Iron Man 2

Do jednoho skvělí herci (Sam Rockwell si figurku slizkého konkurenta vychutnal do poslední kapky), ovšem nuceni odříkávat generické dialogy v generickém scénáři. Přísná inspirace komiksovou premisou se tentokrát nevyplatila - Favreau jen přemístil dějové linie, aniž by je vylepšil a příliš spoléhá na Downeyho, který se přeci jenom trochu okoukal. Je to solidní řemeslo, stopáž je únosná, ale nepřekvapí, nešokuje... jen propluje a vštípí do hlavy nehezkou myšlenku, že Marvel příliš rychle usnul na vavřínech. Tváří v tvář nadšení a nápadům z filmového Kick-Assu je to jen klasický důkaz o tom, že talent je víc než prachy... A taky docela fajn blockbuster, když trochu (trochu víc než minule) přivřete oči. Ale Favreau tentokrát asi vážně tluče hlavou o strop svých schopností. (27.04.2010)

Režisér Favreau výborne využíva potenciál hviezdnej hereckej zostavy, kde i „vedľajšáci“ majú role ako napísané na telo - jednooký Samuel v koženom kabáte, predajný kravaťák Rockwell, bladeovsky sa mlátiaca Scarlett, tí všetci, samozrejme v čele s Downeym Jr., si to vychutnávajú plným dúškom (azda len ruský psycho-vynálezca Rourke si zaslúžil byť psychologicky prepracovanejší). Samotný príbeh ale absolútne nemá čím strhnúť - zdramatizovanie či napätie tu prakticky neexistuje a akčné scény sú necelé dve a pokrývajú sotva 10 minút dvojhodnovej stopáže (!). Vlastne je malý zázrak, ako sa komiksovka s tak nevzrušivým scenárom dokáže udržať v rovine tak príjemnej konverzačky. (27.04.2010)

Sexy Robert Downey si podruhé oblékl kovové brnění coby Iron Man, pustil AC/DC a k tomu si přizval bouchače Mickeyho Rourka, který tu ještě vypadá zatraceně dobře, než se mu ještě víc povedlo z*urvit se plastikama. Whiplash mohla být perfektní postava, stejně jako Justin Hammer (sakra, měli jste Sama Rockwella!!:), jenže Iron Man 2 se nese více v duchu komedie. A to je také možná hlavní důvod, proč oba dva nejvýraznější charaktery budí spíše rozpaky a úsměv na rtech, než aby si člověk pomyslel, jak jsou drsní. Dramatických scén je zde sice také mnoho a fungují výborně, ale celkově je příběh namočen do humorné limonády:) Then again... už se tady začíná rozjíždět to monumentální MCU, máme tu Nicka Furyho, poznali jsme Natashu Romanoff a jsme opět rádi, že vidíme i agenta Coulsona:) (04.02.2017)

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) (24.11.2014)

Favreau umí navodit takovou tu party atmosféru ve které se Tony Stark pohybuje. To mě totiž v Iron Manovi vždycky hrozně baví. Tony Stark co přiletí na expo a má hafo tancujících kundiček v pozadí, nebo nakalenej Tony Stark co scratchuje v obleku Iron Mana a rozstřeluje melouny. A že je film hodně o dialozích mi neva, protože se tak děje v podání velmi dobrých herců, kteří jsou ještě navíc velmi cool. Nové vedlejší postavy jsou taky super. Klidně bych ruskýmu Mickey Rourkeovi dal víc prostoru a Scarlett Johansson ještě nikdy nebyla tak sexy. Ale nejlepší jsou zase ty bitky. Mě se strašně líbí, že Iron Man je s protivníkama vždycky hned hotovej, jelikož je to logický, když má takovejhle arzenál. Fakt ten jeho oblek je jedna z nejlepších filmovejch rekvizit. (03.05.2010)