Prichádza Satan!

K čemu v takhle sváteční den napsat komentář než k nejlepšímu hororu co jsem kdy viděl? The Omen je nejnádhernější a nejsymfotičtější spojení obrazu a hudby co jsem kdy viděl. Tucotvý horor jenom s rozdílem, že si zde na živobytí vydělával Gragory Peck. Ale ty chorály jej povyšují někam do výšin. Na piedestál OSTeček. Vždyť i tohle píšu s podkresem Ave Satani a jak to jde najednou docela těžce. Zaposloucháte se a klidně vám přijde, že dneska už by Armagedon mohl nastat. Ale s Jerrym by to tak pěkně uteklo. Jako se někdo po Čelistech už nikdy nevykoupe v moři, já zase neprojdu kolem sklenářů bez záblesku na pana fotografa a jeho tabuli skla. Ačkoliv jsme se mnohem brutálnějších a povedenějších vraždiček dočkali až ve dvojce, The Omen je originál. Opravdu se spíše bojím u opičího útoku nebo dokonalého finále než u bestiálních krváků. Tohle dusno mi dělá líp než podřezané mrtvoly v detailním záběru. Dotek Medusy a Omen. Lepší mrazivo není. Exorcistu jsem ještě neviděl ale nemyslím, že masturbace s krucifixem mě vyděsí víc než odkrytí hrobů na zapomenutém hřbitově... (06.06.2006)

Měl jsem za to, že je tahle hororová klasika spíš komorní bubáckou záležitostí, odehrávající se až na výjimky v jednom obřím domě. Jaké tedy bylo mé překvapení, když v ní Peck procestoval skoro půlku zeměkoule a navštívil spoustu starodávných atmosférických míst! Prostě takové strašidelné mysteriózní dobrodružství! Nebojím se tvrdit, že kdyby někdo do prvního Indiana Jonese přidal 300% hororu, vypadalo by to zhruba nějak takhle (mrk mrk). (12.01.2017)

Jeden z deseti nejkultovnějších hororů všech dob. Když jsem ho viděl poprvé, chvilkama mi tuhla krev v žilách, skvělé ponuré vyprávění, až depresivně temná atmosféra, dokonalé herecké výkony a hlavně a to především. Mysteriózní a mrazivá hudba od mága Jerryho Goldsmitha. Málokterý horor se může pyšnit tak úžasně mrazivým hudebním doprovodem, sborový chorál který zastavuje krevní oběh. Celé bezmála dvě hodiny vás neopustí jakési znepokojivé mrazení v zádech, žádné přehnané zobrazování zla jako příšery, nýbrž jen zlověstné symboly skládající mozaiku napětí. Když bych mohl, klidně vyseknu hlubokou poklonu, ale já už bych se nemusel narovnat. Jenže Přichází Satan je legendou, hororovou klasikou a pět hvězdiček mu náleží naprosto po právu. Jen škoda že tu není ještě jedna, protože udržet si své kouzlo i v době moderně pojatých hororů je opravdu úctyhodné. (10.02.2004)

Donner ukázal, jaký je skvělý filmař. U Omenu se budete bát a u Lethal weapon zase smát. Film je našlápnutý takřka od začátku do konce a vynikající Gregory Peck to jen potvrzuje. Přičtěme efektní smrti, depresivní atmosféru, neméně depresivní hudbu a vlastně celý námět se scénářem. Co můžete očekávat ? Nejlepší satanistický film všech dob. Oceňuji střídmé zacházení se samotným dětským protagonistou. Mnohem víc mě bavila druhá detektivní linka s fotografem, celkově mě vtáhla ta znepokojivá atmosféra s výbornou hudbou. [Přesná stopáž: 111 min] (17.11.2006)

Takhle nějak si představuji kvalitní horor. Žádné zbytečné potoky krve, ale pořádná atmosféra a slušná porce napětí. Ve filmu je několik scén, které se vryjí do paměti (např. projížďka v zoo mezi paviány, napadení rotvajlery na hřbitově atd.). V hlavních rolích jako tradičně skvělý Gregory Peck a také Lee Remick (Dotek Medusy). Vše za hudebního doprovodu Jerryho Goldsmithe, který stvořil svůj další povedený soundtrack (ovšem ne nejlepší). Prostě - výborná záležitost. P.S. Pokud je pravda, co se píše v zajímavostech, tak je to dost silná káva... (18.02.2013)