Najlepší z Brooklynu

Ďalšia z húfu (už) tuctových, no pre mňa stále pomerne vizuálne štýlových krimináliek, ktorou kriví policajti prechádzajú príbehom plnom drog, korupcie a vrážd s osobnou morálnou dilemou vo svojom svedomí, aby sa na konci v niekom prebudila a zvíťazila policajná česť a spravodlivosť. Akurát, že teraz tu máme tie príbehy tri, čo zbytočne preťahuje stopáž a hlavne tempo, nehovoriac o tom, že mi bolo po hodine a pol už úplne u prdele, kto to do koho "našije", len som sa chcel už dočkať kedy sa tie figúrky stretnú a Fuqua to divadielko ukončí. Nabudúce ak budem mať chuť na podobnú špinavú kriminálku s morálne rozvrátenými policajtami, tak si radšej znova zopakujem Ayerov priamočiarejší našlapaný Street Kings ...60% (31.03.2010)

Dříve klipařsky nadaný režisér mnohdy jen kupil balast a jedno klišé za druhým. Ovšem v posledních letech mě Antoine Fuqua baví. Ovšem tady ještě tak úplně ne. První předlouhé desítky minut jsem v brooklynských ulicích docela protrpěl. Jenže ono se toho vlastně ani moc nezmění.. Hlemýždí tempo navíc nezachrání příliš jednoduché, ploché a v druhé polovině i těžko uvěřitelné povídání o trojici poldů, kteří nepředvádí žádný herecký koncert, natož aby byli součástí chytře propletené podívané. Jejich jednotlivé linie nenabízejí zápletku odlišnější od typických policejních témat a hlavně nenabízejí žádnou myšlenku, pointu, katarzi. Prostě jen bum a bác a nic. Ruce pryč.. (25.04.2011)

Antoine Fuqua jede v téže lajně, jakou vytyčil v Training Day, tedy zasadil svůj příběh do prostředí bahna velkoměsta plného násilí, zločinnosti, gangsterů, neschopnosti a bezmoci policie, jejíž špičky navíc hrají svou vlastní hru a jde jim spíš o osobní kariéru než o dobro věci. V rámci žánru jde opět o nadprůměr, nicméně v téhle kategorii je hodně velká tlačenice a Nejlepší z Brooklynu při nejlepší vůli mezi špičku nepatří. Ani ne tak proto, že v něm hraje Richard Gere, kterého osobně moc nemusím, protože podle mého mínění patří do kategorie herců, kteří svoji roli pouze hrají a ne prožívají, a také ne kvůli skutečně průměrnému nováckému dabingu. Je to spíš pro obecnou líbivost, které Fuqua podléhá, nepravděpodobnost některých situací, přehnanost a četnost přestřelek, protože ukázka života z Brooklynu vypadá horší než život v občanskou válkou zmítaném Bagdádu, a scénáristicky ten snímek přece jen chtělo líp ošetřit - závěr je takový nanicovatý. Osudy tří policistů se mohly protnout rafinovanějším způsobem. Celkový dojem: 65 %. (14.02.2012)

Pohled mezi policisty dobré, špatné, mladé, staré, kde každý z nich si nese své problémy. Práce v utajení nebo rodinné trable otevírají možnosti vymáčknout z filmu napětí, city… Fuqua ale s ničím nejde na krev a tak zajímavých a vyhrocených momentů je ve filmu po málu. Vzhledem ke stopáži se to může trochu táhnout. Zpracování se zvlášt nevymyká nápadem ani kvalitou dialogů a po předchozím Training Day se tak o žádnou bombu nejedná. Policejní dramata mám ale rád, dobré obsazení a herecké výkony udělali své a tak jsem spokojený. Jsou to slabší 4*. Svižnějším pohledem do policejních řad je Street Kings. Alternativa: Street Kings, Training Day, Harsh Times, We Own the Night. (09.05.2010)

Tak kdyby to bylo myšlené jako parodie, tak možná. Jenže tohle se tváří tak náramně vážně a drsňácky, samá sprostá slova, všechno je na prd... a u konce jsem měl co dělat, abych se neválel smíchy. Jak každý na každého střílí a u toho má rádoby drsný hlášky, to byla už fakt legrace. Nebo jak ten černoch chytne kulku do srdce, ale pere se jak Rambo... Jestli to ze začátku mělo aspoň nějakou atmosféru autenticity, u takhle zbytečně dlouhé stopáže vynikly nakonec řemeslné nedostatky, chyby scénáře, nelogičnost a chtěnost některých situací. (28.06.2010)