Wendy a Lucy

Kolísá to mezi dvěma a třemi hvězdami. Vadí mi, že po ztrátě Lucy vidíme situaci pouze z pohledu Wendy, tudíž přesně nevíme, co a kde Lucy dělá a jak se dostala tam, kam se dostala. Ve filmu je taky dost slepých míst, která kazí celistvost děje. Závěr zvláštní, nedokážu si představit, že bych po nalezení svého milovaného mazlíčka tohle dokázal. (05.08.2013)

Wendy a Lucy neustále jakoby osciluje mezi narací omezenou a narací vyprázdněnou. O hlavní postavě divák neví v podstatě vůbec nic, snad jen to, že spolu s fenkou Lucy cestuje na Aljašku za prací. Během filmu se divák již pouze dozví, že Wendy má v Indianě sestru a švagra, nicméně důvod cesty vyřčen nebude. Touto informační "nouzí" ale divák netrpí, protože je vyprávěním filmu neustále směřován k vnímání aktuálního okamžiku - naprostého pocitu beznaděje a zmaru, do kterého se Wendy dostává. Velmi intenzivní zážitek! P.S. Film, který bych toužil natočit, kdybych toužil filmy točit. (15.02.2011)

Po delší době jsem dostal pořádnou žízeň na nějaký ten nezávislý snímek, Wendy a Lucy mi jí sice uhasily tak zpoloviny, ale jinak jsem naprosto spokojený. Malý a ve své podstatě vlastně hrozně jednoduchý film vsází na nenucenost hlavní představitelky (skvělá Michelle Williams), která celý snímek táhne víceméně sama. Takže opravdu nečekejte žádné srdceryvné proslovy, půlhodinové loučení ani nic podobného. Tohle se naštěstí -hollywoodu- vyhlo velkým obloukem. (05.08.2013)

"Pane, já jsem ještě s nakupováním neskončila !! Vyšla jsem ven ze dveří jen náhodou, za ty konzervy bych samozřejmě zaplatila !!" ;) Mám slabost pro roztomilou Michelle Williams, ne už tolik pro (pseudo)artové záležitosti nezávislých filmařů.. Nicméně !! ;) Snímek Wendy a Lucy patří k těm nejsilnějším intimním dramatům, jaké jsem viděl, příběhu sluší celková strohost, umírněnost, hřejivě lidské dialogy a famózní úsporné herectví Michelle Williams, ani nutně nevyznívá depresivně a já jím byl naprosto pohlcen, byť musím přiznat, že vlastní zkušenosti, díky nimž se divák dokáže s filmem ztotožnit, nejen hovoří o civilnosti a věrohodnosti scénáře, ale občas i poněkud zkreslují skutečnou kvalitu filmu !! Talentovaná režisérka a rodačka z Miami Kelly Reichhardt, která vyrostla v policejní rodině, sice nechává děj příběhu jakoby postávat u cesty, ale má neskutečný tah na branku, jeden tak z tohoto nesmírně dojemného a silného snímku dokonale cítí, jak dlouhá právě tahle cesta ještě pro Wendy bude.. [ Pouze v původním znění s titulky !! ] (04.08.2013)

Jak tenhle film jenom stručně popsat... Je to takové něco o něčem a zároveň o ničem. Za celý film se stane jen to, že ženě jménem Wendy (o které skoro nic nevíme, jen to, že bez peněz cestuje na Aljašku a že má kdesi v Indianě sestru a asi se s ní moc nemusí - akorát nechápu, co po ty dva tři dny co se to odehrává jedla a pila) při jedné blbé události zmizí její pes jménem Lucy, ona ho hledá po celém městě ve které uvízla, potká pár zajímavých lidí, SPOILER Lucy nakonec najde, ale protože je na tom finančně o dost hůř než na začátku, nechá ji u "pěstouna" který ji našel a sama Wendy pak odjíždí náklaďákem pryč KONEC SPOILERU. Takže je to jen jednoduchý příběh bez nějakého většího přesahu a se slabě představenými postavami, co přesně mi tím chtěla režisérka říct taky netuším, ale v rámci toho co to je se to vyvíjí docela zajímavě, dost mě to vtáhlo do děje, vůbec jsem se u toho nenudil a těch 80 minut mi uteklo jako voda. Navíc i pár těch setkání se mi líbilo. Road movie to sice není ani náhodou, vlastně ani nechápu, co tady ten žánr dělá, ale nevadí mi to. Ten film ve mě zanechal jakýsi "příjemně neutrální" pocit (líp to fakt nepopíšu), ale víc jak slabé čtyři mu dát prostě nemůžu. Ačkoli to možná mělo svým způsobem připomenout Jarmusche, ale na druhou stranu jsem ho tam moc neviděl. Takový zvláštní film, který není vůbec ničím zvláštní, fakt to líp asi nepopíšu. Ale jinak jo, docela se mi to líbilo. Slabé 4* (02.05.2021)