Prichádza Satan!

V 70. letech západní Evropou a Spojenými státy hýbala módní vlna satanismu, kterou pomohly rozpoutat i žánrové snímky, z nichž první byl Rosemary má děťátko a poté slavný Vymítač ďábla. Podobné to bylo koneckonců i v literatuře, protože v roce 1969 vyšla Le-Veyova Satanská bible. Producenti si řekli, že by bylo fajn naskočit do tohohle rozjíždějícího se vlaku a pověřili Richarda Donnera natočením snímku podle stejnojmenné literární předlohy. Donner použil jenom minima triků a zvláštních efektů, ale protože je to dobrý režisér, dokázal velice úspornými prostředky vytvořit úžasnou a, jak se později podle volných pokračování a remaků ukázalo, prakticky neopakovatelnou atmosféru. Pohybem kamery, náboženskou hudbou, sborovým liturgickým zpěvem a nejrůznějšími rekvizitami dokázal zhmotnit představy všudypřítomného, plíživě postupujícího zla, které přichází s osudovou nevyhnutelností díky biblickým proroctvím. Předtucha smrti je doprovázena např. temnými liniemi na fotografiích osob, které mají zemřít. Biblické motivy, které ohlašují příchod apokalypsy a Antikrista, jsou spojené s pochmurnou kostelní atmosférou. Zvláštní kontrast a napětí způsobuje srovnání démonického zjevu některých duchovních - fakticky kladných postav s nevinností maličkého dítěte, které s sebou nese zlo. Celý film evokuje příchod tmy, iracionálna a znejistění všeho dosud fungujícího materiálního světa. Doslova geniální je otevřený konec, kdy kamera ulpí na několik sekund na obličeji šťastně se usmívajícího dítěte. Z toho úsměvu jde strach...Celkový dojem: 100 %. (19.01.2008)

Naprosto sugestivní filmové dílo, představitel z dnešního pohledu již bohužel téměř uzavřené éry klasického mysteriózního hororu. Vše se točí kolem budování atmosféry (casting, herecké výkony, střih, hudba...) a ta postupně vzbuzuje v divákovi až podvědomou hrůzu. Film, o kterém se vám pak ještě dlouho zdá a v kterém, ač tu není ani jedna šokující nechutnost či bizarnost, následuje jedna sugestivní scéna za druhou a vy pomalu uvěříte, že Zlo má tvář malého Damiena... (07.07.2007)

"He's killed once, he'll kill again. He'll kill until everything that's yours is his." Dnes už klasický satanský film; s legendární hudbou J. Goldsmitha. R. Donner zde tahá z rukávu jednu napínavou scénu za druhou. A čím víc si ve filmu Gregory Peck začíná uvědomovat vážnost situace v níž se ocitl, tím víc se stává atmosféra hustší a hustší. Až kulminuje ve scénách na hřbitově a hlavně při hledání znamení 666 na chlapcově těle. "Přichází Satan" je snímek z kterého od té doby čerpá každé dílko, jímž se jen mihne slovíčko "satan". (08.07.2004)

Mým zbožným přáním je vidět tento film o půlnoci samotný v zatemělém kinosále, to bych samým napětím asi explodoval. Příběh a zpracování je dosti podobné jako u "Rosemary má děťátko," které je ale asi ještě více napínavější a pocit "všechno je v prdeli" je tam výraznější díky tomu že Mia Farrow přece jenom vypadá bezbrannější než Gregory Pack, který je tu sice už trochu starší, ale charisma má a hraje mu to o stošest. Richard Donner skvěle zvládá vypjaté scény a třeba ta s "chůvou v nemocnici" je dokonalá. Některé scény by (např. Peck na konci procházející svým domem) možná chtěly o pár sekund zkrátit, ale to jsou jen takové mušky. Dost mě překvapil vynikající gore efekt s tou useklou hlavou, to jsem fakt nečekal. Hudba se k filmu skvěle hodí a výborně podtrhuje celkovou atmosféru filmu. Poslední záběr spolu se závěrečnými titulky jen umocňuje tento nevšední zážitek. (26.04.2006)

Tento film vsetkym nazorne ukazuje ze podstata hororoveho filmu spociva v navodeni atmosfery a neprijemneho pocitu strachu a nie v mnozstve krvi a vnutorosti. Aj ked mam krvaky rad je smutne ze dnesne filmy zakladaju len na tom ako divaka znechutit a nie vystrasit. The Omen to je jedna velka ucebnica poctiveho hororu a nie som si isty ci sa mu okrem niektorych dobovych klasik (Exorcist, Rosemary's baby) nieco co len trosku vyrovna. 10/10 (13.11.2006)