Maverick

Maverick byla naše dětská VHS klasika a hrozně mě třeba baví, kdykoli spatřím svého bratra, jak ze sebe není schopný setřít to, jakým role modelem pro něj protagonista byl. Však z něj zkuste někdy dostat prachy, co vám dluží. Když on ale ten film tak strašně splňuje tu podmínku nezávazných dvou hodin poskládaných z jednoduchých, vtipných epizod, se kterými se pracuje po vzoru pokeru také jako s jednotlivými herními partiemi. Každý si je vědom pravidel i trestů za jejich porušování, ale přesto to prostě jen tak občas zkusí, jednou to vyjde, podruhé to nevyjde a když to nevyjde, holt se musí snést onen trest. Vždyť i ty prachy tady jsou téměř takovým mcguffinem, který ve skutečnosti nikdo z místních solitérů nepotřebuje, ale fungují jako hybatele děje a motivace postav k akci. Koneckonců když film končí v lázních, kde si pokuřují hrdinové spokojeně doutník i potom, co jim bylo ukradeno čtvrt milionu dolarů, těší se z představy, jaká bude zase zábava ty peníze dostat zpátky. Po letech jsem akorát hvězdu srazil za ty strašně scénické noční exteriéry. (04.02.2021)

Tři a půl a víc ani kartu. Předvídatelně (pře)kalkulovaná a ke konci už trošku nudící zábavička. Nic víc. Trošku se i divím Jodie Fosterové, že zrovna tímto si potřebovala vydělat svou obvyklou dávku milionů dolarů. Docela nechápu ta "nesmírná" pětihvětdová hodnocení. Chcete snad tenhle film (western?) srovnávat třeba s Tenkrát na západě? Howgh. (03.11.2005)

Když porovnám Mela Gibsona současnosti a minulosti, konkrétně třeba s rokem 1994, tak mě sejmulo, jak vysoké sebevědomí Mel do svých hereckých projevů dokázal narvat. Maverick je přesně ten příklad. Mel si tam s herci dělá co chce, dělá si co chce i s Jodie Foster, s pokerovými hráči a hlavně si dělá co chce s divákem. Chvíli se mračí, pak se nečekaně směje. S ním se smějou a mračí i diváci. Chvílemi napětím ani nedýchá, na což diváci odpovídají úplně stejně. Prostě dokáže do svého projevu narvat šíleně moc emocí a projevů. V dnešní době už to takové není, ale chápu ho. Doufám ale, že se do toho zase dostane. Hrozně mu to přeju. Je to skvělý herec. Vždyť každý film, kde se v minulosti objevil, je skvělý. Všecky jeho postavy jsou zapamatováníhodné v nějakém oboru. Maverick třeba v pokeru. Nasadil tak brutální kamennou tvář, že by s ní vyhrál první místo celosvětově v soutěži o bezemoční obličej. Super. Užil jsem si to. Trošičku mi to připomínalo filmy Buda Spencera a Terence Hilla...akorát po americku. (02.11.2012)

Podobně jako u pozdějších Lethal Weapons, ani zde Donerrovi moc nejde o děj, ale o akci a legraci. A aby nepřišel zkrátka ani parťák ze Zbraní Danny Glover, střihnul si tu malou roličku bankovního lupiče. Ostatně tuhle scénu, kdy se ti dva na sebe podívají, jako by se odněkud znali, ale netuší odkud, je snad to nejlepší na filmu. Protože ne že by mě nebavil, baví mě pořád, je příjemně uvolněný a třeba scény s indiány mne dovedou pokaždé svou nenuceností pobavit (a navíc je tu Paul Smith, kterého prostě nejde vymazat z hlavy jako kopii Buda Spencera ze Šimonů a Matoušů) , jenže tempo poněkud pokulhává, ne vše je vtipné, a jak jsem psal, děj není moc složitý, takže ty dvě hodiny se občas chvílemi vlečou. Ale zase kde uvidíte Jodie Foster v komedii a ještě jako falešnou hráčku a kapsářku. (08.02.2024)

Western je už dávno mŕtvy, a aj keď občas má posmrtné tyky, na vzkriesenie to nevyzerá. Pochopil to aj Donner a svojho Mavericka natočil predovšetkým ako konverzačnú komédiu. Čiže western je iba nepodstatné pozadie. Rovnako sa mohol film odohrávať v dnešnom Las Vegas. Ale ja mu to kvitujem, bolo to príjemné osvieženie a ako western je tento film silno revizionistický. Casting dokonalý a základ úspechu. (05.10.2012)