Réžia:
Gus Van SantKamera:
Harris SavidesHudba:
Danny ElfmanHrajú:
Sean Penn, Emile Hirsch, James Franco, Josh Brolin, Diego Luna, Kelvin Yu, Denis O'Hare, Lucas Grabeel, Alison Pill, Victor Garber, Joseph Cross (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Režisér Gus Van Sant a Sean Penn oživili příběh člověka, který je do dnešní doby považován za jednoho z největších mučedníků americké historie. Za svou sexuální orientaci zaplatil tím nejcennějším, co člověk má - životem. Když byl v roce 1978 na Harveyho Milka spáchán atentát, svět ztratil jednoho z nejcharizmatičtějších vůdců a hlas spravedlnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (552)
Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan ()
Obrovské zklamání. Film, do kterého jsem vkládal nemalé naděje skončil jako nudná agitka. Příběh je samozřejmě silný a má co nabídnout, stejně tak scénář nedopadl nejhůř, ale bohužel jsem rozčarován z režie. Proč? Protože jsem se nudil, přál si konec, postavy mě absolutně neoslovily, homosexuálové byli zahráni snad moc přehnaně. Popravdě nechápu ty oscarové nominace - snad jen tu pro Penna. Celý ten film mi přišel hodně laciný, snažící se vyvolat porozumění, soucítění... Ale já jsem zůstal úplně chladným, a to mě zaráží. V tom filmu se vlastně vůbec nic neděje, ale lautr nic. Velká škoda. HUDBA: Danny Elfman - potvrdil, že skládat umí. Dětské hlásky snad mají navodit gay atmosféru? Aha. I tak za hudbu plus. ()
Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. ()
Ani přes veškerou snahu tu nevidím víc než zcela obyčejný film, kterých je plno. Jediným rozdílem je, že hlavní hrdina je homosexuál. Stejně jako u Zkrocené hory mu to bude bohatě stačit k tomu, aby byl vyzdvihován do nebes. Děj je naprosto neoriginální a ničím nepřekvapí a konec je naprosto pateticky přehnaný. Penn hraje určitě dobře, ale film o ničem prostě nezachrání. Měl jsem co dělat, abych to dokoukal do konce. ()
Konečně první první snímek s Oscarovou nominací za Nejlepší film, u kterého nominaci považuji za zaslouženou. Bravurně natočený příběh o člověku, který se nebál pravdy a byl ochotný za ní bojovat. I přesto, že nedávám plný počet považuji tento film za velmi podnětný a smysluplný. Nejde jen o nějaký levnou historku, ale o samotné myšlenky, které snad v divákovi nějakou stopu zanechají. Nemyslím tím jen vymýcení některých hloupých předsudků vůči homosexualitě, ale i zamyšlení se nad podstatou mnohých dalších zažitých nesmyslů, které někteří nazývají "boží morálkou". A nejen to. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (25)
- Apartmá, které bylo využito ve filmu, je skutečné apartmá Milka, když žil na Lower Haight v San Francisku. (sir-dave)
- Gus Van Sant se snažil natočit film o Harvey Milkovi téměř patnáct let. Jeden z jeho nerealizovaných projektů se jmenuje The Mayor of Castro Street a mezi adepty na hlavní roli byl Robin Williams, James Woods nebo Richard Gere a Daniel Day-Lewis. (gattaca)
- Pro roli Harveyho Milka uvažoval režisér Gus Van Sant o Robinu Williamsovi, Richardu Gerovi a Jamesi Woodsovi. Přemýšlet mohl také o obsazení Chrise Evanse, který sám o roli projevil zájem. (HellFire)
Reklama