Prichádza Satan!

Snímek má rozhodně pár hodně dobrých a silných momentů, ale celý se nese v takové skoro až otravné atmosféře. Moc mi nesedlo obsazení a ani vývoj děje. Za necelé dvě hodiny se toho stalo pekelně málo. Hororovou složku samozřejmě stihl rozkousat zub času, takže už moc toho úžasného nezbylo. Věřím, že kdysi to fungovat mohlo, ale ta doba je dávno pryč. Zdejší vysoké hodnocení považuji za čirou nostalgii. Film je to ovšem i po letech sledovatelný. Lepší dvě hvězdy. (18.12.2017)

Satanská tématika ve filmovém horroru má svou nesvatou trojici: Exorcistu, kterého tady v původní kinoverzi vidělo maximálně tak 5% uživatelů, Prince of Darkness, kterého tady pochopilo tak 5% uživatelů a právě The Omen. Počátkem 90. let, kdy naše biografy rychle doháněly resty alespoň z posledních dvou dekád, jsem měl tu čest vidět tenhle film 3x v kině. Jaké to bylo? Jako když jdete na legendu a pak s úžasem zjišťujete, že pověsti nelhaly. Dokonalé! A takové je to dodnes. Stejně jako ten první jmenovaný film, který tady v jeho skutečné podobě zná jen hrstka vyvolených (a ne, ani "theatrical version" z blu-ray jí není) nebo ten druhý, jehož kvality ocení přibližně stejná hrstka. William Friedkin, Richard Donner a John Carpenter odvedli vynikající práci. Říkal někdo, že Rosemary má děťátko? Tak to už raději El Dia de la Bestia (1995) nebo Devil (2010). (10.06.2024)

.........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... ..................................................................................XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX................................................................................ ..................................................................................XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX................................................................................ .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... .........................................................................................................XXXX......................................................................................................... (29.01.2007)

Už bylo napsáno velmi mnoho o hudbě Jerryho Goldsmitha velmi kladným textem: ve většině geniálním, kde převyšoval i můj pocit o tom, že Goldsmith je vynikající skladatel a v tomhle filmu je jeho mistrovsky podkreslená hudba v napětí a hrůzy v celém Donnerově díle jeho dosavadním vrcholem. Výborná klasika 70. let a s klidným svědomím můžu napsat, že 70-80.léta v tomhle žánru patří mezi špičku ve filmové kinematografii. Omen se zařadil nejen mezi ně, ale velmi převyšuje ve všech klasikách hororového žánru - a velmi se přiblížil k Friedkinovu mistrovskému vrcholu Exorcist (kdy omdlévali lidé v kině). Omen je geniální v hudbě a v provedené režii, ale ve scénáři a v tísnivé děsivosti (atmosféry) má Exorcist navrch. (22.05.2012)

K čemu v takhle sváteční den napsat komentář než k nejlepšímu hororu co jsem kdy viděl? The Omen je nejnádhernější a nejsymfotičtější spojení obrazu a hudby co jsem kdy viděl. Tucotvý horor jenom s rozdílem, že si zde na živobytí vydělával Gragory Peck. Ale ty chorály jej povyšují někam do výšin. Na piedestál OSTeček. Vždyť i tohle píšu s podkresem Ave Satani a jak to jde najednou docela těžce. Zaposloucháte se a klidně vám přijde, že dneska už by Armagedon mohl nastat. Ale s Jerrym by to tak pěkně uteklo. Jako se někdo po Čelistech už nikdy nevykoupe v moři, já zase neprojdu kolem sklenářů bez záblesku na pana fotografa a jeho tabuli skla. Ačkoliv jsme se mnohem brutálnějších a povedenějších vraždiček dočkali až ve dvojce, The Omen je originál. Opravdu se spíše bojím u opičího útoku nebo dokonalého finále než u bestiálních krváků. Tohle dusno mi dělá líp než podřezané mrtvoly v detailním záběru. Dotek Medusy a Omen. Lepší mrazivo není. Exorcistu jsem ještě neviděl ale nemyslím, že masturbace s krucifixem mě vyděsí víc než odkrytí hrobů na zapomenutém hřbitově... (06.06.2006)