Přátelé z onoho světa

Je docela zajímavé, že se mi tyhle staré duchařské filmy líbí hlavně proto, jaké jsou zde použity klasické triky, jako prolínání scén, levitace předmětů a podobně. I když je to staré osmdesát let, funguje to krásně. A ano, pak je zde i celkem dobrý příběh s velmi příjemnými herci, kdy Cary Grant je zde ještě za rebela. (08.02.2018)

Začátek je svižný a zábavný. Paradoxně poté, co manželský pár zemře a promění se v duchy, jejichž jedinou snahou by mělo být vykonat dobrý skutek, zábava upadá a klesá k podprůměrné taškařici. Přestože jsou nápad a technické provedení na svou dobu velmi příjemné, poslední zmatečná a unylá půlhodinka film sráží na konečné 3 hvězdy. (23.04.2013)

Že sme Caryho pol filmu nevideli a všetko to ostalo na pleciach mne absolútne neznámemu Rolandovi Mladému a ani som sa nesmial ako pri týchto drblých 30´s komédiách zvyknem, to vychádza na 3, ALE! Opäť som sa aspoň v niečom priučil... Predpokladám, že ide o prvý film, v ktorom "duchovia" riešia veci... takže inštrumenty na výmenu kolesa pracujú samé, kreslá sa hýbu samé a prenasledujú svoje obete, psi sa znenazdania samé vyhadzujú do dvojmetrovej výšky... Že sa z toho stane kolíska početných lacných komédií vtedy nikto nemohol tušiť, holt... (21.04.2014)

Příjemná duchařská komedie, která nevyvolá salvy smíchu, ale spíše mírně připitomělý úsměv. Cary Grant a Constance Bennettová si umí užívat a když je rychlá jízda stojí život, usoudí, že musí udělat dobrý skutek. Tím má být proměna uťáplého bankéře ve světáka a samozřejmě se to neobejde bez spousty zmatků. Duchařské triky jsou docela povedené a vtipné a celkově je to neurážející pohodovka. (04.06.2016)

Jedna z prvních Grantových hlavních rolí už ukázala jeho neobyčejný komediální talent. Topper vlastně předjímá Grantovu nejvděčnější polohu roztomilého poplety (Leopardí žena) a příležitostného zhýralce (Příběh z Filadelfie). Constance Bennettová je jako sparing poměrně dobrou volbou a dovedu si představit, že její nakřáplý hlas uměl uvést chlapy do varu... Film je navíc na svou dobu poměrně odvážným příspěvkem k dějinám frivolity v éře Heyesova kodexu (scéna s dámským spodním prádlem na plátně mě upřímně překvapila). Spoustu skvělých gagů (jako nadhazování psů v hotelové recepci) byla bohužel projekcí na LFŠ trochu zabita zoufalými českými titulky, které byly součástí originální kopie filmu. (10.08.2014)