Maverick

Aby byl film s takto řídkým dějem dívatelnější, musel by se hodně prostříhat. Situační humor je sice dobrá věc, ale patři do sitcomu. Než se film doklopýtá k závěrečné, velmi překvapivé pointě, která je tím nejzajímavějším, trvá to až neúnosně dlouho. Od spolupráce Gibson-Donner bych čekal víc, než nekonečně dlouhou historku z jakéhosi prestižního pokerového turnaje. 60% (22.02.2009)

Výborná komedie spojena s westernem - Jodie Foster je k nakousnutí (tedy rozhodně ne ve stejném smyslu jako v Mlčení jehňátek), Mel Gibson je sympaťák jak se patří, Alfreda Molinu bych snad ani nepoznal a indiáni jsou geniální (v čele s nenasytným náčelníkem). Ostatně nemusíme mu to vyčítat, každý z tohoto filmu je totiž tak nenasytný, až ho někdo nenasytnější nachytá, aby mu pak jeho nenasytnost dal sežrat a tak nakonec... Hm, omlouvám se, od rána jsem nejedl... (19.08.2007)

Mám ráda filmy, ve kterých je děj brán s nadsázkou a houmrem. Zároveň jsem si jistá, že kdyby neměl tak hvězdné a skvělé obsazení, byla by procenta hodnocení asi níž než je to teď. Mel a Jodie film zachránili svým brilantním hereckým uměním, jinak ... no znám lepší... Pro mě je prostě důležité se k filmu s chutí vrátit, ale u Mavericka tohle necítím, je mi líto. (03.09.2013)

"Hned, jak jsem potkal toho hombre, cítil jsem trable. A pečený fazole." Neznám koně, který by mne s radostí nevyhodil ze sedla, při pohledu do hlavně nabitýho revolveru spontánně vyprazdňuju močovej měchýř a při vychytralým pokerovém blafování mne odhalí i nevidomej začátečník. Přesto jsem ukrutnej chlapák, takže miluju dobrodružství, chlapský hláškování a rád roztahuju ochranná křídla nad hlavami slabšího pohlaví. Ve filmu mi to jde o něco lépe než v životě a tak přiznávám, že Maverick je snímek natočenej pro mý potěšení. (10.10.2011)

Maverick byla naše dětská VHS klasika a hrozně mě třeba baví, kdykoli spatřím svého bratra, jak ze sebe není schopný setřít to, jakým role modelem pro něj protagonista byl. Však z něj zkuste někdy dostat prachy, co vám dluží. Když on ale ten film tak strašně splňuje tu podmínku nezávazných dvou hodin poskládaných z jednoduchých, vtipných epizod, se kterými se pracuje po vzoru pokeru také jako s jednotlivými herními partiemi. Každý si je vědom pravidel i trestů za jejich porušování, ale přesto to prostě jen tak občas zkusí, jednou to vyjde, podruhé to nevyjde a když to nevyjde, holt se musí snést onen trest. Vždyť i ty prachy tady jsou téměř takovým mcguffinem, který ve skutečnosti nikdo z místních solitérů nepotřebuje, ale fungují jako hybatele děje a motivace postav k akci. Koneckonců když film končí v lázních, kde si pokuřují hrdinové spokojeně doutník i potom, co jim bylo ukradeno čtvrt milionu dolarů, těší se z představy, jaká bude zase zábava ty peníze dostat zpátky. Po letech jsem akorát hvězdu srazil za ty strašně scénické noční exteriéry. (04.02.2021)