Nahá pravda

Prvá spolupráca Irene Dunne s Cary Grantom, určite lepšia ako "My favorite wife" ktorá sa pokúsila zopakovať, neúspešne, tento. "Cirkusové" zvieratká, Mr. Smith a čierna mačka sú super a na film nezabudnem hlavne kvôli dvom úžasným scénam. Cary a Irene bojujúci o priazeň Mr. Smitha a jazda na policajných motorkách po "nehode" :) Skutočne som sa nasmiala a jediné, čo ma mrzí, že Carymu sa taký vtipný nezdal. (07.10.2013)

Nahá pravda po divákovi žádá nemožné: představit si, že by se nějaká žena na světě dobrovolně zbavila manželských okovů s Cary Grantem a vyměnila ho za nějakého Ralpha Bellamyho. Tůdle. Ale když se smíříte s tím, že v téhle premise tato komedie směřuje do žánru sci-fi, můžete si začít vychutnávat scény z manželského života, v němž se rozvádějící pár zasnubuje s jinými, provokuje, decimuje, hádá, usmiřuje, manipuluje, to vše s přesnými hláškami, mimickými hrátkami, vypointovanými řechtadly a chemickými explozemi. A scéna, kdy Cary otvírá dveře, aby se za svou chotí nenápadně vloupal, a zlotřilá kočka mu je z druhé strany zavírá packou, mě rozesmála k slzám. (04.12.2007)

Cary Grant naoko odcestoval na Floridu, ve skutečnosti ale zůstal doma v New Yorku, zřejmě z důvodu ve filmu nespecifikovaných záletů. Opálení, prozíravě získané v soláriu, přijde vniveč, když se od manželky dozví, že na Floridě celou dobu pršelo. Podezření z nevěry je na obou stranách, protože kolem Caryho ženušky Irene Dunne se podezřele točí těžkopádný učitel rétoriky. Rozvod je na spadnutí... O mylnosti tradované domněnky, že tato komedie "stvořila" Caryho Granta, jak ho známe z pozdějších filmů, se lze snadno přesvědčit nalezením třeba jen ukázek z jeho starších filmů. To, co se změnilo, je kontext a způsob, jak jeho výrazové prostředky využít v čistě komických scénách. To je, jak se zdá, opravdu zásluha režiséra McCareyho. Nahá pravda vznikla jako už třetí adaptace obnošeného námětu, ale i když se odehrává převážně v interiérech, má dost šťávy a rytmu, aby nepůsobila divadelně. I když nedosahuje bláznivosti Leopardí ženy ani sofistikovanosti Holiday, má nejméně pět scén, které si budu pamatovat vždy jen odsud. Ve dvou z nich figuruje talentovaný foxteriér v roli Mr.Smithe, psa, kterého si u soudu nárokují obě znesvářené strany. :-) I když se nemůžu zbavit dojmu, že dramaticky využitelnější by byla ta část děje, kterou film přeskočil (Cary Grant, který má být pryč a není by bezradně sledoval domnělé zálety své ženy a nespatřen by se jim snažil zabránit), je to stále solidní zábava a jedna z příležitostí ocenit u nás nepříliš známou Irene Dunne, schopnou herečku s nakažlivým smíchem. 70% (20.08.2010)

Zajímavý, svým způsobem bláznivý námět, u kterého mi ale něco našeptává, že měl Leo McCarey vsadit na podobnou kartu jako v následujících letech jeho kolegové z branže Hawks a Cukor - tj. postavit Carymu naproti Katharine Hepburn. Ti dva se s velkým úspěchem střetli ve známé hře "Philadelphia Story" a Katharinin cit pro sarkastickou komiku, respektive lišáckost by dle mého názoru vynikl i zde. Dobře je to například vidět na scéně sporu o "Smittyho" - měl bych aspoň ztíženou možnost v rozhodování, které postavě přát. (Podobná slova bych použil i na Rosalind Russell, která hlavní mužské hvězdě vzdorovala v "His Girl Friday".) Irene Dunne, ač mi její výkon výrazným způsobem nevadil, v tomto směru zaostává a snad poprvé jako vždy skvostný Archie tak nemá výrazného komediálního partnera. Ale i s jeho maličkostí je snímek i se sedmi křížky na hrbu stále svěží, což kdyby mi někdo řekl ještě před pár lety, samým údivem bych se s křečí smál. P.S. Nevím, jestli to byl jen můj dojem, ale tento film jako kdyby posloužil Billymu Wilderovi k inspiraci pro slavnou scénu u biografu v "Slaměném vdovci". (12.08.2010)

Geniálna komédia, odborníka na tento skvostný žáner ( myslím v tých, brilantných rokoch, za čias - classic hollywood ), Lea McCareyho, ktorý sa vycvičil u bratov Marxovcov, či dal dokopy - slávnu dvojicu Oliver a Hardy, tu nie je, ani jeden z týchto výnimočných UMELCOV, ale je tu CARY GRANT, ktorý stačí, že JE, že sa vie perfektne ksichtiť, robiť grimasy, to isté platí aj o nádhernej IRENE DUNNE. Obidvaja si zahrali manželský pár, ktorým sa rúca - manželstvo, Lucy požiada o rozvod, tento prejde, teraz ešte ostáva, komu zostáva verný psík, p. Smith, či právoplatnosť rozhodnutia o rozvode, nadobudne po 60. dňoch, dovtedy si obaja, zatiaľ hľadajú partnerov, zisťujú, že nemá význam, sa medzi sebou handrkovať, ale robia si poriadne naschváľ, akoto tak býva, nájdu si k sebe opäť spoločnú cestu, ale pokiaľ sa tak stane, je to fascinujúce sledovať, najmä pre dokonalú, mimoriadnu, energickú, dynamickú, nadčasovú réžiu, Lea McCareyho s mnohočetnými úsmevmi na tvári i z čísiel, ktoré vyvádza ich pes, či aj mačka, ktorá zasiahne na pár okamihov do deja, až ku konci. Samozrejme, nie je to len o týchto domácich maznáčikoch, ale najmä o dvoch ľuďoch, ktorí predvádzajú - úžasný herecký koncert so vstupom zaujímavých postáv, ktoré zamiešajú kartami. Jednoducho, krása ! (08.05.2016)