Robocop

V poměru k tomu, kolik řečí šlo o tvůrčích rozporech na place, je výsledek docela koukatelný a docela zábavný. I když nemůžu říci, že by do diskuse na téma "kde končí stroj a začíná člověk" přinášel něco zásadního. Navíc občas je prostě vidět, jak je potenciál nevyužitý. Navodí se scéna, která slibuje právě diskusi o podstatě bytí a tak dále, ale většinou se od ní nakonec uhne. Abych ale jen nekritizoval, pravdu mají ti, kteří říkají, že na poměry "komerčního filmu" je Robocop "znovu a lépe" překvapivě chytrý a především není vůbec postaven na akci, ale spíš na osobním dramatu. Tím víc mrzí, že to není ještě hlubší, protože takový opravdu být mohl. Kvituji s povděkem, že oproti originálu zcela zmizela linie s Murphyho kolegyní a výsledek zůstává soustředěn pouze na vztah s manželkou. A co mne obzvláště potěšilo, to až překvapivě silné zarytí do "přinášení demokracie a pořádku" do cizích zemí. Skoro si říkám, že úvodní desetiminutovka by si zasloužila vlastní film. Je to tak na hraně mezi třemi a čtyřmi, díky úvodu to ale převalím nahoru. P. S: Výborná scéna s kytaristou. (09.02.2014)

V prvej polovici RoboCop pozoruje psychológiu premeny človeka v robota a naťukáva otázky etiky, aniž by mu chýbali prvé náznaky vizuálnej efektnosti. V druhej polovici sa film zrýchli a dôkladne budovaná dramaturgia sa rozpadne (zvrat, ktorý nechápu ani jeho stvoritelia (tzn. ani sám scenárista), kedy si RoboCop sám nastaví ako prioritnejšie riešenie svojej minulosti než prebiehajúcich zločinov, je začiatkom tohoto rozpadu) a zo zaujímavého sci-fi sa stáva akčný výplach. Akoby film Padilhovi prestrihali a skrátili producenti kvôli vyhoveniu konzumnejším divákom, ktorí viac než akčný výplach nepotrebujú. Škoda. Cynické pohľady na medzinárodnú politiku USA a zopár vydarených vtipov ("Ja som iba z marketingu!") svedčia o tom, že nový RoboCop mohol byť rovnocenným remakom, nastaveným zrkadlom spoločnosti chytro posunutým do nového tisícročia. (15.02.2014)

Jeden by od Elitního jednotkáře čekal krutopřísnou, brutoakční poctu osmdesátkovému fenoménu. A ono hovno. Nebýt to prznění klasiky, jednalo by se o příjemně plynoucí, chytrou sondu do psychických pochodů toustovače, co dříve býval grilem, a těžce se s tím smiřuje. Jelikož si to však otírá celuloid o Ferhovenovu klasiku, je nutno směrem k současnému Holyvůdu opět flustnout hustý, z paty vytažený kritický chrchel. Smutný Fňukal ex machina se více než očekávaným nekompromisním potíráním detroitské kriminality tentokráte zabývá spíše ňuňáním se svým synáčkem a manželkou, která prudí kde koho, aby mohla mít svůj mixér doma hned vedle mikrovlnky, a to mu přitom Omnicorp k jeho plícím a hlavě ani nepřišil titanové čtyřrychlostní pětadvaceticentimetrové Robodildo! Ale třeba bude mít verze 2.0 nějaký ten hárdverový apgrejt. Zatímco si tedy vynucovač zákona hraje na Robomanžela, negři v Detroitu v pohodě dělají bordel, přičemž jim v tom zkostnatělá legislativa nedokáže zabránit. Příznačné. Doufejme tedy, že v případném pokračování našemu plechomasitému hrdinovi někdo vydylítuje svědomí, morálku a sysla pro rodinné hodnoty, nebude mít nějaké to psychotrauma z nepromazaných kovových implantátů a akční divák se konečně dočká pořádné deratizace. (08.08.2014)

Robo bobo dopadl přesně tak, jak naznačovaly první ohlasy a trailery. Je to jiné, než původní Verhoevenova verze, to bylo každému jasné už vzhledem k PG-13 ratingu, ale zároveň z Robocopa vymizely i další skvělé prvky .... je to strašně uloudané (taková jasná nástavba na něco "dalšího"), akce je tu strašná ... jediné, co se mi líbilo byl závěrečný showdown, ale jinak nepřehlednost ,a těch 100 míčů jsem tam neviděl ani náhodou. Padilhu osobně lituju, jelikož doplatil na stupidní požadavky a nátlak studia a producentů, přes které prostě vlak nepojede. Jop a odkazy na původní film jsou až strašně chabé, neoriginální a vůbec se své předloze nemůžou rovnat. Doufám ale v druhý díl, kde by se mohlo všechno spravit. Jen škoda, že José od toho už asi po zážitku z natáčení jedničky dá nejspíš na 150 % ruce pryč. (08.02.2014)

Byl jsem odkojen drsnými sci-fi snímky z 80. let, kdy filmovému plátnu a následně VHS kopiím, vládl Terminátor, Predátor či RoboCop. Svou atmosférou se tyto filmy řadí mezi nadčasová díla, která nabízí neopakovatelnou zábavu a dodnes platí, že se kdykoli rád vrátím do minulosti po boku Kylea Reese a sleduji jeho souboj s T-800, držím palce svalnaté a charismatické Schwarzeneggerově partě ostrých hochů, proti neviditelnému zlu uprostřed džungle či si vychutnávám snímek s opancéřovaným hrdinou, jenž brání klid občanů v Detroitu. A právě proto jsem se moc těšil i na novou verzi RoboCopa a z výsledku jsem teď trochu zklamán. Filmu chybí odpovídající záporáci i nějaká výraznější scéna, která vás přitluče do sedačky. Originál z 80. let tohle všechno má, jeho následovník nikoli. Utekla hodina od skončení filmu a já už si přesně nevybavuji o čem vlastně byl. Nedostatek akce je dalším minusem. Nevím, kdo je José Padilha, ale co do kvalit i nápadů režiséra Verhoevena, má zatím strašně daleko. P.S. Jak nám v konkurenci dnešních remakeů, krásně ty osmdesátky dozrávají. (20.04.2014)