Černej Dynamit

Nemám slov. Už dávno ma nič tak nepobavilo ako táto polo-paródia, polo-ukážka všetkých možných žánrových klišé, predvedených v tak nádhernom afekte až sa mi nechcelo veriť, že je len hraný. Veru, jedno z najväčších umení je zahrať zlého herca :-) plných 5 za šialenú scénu, zobrazujúcu chvíľku "osvietenia" a následné asociačné dedukcie ! (09.11.2011)

Uaa! Ultra-mega-šupa-nárez. Negrovský masaker väčšieho kalibru ako bol kanón samotného Dynamita. Takéto oldschoolovky ja teda môžem, ale že sa jej dočkám práve od podobného tvorcovského zloženia by som teda nepovedal. Neskutočne štýlová jazda s tak dokonalou atmosférou sedemdesiatych rokov, že ani samotné sedemdesiate roky takú nemali. Prestrelky, bitky a hlášky sa tu striedajú v neskutočnom tempe, až by človek povedal, že nie je možné, aby to tak vydžalo hodinu a pol. Ale títo čierni machri jednoducho majú stále čo povedať, lavína hustých hlášok nepozná konca a Michael Jai White stále do niekoho kope, mláti, či strieľa. Iný postoj mu nakoniec ani netreba, pretože akýkoľvek náznak ozajstného herectva sa v okamihu mení na paródiu. Konieckoncov film samotný paródiou aj je, miestami trošku prehnanou, ale zato najcoolovejšou za posledné roky. Jediné, čo mi zostáva, je len modliť sa, aby nejakým nedopatrením nevzniklo pokračovanie, pretože niečo podobné sa zopakovať podľa môjho názoru nedá. Pretože toto bolo robené s radosťou a pre radosť ostatných, a je to cítiť. A budem rád, keď si nebudem musieť tento zážitok kaziť nejakým úbohým a zbytočným príbehom, ktorý sa naň bude snažiť nadviazať. 85%. (30.12.2009)

Dosti bylo Samotářů a Rocky Horror. Black Dynamite je pártyfilmem pro nové tisíciletí. Chápu, že si to asi neužijí úplně všichni, ale i pokud máte méně než půl promile v krvi, musíte ocenit, že Sandersovi se podařilo výjmečné: natočit parodii a upřímnou poctu v jednom. Nejlepší na Černým Dynamitovi bylo to, že zachovává z původních blaxplotation amatérské kouzlo nechtěného. Finální záběry jednotlivých akčních sekvencí jakoby náhodou končí asi dvě-tři vteřiny poté, co dosáhnou svého vrcholu a přehoupnou se tak z macho-ultra-khůl pózy do jemné trapnosti. Právě tyhle vychytávky způsobují, že jsem ze Sandersova filmu tak nadšenej. Tyhle a závěrečný souboj s Nixonem :) (06.07.2010)

Před zhlédnutím jsem dostal od kolegy zasvěcený výklad o subžánru blaxploitation, který má představovat specifickou nezávislou žánrovou tvorbou z dílny černochů i točenou v první řadě pro černochy, a že má jít tady o ultimátní parodii, což mi alespoň v rámci rozšíření obzorů o dalších mně neznámých zákoutích kinematografie připadalo zajímavé. Pak jsem si připomněl, že asi 3 snímky přibližně tohoto ražení jsem už viděl, z čehož se mi jamajské The Harder They Come dost líbilo, ale ty další (navíc filmařsky ne zrovna zdařilé) u mě právě dopadly katastrofálně a byť tahle parodie je na tom řemeselně ještě celkem slušně (mimo často trapné herecké výkony), pocitová katastrofa se stejně konala. Nikdy jsem neměl ve filmech rád zbytečnou tunu násilí, pokud nemá hlubší účel a neslouží nevyhnutně např. k zobrazení jistého charakteru, smysluplného děje nebo myšlenky. Tady se násilí využívá hodně a vesměs samoúčelně, včetně několika až nechutně naturalistických scén. Vesměs drzý a bláznivý humor, který film využívá, nebyl mým šálkem kávy. Několik málo krátkých momentů mě rozesmálo či alespoň upoutalo, jistá originalita zde nechybí a našlo se pár nápadů (nejvíc poetická scéna s malým černoškem, novinama a následně na louce), které se mi líbily – ale ty scény, které na mě zapůsobily pozitivně dohromady tvořily tak 5 minut a zbylých 70 minut mě s pocitem menšího utrpení totálně minulo. Takže, žel.. u mě ne. [30%] (17.10.2022)

Totální, ale opravdu totální pičovina o hrozně nesympatickém negrovi Norrisovského stylu. Nudný je film po celou dobu trvání. Nic se v něm neděje. Debilita střídá trapnost a stále se to opakuje. Závěrečné titulky jsou vysvobozením. Větší pičovinu jsem neviděl měsíce. Scott Sanders je buzík a navždy jím zůstane. ODPAD!!!! (15.02.2013)