Milk

Tenhle film má svoje obrovské kouzlo, zejména v příběhu dlouhého vyčerpávajícího boje za homosexualitu, téma dosud naprosto odmítané, výborně propracovaných charakterech i vztazích mezi nimi. Kamera, střihy i hudba dokonale přibližovaly situaci a herecké výkony zejména Seana Penna (nejúžasnější jsou jeho radostné pohyby při oslavě narozenin:) ) a Joshe Brolina. Na druhou stranu na mě film jako celek působil až moc zdlouhavě a 'ukecaně', dost dialogů mi přišlo zbytečných a některé menší dějové linie bych naprosto vynechala. Snad proto 'jen' ****. (24.04.2010)

Že by snad kolektivní herecký výkon roku? Jistě to všem může připadat jako přehlídka karikatur (a dle ohlasů to taky tak mnoho lidí bere), ale málo kdo si uvědomí, že pro napsané postavy byly předlohou skutečné osobnosti, skuteční lidé a hlavně - skuteční gayové. Jestli byly takzvanými karikaturami i ve skutečnosti pak není chyba scénáristů. Mně stačilo, když jsem viděl perfektní civilní výkon Jamese Franca, ten přeci není ve filmu žádnou napodobeninou ani karikaturou gaye. Proto si myslím, že herci odvedli obrovský kus práce a ten "titul" kolektivní herecký výkon roku bych jim udělil. Samotné téma je kontroverzní až na půdu americké akademie a v políčku pro počet proměněných nominací určitě nezůstane současná nula. Když nad tím však přemýšlím, nevím za co bych toho Oskara udělil, Sean Penn je sice skvělý ale Frank Langella jej předčí ve všech ohledech, to samé se dá říci o Gus Van Santovi a i ostatních nominovaných, samotné klání bude zajímavé sledovat (já nad ceremoniálem ještě hůl nezlomil). Milk si zařazuji do poličky s názvem jednou a dost, film mě chytil za srdce, nenudil mě a dozvěděl jsem se zase něco nového, ale nevidím jediný důvod projekci opakovat. (31.01.2009)

I donť t belive in Harvey ehm Milk…Snímek zahalený aurou pseudo-kontroveze jen díky povrchnímu škatulkování obsahu, přičemž to jediné, co je na Milkovi opravdu kontroverzní je Oscar pro Seana Penna. Ničím nevybočující politický životopisný snímek, který je zajímavý především díky perfektnímu vykreslení dobové atmosféry a použitím příslušných archivních materiálů. Nic víc ale ani nic míň. (24.03.2009)

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)

Úvodná časť o zásadnej zmene životného štýlu pôvodne vzorného zamestnanca finančnej korporácie, úzkostlivo strážiaceho pred kolegami a známymi tajomstvo svojej sexuálnej orientácie, na odvaleného vlasatého hipisáckeho lokálneho gay maloobchodníka a zároveň gay aktivistu bol skvelý. Následné volebné súboje v znamení návratu hipíka späť do systému (zmena imidžu aj účesu prinášajú len klasické hollywoodske prehral-prehral-prehral-vyhral. Dobre zrežírované, dobovo vierohodne pôsobiace zobrazenie atmosféry sanfranciských aktivistických zhromaždení v 70. rokoch 20. storočia. Dôležitým príspevkom je i ukázanie mediálneho pokrytia všeobecných amerických spoločenských aj politických nálad vo vzťahu k homosexuálom. A herecký výkon Seana Penna je vskutku obdivuhodný. Takže napriek istej strednoprúdovosti spracovania, existujú plusové záchytné body posúvajúce hodnotenie nahor. Nemalou mierou tomu prispelo celkové vyznenie filmu, zastávajúce sa práv nielen sexuálnych menšín, ale aj ostatných, mediálno-politickým hlavným prúdom na okraj odsúvaných a právne utlačovaných spoločenských minorít - invalidov, žien, dôchodcov, ľudí odlišných rás. (30.03.2021)