Iron Man 2

„Mnohí sa ma pýtajú, ako v takomto brnení chodím na záchod. Takto.“ Na druhé pozretie (ktoré sa odohralo 6 rokov po prvom) prekvapivo ešte lepšie. Akčné scény sú super nakrútené; veľa tomu dáva chodbová scéna, v ktorej neviete, či viac exceluje do univerza prvý raz vstupujúca Čierna vdova, alebo Starkov brutálne snaživý komorník, šofér a vo voľnom čase neprofesionálny boxer Happy Hogan. Percentuálne hodnotenie okrem toho zvyšujú aj easter eggy (štít, kladivo, spis Avengers) a oproti jednotke zväčšený priestor pre Nicka Furyho. Sam Rockwell je kvalitný a osviežujúci zloduch; v podstate skôr technický typ, ktorému vlastne nejde o žiadne ovládnutie sveta a svojím spôsobom to celé myslí dobre. Akurát, že sa mu to časom úplne vymkne spod kontroly. Rockwell do postavy dokázal pretaviť svoje povestne známe pošukstvo a je excentrikovi Starkovi nečakane vyrovnaným partnerom; za istých okolností by to vlastne mohli byť spoluzakladatelia nejakej výnimočnej, vizionárskej technofirmy. Občas drhne logika (odkiaľ Iron Man vo finále vedel, že tam bude Pepper a že ju treba zachrániť pred explóziou?) a finále je dosť do očí bijúcim ústupkom komercii (takže hoci do vzduchu vyletuje štvrtka mesta a desiatky áut, evidentne o život neprišiel ani len túlavý psík), ale inak Iron Man 2 obsahuje veľa akcie, veľa humoru (miestami to vyzerá ako 200-miliónový sitkom), vtipné hlášky („Len som sa šmykol.“) a dialógy („Chcem vás...“ – „Aj ja vás!“ – „...mať z krku.“), úžasne nadizajnovaného Rusa Mickeyho Rourkea s papagájom na pleci (!) a zábavný vzťah Tony/Rhodey. Za najodvážnejšiu vec, akú tvorcovia použili, pokladám to, že Tonyho väčšinu času stvárnili ako arogantného hajzlika. Iste, už v jednotke to nebol žiadny svätec, ale tu je to miestami až (prehnane povedané) záporná postava a tak palce miestami držíte skôr Rourkeovi, než jemu (!). Ani sa nečudujem, že v rámci univerza nakoniec začala vláda USA podrobne skúmať (ne)vhodnosť superhrdinov, čo nakoniec v roku 2016 vyústilo do Občianskej vojny. (28.09.2010)

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) (24.11.2014)

Tak takhle to dopadá, když se snažíte vytunit formuli, která už je sama o sobě skvělá. Zkusili na ni přimontovat více vtipu, připevnit více akce, nechat nainstalovat autorádio, co hraje jen samé pecky, dovnitř posadit další oblíbené herce a nechat káru projet exkluzivními lokacemi. Výsledek je tak na půli cesty - a to zamrzí, obvzlášť proto, že jedničku mám hodně ráda.. Strýček fašírka! [28.5. 2010, Slovanský dům, titulky. (Zásadně).] (28.04.2010)

Režisér Favreau výborne využíva potenciál hviezdnej hereckej zostavy, kde i „vedľajšáci“ majú role ako napísané na telo - jednooký Samuel v koženom kabáte, predajný kravaťák Rockwell, bladeovsky sa mlátiaca Scarlett, tí všetci, samozrejme v čele s Downeym Jr., si to vychutnávajú plným dúškom (azda len ruský psycho-vynálezca Rourke si zaslúžil byť psychologicky prepracovanejší). Samotný príbeh ale absolútne nemá čím strhnúť - zdramatizovanie či napätie tu prakticky neexistuje a akčné scény sú necelé dve a pokrývajú sotva 10 minút dvojhodnovej stopáže (!). Vlastne je malý zázrak, ako sa komiksovka s tak nevzrušivým scenárom dokáže udržať v rovine tak príjemnej konverzačky. (27.04.2010)

Kdo nemá rád zbraně? Kdo nemá rád techniku? Kdo nemiluje slávu vyleštěnou penězi? Amerika vládne světu v blockbusteru, který odráží jednu tvář vlastního publika a stejně se tomu každý nechápavě směje. Akce rozhodně přibylo, je zajímavější, originálnější, i když někdy řešená (třeba final battle) hrozně urychleně. Je ovšem dobře, že Favreau buduje půdu pro Avengers opravdu solidním způsobem. Robert Downey jr. zase filmu vládne, i když prsa a rty Scarlett jsou rozhodně nebezpečné zbraně... Co bude dál? Nevím, ale dvojka mě dokázala opět pobavit na příjemné dvě hodiny, ale kromě toho skryté americké posedlosti nenabídlo nic, co bych musel vidět znovu. Klasických slabé 4*=70% s očekáváním, že ve trojce bude všeho třikrát tolik:). (13.09.2010)