Medzi stenami

Mezi zdmi je film natolik realistický, že vlastně není ničím překvapivý... To schéma zná každý, kdo kdy měl co dočinění se školou - ať už jako žák/student či učitel. V tom není to nejpodstatnější, co snímek nabízí. Důležitější je to následné neodbytné nutkání přemýšlet o řešení problému, který je stejný ve Francii i u nás (viz komentář učitele Radka99 :-) ) A mně navíc dodal další záminku k tomu, proč nikdy neskončit jako kantor.. :D Problém je na obou stranách barikád a chvílemi mi to připomnělo tu starou historku, kdy si F. Truffaut povzdechl nad ironií vzdělávacího systému, který nutí člověka utíkat ze školy, aby si mohl číst Balzaca... Zde vidíme, jak se učitelé dohadují, čemu ty třináctileté děti můžou asi tak rozumět a co pro ně bude těžké, a přitom při elementárních otázkách o smyslu výuky sami argumentačně tápou a neumí své žáky nijak motivovat... Jaký to pak div, kdy jedna z třídních buřiček ve chvílích volna čte Platona. Co to ale pomůže, když učiteli ve třídě sedí agresivní individuum bez zájmu o cokoli kromě fotbalu, nebo klučina, co si při prvním vyrašeném chloupku na bradě myslí, že sežral všechnu moudrost světa... (04.01.2009)

Možná je to vaše třída. Možná jste to vy. Touto parafrází sloganu nejmenovaného televizního seriálu by se dal charakterizovat vítězný snímek z loňského festivalu v Cannes. Žádné umělé zápletky, zde je absolutní realismus s pečlivě vykreslenými charaktery jednotlivých postav. Až si český divák řekne: "Tohle přece znám, takhle nějak podobně to u nás chodí taky." Nejednou jsem se přistihnul, že od plátna nemůžu odtrhnout oči. Moc jsem si přál, aby snímek byl ještě aspoň o půlhodinku delší. Co k tomuto výjimečnému zážitku dodat? Vynikající scénář, naprosto přirozené herecké výkony mladých svěřenců a kamera, která vše zachytává jakoby náhodou, vytvářejí z malého filmečku opravdový FILM._____________ P.S.: Čeští filmaři na něco podobného nemají koule. (13.05.2009)

To snad ani nemohl být hraný film, spíš dokonalé využití principu cinema vérité. Prostě stačilo postavit kameru doprostřed třídy a nechat ji běžet... A že je o čem přemýšlet! Smečka drzých neurvalých spratků dokonale ilustruje krizi současného školství nejen ve Francii - demokracie všude a za všech okolností není a ani nemůže být všelékem, ačkoli za něj často bývá nesmyslně považována. Snímek navíc poukazuje i na problematiku přistěhovalectví a bariéru neporozumění v multikulturně složené třídě. Nezbývá než tleskat, když se za minimální peníz povede natočit natolik silné dílo s nepominutelnou výpovědní hodnotou. (23.01.2009)

Tenhle snímek může plně docenit snad pouze učitel prožívající to vše na vlastní kůži, na podobné škole (uživ. Radek99 by zřejmě mohl vyprávět..). JÁ sám za sebe musím konstatovat, že snímek jsem si pustil s tím, že zkusím 5min a uvidím. Nakonec jsem ho dokoukal s velkým zájmem až do úplného závěru, což myslím hovoří za vše. Jedná se o velmi podrobnou sondu o stavu francouzského školství (teď samozřejmě neberu v potaz ty soukromé a výběrové), ale troufám si tvrdit, že by se dal aplikovat na velkou část zemí, Českou republikou nevyjímaje. Proto si troufám tvrdit, že osloví diváka v mnohých zemích. Po shlédnutí tohoto snímku musím konstatovat jediné. Učitelem na podobné „výběrové multikulturní škole“ bych nechtěl být ani náhodou. O to více obdivuji ty, kteří i přes všechny překážky (teď narážím zejména na finanční „motivovanost“) a zdánlivou bezvýchodnost, v sobě najdou dostatek sil a vůle dotyčné zaujmout, najít si k nim cestu, následně s nimi navázat dialog a něčemu novému naučit, tak jako v případě Francoise. Pouze, (abychom byli objektivní), zdaleka ne všichni učitelé mají přístup, jako třídní učitel této třídy. Entre les murs je pozoruhodný, inteligentní snímek, řešící stále aktuálnější palčivou otázku (vždyť co je důležitější než naše vědomosti, všeobecný přehled a začlenění se do společnosti), který si na nic nehraje, své sympatie nepřiklání ani k jedné straně, "pouze" věcně převypráví příběh jednoho "obyčejného" školního roku, jedné "obyčejné" třídy, který si svou pozornost (a ocenění) bez nejmenších pochyb zaslouží. 88,8% (05.04.2011)

Žasnul jsem, že se něco takového podařilo natočit. Hraný film ze školního prostředí, který nepůsobí kašírovaně, a nebýt zřetelně sledovatelného ústředního příběhu, skoro bych si myslel, že koukám na dokument. U nás bychom o nich natočili tak maximálně Bastardy a ukazovali, že problémy jsou pouze na straně žáků... (16.05.2011)