Valčík s Bašírom

Dobré ráno Libanone. Ať se splní Tvé sny. Ať skončí Tvé noční můry. Tvoje přítomnost je požehnáním, Libanone. Jsi rozerván na kusy. Vykrvácíš v mém náručí…… Pod záminkou ztráty paměti mužů, kteří v Libanonské válce odehráli ,,svoji roli“, oživuje Izraelský režisér paměť ostatním a neznalé poučuje. Zajímavá animace, solidní tempo vyprávění, téma celosvětové, ale přeci jen názvy jako Osvětim, Dachau, Terblinka se mnou pohnou více. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Každá země, jenž vedla válku, má svoji temnou minulost. Paměť nepotřebuje oživovat jen lid Izraele!!! (27.07.2009)

VALČÍK S BAŠÍREM nedosahuje emociální působivosti a drtivosti jako REDACTED, ve kterém se vyprávělo o mediální (re)prezentaci války, ale jako kombinace animovaného filmu s dokumentem se jedná o velice důslednou podívanou, jež ale nedrží moc pohromadě. Zaujme již nápad rekonstruovat paměť prostřednictvím animace, protože si i neexistující vzpomínky vytvoříme na základě podnětů, ale chybí mi větší pohrávání si s divákem (jako je tomu ve scéně rozhovoru o fotografii z lunaparku, kdy v druhém plánu onen lunapark můžeme vidět - nebo jsem si ho tam přimyslel?). Zamlouvá se mi vypravěčská důslednost a důmyslnost, což je něco, na co dojela také nezvykle animovaná, k politickým otázkám se vyjadřující Satrapiová v PERSEPOLIS, ale takové Linklaterovy filmy jako WAKING LIFE či SCENNER DARKLY na mě více dýchnou atmosférou a donutí se zamyslet. A osobně mám problém s přístupem hlavního hrdiny, kdy buď otřesné zážitky vytěsní, nebo nad nimi smutní. 8+/10 (19.02.2009)

Valčík s Bašírem má své místo ve světové kinematografii jistojistě zasloužené, i když možná hlavně (paradoxně) kvůli neotřelé formě. Jeho největší síla je v detailu a v jednotlivých scénách, jako celek (či příběh) už to tak moc nefunguje a cestou k závěru (oproti očekávání) ztrácí na síle. Nejsilnější scénou tak zůstává ta úplně první (snová s útokem psů) - při té mě skutečně jímala hrůza. Každopádně i tak mohu Valčík s Bašírem směle doporučit. Navíc válka na Blízkém východě je zatím, co se týče zájmu filmařů, víceméně terrou incognitou a ve spojení s animovaným filmem jde vskutku o událost více než pozoruhodnou. 75%. (15.05.2015)

Scénář: Ari Folman .. Není aktuálnějšího filmu, který, byť nepřímo, byl napojen na současný segment nekonečného válečného stavu v Izraelsko - Arabském konfliktu (míněna válka v Gaze, 29. prosince 2008 - 18. ledna 2009, prozatím). _____ Folmanovo protiválečné pojetí Vals Im Bashir, jako animovaného autobiografického dokumentu o hledání vlastní paměti a jejího tematizování je vskutku geniální a řádně sugestivní záležitostí. Nejde jen o emocionálně silné výpovědi o válečných událostech, jakožto o celkový nádech surreálna, ve kterém se pod nátlakem krutých událostí postupně rozpouští vzpomínky, které od počátku potlačuje vynucená apatie k smrti a strachu v boji, posílená následnou podvědomou snahou raději všechno vymazat z paměti. Někdy se to podaří, ale většinou ne. Zvolená obrazová forma mi bez problémů sedla, je dostatečně apartní a s pomocí fascinující hudební složky (Haunted Ocean na mě měl podobně ohnivě zdrcující účinek jako Surface Of The Sun v Sunshine) tvoří nevšední zážitek. Jsem zvědav, zda někdy najdou obě znesvářené strany svůj klid. Fatální momenty jejich válek nechť jsou k vidění všem. Nemělo by se na ně zapomínat, jen mám obavu, že se naproti povědomí budou ještě mnohokrát opakovat… _____ „Válka je neuvěřitelně zbytečná věc. Nejde tu o slávu ani o hrdinství. Zpravidla nějaký mladíček jde a neví kam; střílí, aniž ví na koho; je zabit nebo zraněn, ani neví kým.“ (19.01.2009)

Animák (rozhodně ne pro děti) v dokumentárním stylu o rozpomínání se na krvavé hrůzy jedné války a genocidy? Přesně tak a ještě v dost syrové podobě, po drobných úlomcích a s cákanci krve. Výtečná animace (ta sama by zasloužila pět hvězdiček) a stejně tak výborně zvolený soundtrack. Po většinu filmu velmi poutavé, ovšem občas, při rozhovorech ke konci, jsem trošku ztrácel pozornost. Ta se mi ale vrátila při živých záběrech v závěru. Zatím čtyři hvězdičky, uvidíme napodruhé. (26.09.2010)