The Postman Always Rings Twice
Réžia:
Tay GarnettScenár:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrajú:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (viac)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (73)
Výborný noir, který by nezapřel ani mistr Hitchcock. Naprosto skvělá atmosféra, výborně vykreslené postavy a hlavně krásná Lana Turner. Její sexapeal je neutuchající. Škoda jen, že 40. léta byla ještě natolik prudérní, abychom se my diváci lační křivek krásek taky dočkali. Tento film však nadchne i bez toho. ()
Verziu z roku 1981 som videl skôr a nie je vylúčené, že je dôvodom, pre ktorý ju hodnotím rovnako, prípadne o čosi lepšie, ako túto. Existujú aj ďalšie verzie, podstatná je však knižná predloha od J.M. Caina, ku ktorej sa môžu filmové verzie iba priblížiť. Táto verzia môže plne uspokojiť diváka. Jej problémom je podľa mňa nižšia emotívnosť, málo vášne i nevýrazný hlavný predstaviteľ. Výsledkom je mimoriadny film, ktorý pôsobí mierne archívnym dojmom. ()
Cainova předloha, to je plebejsky prostým jazykem vylíčený příběh naplněný živočišnými vášněmi, ve kterém se jeho jednoduchý vypravěč s předsudky vůči práci, policajtům, Řekům a Mexikánům sám místy trochu ztrácí a z kterého jakoby mimochodem vyrůstá pocit osudovosti a málem existenciální úzkosti. Garnettova verze podává tutéž zápletku v líbivém noirovém stylu, ve kterém stejné osudové zvraty najednou vyznívají vyumělkovaně, uhlazuje divákovi cestičku zjednodušováním a doslovností (pro jistotu po lopatě odůvodní i toho v románu nevysvětleného pošťáka z titulu), místo temných pudů nabízí kodexově krotký hollywoodský glamour 40. let: „Then I saw her. She had been out back, in the kitchen, but she came in to gather up my dishes. Except for the shape, she really wasn't any raving beauty, but she had a sulky look to her, and her lips stuck out in a way that made me want to mash them in for her.“ … „You think I'm Mex. … I may have dark hair and look a little that way, but I'm just as white as you are.“ vs toto. Ne že by se na to nekoukalo hezky, ale skoro bych řekl, že i ten studený čumák Visconti z toho tenkrát vymáčkl větší šťávu. ()
Knižní předlohu neznám, nečetla jsem, ovšem tohle filmové zpracování je mi nejbližší, Lana Turnerová jako osudová žena bezchybná, nádherná, podmanivá.. Jakmile se rozehrálo dusné drama plné nedůvěry, vyšetřování vraždy, vstup právníků, pojišťováků, zapisovatelů a postupný rozklad mileneckého vztahu, bylo to skvělé a strhující.. Závěr + vysvětlení je v mých očích nejpovedenější ze všech snímků.. ()
Námet je výborný, hlavne na ňom môže film stavať. Škoda len, že to scenáristické prevedenie, občas divné chovanie postáv a slabšia uveriteľnosť chovania postáv (napr. scéna s vydieraním) to tlačia trochu nižšie. Ústredná dvojka je pritom fajn, rovnako ako aj herci vo vedľajších postavách. Turnerová bola vo svojej dobe kosť. Rozhodne som sa nenudil. ()
Reklama