Réžia:
Richard DonnerScenár:
David SeltzerKamera:
Gilbert TaylorHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Gregory Peck, Lee Remick, David Warner, Billie Whitelaw, Harvey Stephens, Patrick Troughton, Martin Benson, John Stride, Freda Dowie, Nicholas Campbell (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký politik Thorn adoptuje za velice zvláštních okolností malého chlapce. Má jméno Damien a dějí se kolem něj záhadné věci. Při jedné jeho návštěvě zoologické zahrady propadnou zvířata nevysvětlitelnému záchvatu agresivity a množí se i smrtelné nehody v blízkosti rodiny Thornových - pokaždé v souvislosti s malým Damienem. Thorn si to začíná uvědomovat a v zoufalství vyhledá kněze, který mu objasní příčinu - jeho adoptivní syn je vtělením samotného Satana... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (597)
Opět jednou malé zklamání, vyvolané příliš vysokým očekáváním. Solidně hustá atmosféra, morbidní dilema, které musí řešit velvyslanec Thorn stárnoucího Gregoryho Pecka, slavná hudba Jerryho Goldsmitha... pár silných scén (ta nejlepší - oběšení Damienovi chůvy na začátku už bohužel není později překonaná)... to všechno řadí Omen k nadstandartním hororům historie. Pro mě však rozhodně ne k těm nejlepším. Vymítač ďábla je pořád o ligu výš. 70% ()
Mívám někdy ten pocit, když malá vletí s řevem do obýváku.., ale ne, dělám si legraci, ona je andílek.. Koitus Belzebuba a šakalí feny má za následek zrození antikrista, Donner chrlí jednu sugestivní scénu za druhou a diplomat Peck zcela nediplomaticky vláčí dítě po podlaze kostela s úmyslem udělat z něj na oltáři jehelníček, což na herce jeho gentlemanského formátu bylo vzhledem k očekáváním publika více než odvážné. Chválit Goldsmithovu hudbu je jako poučovat satanistu, ať si ten kříž na zdi v kuchyni otočí, že jinak nateče Ježíšovi krev do hlavy, nicméně i přes tu houstnoucí atmosféru, čím dál tím ostřejší zub času přeci jen na The Omen své ďábelské dílo vykonal. Odehrávat se to celé na začátku 21.století, sešli by se na konci při pohřbu satani dva. George junior by držel Damiena za ručku, skotský teriér Barney by dováděl v oválné pracovně s černým rotvajlerem a ze střechy prezidentského paláce by již na Saddáma mířil padající hromosvod.. ()
Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr. ()
Donnerův snímek má lákavý námět a jeho velikými přednostmi jsou herecké výkony (zejména Gregory Peck je excelentní v každém svém pohybu, gestu a mimice), geniální hudba, jež zvyšuje výpovědní hodnotu scén o 90%, a v neposlední řadě aranžmá scén, přičemž jedna z nejzdařilejších je určitě ta na starém hřbitově či kněz v biskupském parku. Trochu jsem postrádal mrazivou atmosféru a strach. Napětí graduje až ke konci snímku, kdy jsem začínal mít pocit, že se opravdu dívám na horor. Do té doby mi Přichází satan moc hororový nepřišel. S lehkým zklamáním a nenaplněným očekáváním hodnotím 4*. ()
Tak podle mého názoru je tohle nejlepší film o Damienovi. Je jich více, ale tohle je taková ta stará klasika, která neomrzí a dá se sledovat i vícekrát. Hororové prvky a podobné hororové záležitosti - těch je zde požehnaně. Klasický, poctivý horor, co k tomu dodat ? Úplná bomba to pro mě není, zase je zde dost starých prvků této doby, nějaké nudné scény atd. Ale ve výsledku jsem spokojen. 80% = **** ()
Galéria (121)
Zaujímavosti (65)
- Producenta filmu Harveyho Bernharda málem zasáhl blesk při návštěvě Říma. (Specs)
- Text ústřední písně "Ave Satani" obsahuje řadu nesprávných latinských deklinací. Chybný je už samotný název, který by měl znít "Ave Satanas". (L_O_U_S)
- Při scéně, kdy Damien (Harvey Stephens) způsobí smrtelný pád své matky, se rozbije akvárium se zlatými rybkami. Richardu Donnerovi jich bylo líto, proto použil obyčejné sardinky z plechovky, obarvené na oranžovo. (-bad-mad-wolf-)
Reklama