuštěná, skřípotem naříkající, blikáním o pozornost žadonící a temná loď, v které se není koho zeptat, co se stalo, natož jak. Uzurpovala je a očarovala. Vidím, pravda, že tu loď navrhovali filmaři spíše než inženýři, ale může mi to vadit, když jako inkubátor strachu a paranoie svůj úkol plnila na sto procent? Nemohla by mít taková loď lepší obyvatele než paranoidní sexy Němku s doktorátem v bojové gymnastice, Vietnamce cvičeného v boji s čímsi na způsob naginaty, kůsy či čeho (jenže zubatější, poněvadž zubaté zbraně jsou filmovější), negroidního gangsta šamana a dva pány piloty? A samozřejmě ty zombíky... Také bych velmi ocenil, kdyby šokující závěrečná odhalení byla šokující i pro ty, kdo již něco o generačních a podobných lodích četli a nějaký ten film viděli. Ale máš kliku, Pandorum, Elysium, ta loď milá, ta ti tu třetí Subjektivovu hvězdu vybojovala. (08.03.2010)

Sci-fi horory nemám moc v lásce. Do tohohle jsem se tím pádem nijak nehrnul, ale nakonec mě o to víc potěšil. Rok 2174, naše přelidněná a vyčerpaná planeta je v koncích, startuje záchranná vesmírná loď. Její mise: uchování lidstva na jiném, vzdáleném a Zemi podobném světě. Vrženi do děje jsme současně s hlavním hrdinou, který se probouzí z hibernace a zpočátku ví úplný hovno. Na lodi nic nefunguje jak má, situace se s bližším poznáním jen a jen zhoršuje. Jak brzy zjistí, poflakování se v komplexním systému temných chodeb těžce smrdí průserem... Pocit neznáma, napětí, strachu, v úvodu i klaustrofobie - to vše zvládá PANDORUM na jedna. Nechybí ani taková ta sci-fi rozmáchlost a tíživost situace, plus celkově dost solidní atmosféra. Taktéž nechybí úplně (nechci a nemůžu moc prozradit) výtečná bestiální stvoření. A ze všeho nejvíc jsem se divil, že to působí celkem velkolepě a vůbec ne lacině. Nevím jestli to stálo nějaký větší prachy (řekl bych že ne), každopádně v tomto ohledu nemám jedinou námitku - dobré i na dnešní supertrikovou dobu. Prostředí, masky i triky, to vše se vydařilo, nic není cítit amatéřinou. A ještě jedno velké plus: děj se neustále, neodhadnutelně a zajímavě sune kupředu, nevybalí všechny trumfy hned v úvodu. Naopak, dozvídáme se vlastně téměř až do úplného závěru. Takže dle mého názoru velmi povedený film, který může zaujmout jak fandu sci-fi, tak hororu, tak obojího, tak ani jednoho. P.S. dá se brát i jako takový vesmírný DESCENT. (15.02.2010)

Netradičně začnu komentář invektivem: Zabte střihače! Nepřehlednější akční scény jsem už dlouho neviděl, kolikrát jsem si ani nebyl zcela jistý, jestli dostala příšera člověka, nebo člověk příšeru (a na nepřehlednost si zde stěžuje člověk, který zbožňuje REC, Seventh Moon, Cloverfield...!) Vzhledem k námětu mohlo být Pandorum neskutečnou depresí a tísnost vyvolávajícím snímkem, no Alvart to pojal spíše jako akční béčkovou naháněnou (nekoná se nový Alien, ale nový Resident Evil ve vesmíru), která ukáže to, jakým skvostem mohla být, až v samotném závěru. Zápletka ani její vyústění není zas až tak originální - ve filmu tedy možná ano, ale před pár měsíci jsem četl něco dosti podobného v knižní podobě - jak se občas uvádí, ale svěže působí, to ano. Bohužel scénář je nepředkládá s takovou silou, jakou by si bývaly zasloužily. Palec nahoru za námět, atmosféru, příšery, závěrečnou psychotičnost a pointu, palec dolu za střih, nedotaženost, postavy a nedostatek strachu. 70% (10.11.2009)

"Jsem moc starej a znavenej, abych si lovil zvěř čestně." A já jsem moc starej na to, aby mě tohle dokázalo zaujmout. Bubáků se totiž nebojím, lekačky mě rozesmívají a děsivý zvuky mě prudí. Nic jinýho tam není. Vlastně je.  Má to konec, což mě příjemně překvapilo a taky to má bojovnou divoženku Nadiu, což je kategorie, pro kterou mám slabost. Prostě jsem se u toho byl ochoten bavit, ale zažil jsem jen nudu, utrpení a pár "šokujících" zvratů, který by mě snad i překvapily, kdyby nebyly signalizovaný několik světelnejch let dopředu. (20.06.2022)